Většina maloobchodních řetězců v Rusku, největším spotřebitelském trhu Evropy, pokračovala také v roce 2014 ve dvouciferném tempu růstu tržeb a rozšiřovala svoji prodejní síť. Avšak dynamika obratu vyjádřená ve srovnatelných cenách už tak oslnivá není.

Ve srovnání s předchozími lety výrazně polevila. Je to důsledek prohlubujícího se hospodářského útlumu a sankcí, které Západ na Rusko uvalil za jeho vměšování do vývoje na východní Ukrajině. Spotřebit16ele navíc trápí velmi vysoká inflace, zejména ta potravinová.

Propukla poté, co Moskva jako odvetné opatření v srpnu 2014 zakázala dovoz četných potravin z EU, Norska, USA, Kanady a dalších vyspělých zemí. Maloobchod se letos s velkou pravděpodobností nevyhne reálnému poklesu. Řetězce výrazně omezují své investiční programy.

Loni v létě – bezprostředně po zavedení embarga na dovoz západních potravin (nevztahuje se na Švýcarsko) – to vypadalo s ruskými potravinářskými řetězci dost bledě. „Musely urychleně hledat nové dodavatele, aby se nestalo, že před novoročními svátky budou zákazníky vítat poloprázdné regály,“ poznamenal list Vědomosti. Řetězce však mohly už začátkem října „raportovat“, že většinou našly za západní dodavatele náhradu.

Ale už v listopadu je čekalo další nepříjemné překvapení – devalvace rublu vůči euru a americkému dolaru, která roztočila prudkou inflaci. Rusové začali šetřit a mnohem více nakupovat v diskontech. Stát se snaží zdražování v obchodech zabránit četnými kontrolami, které organizují složky prokuratury. „Rozsáhlé kontroly se provádějí ve všech regionech federace,“ napsal list Vědomosti.

Podle něj některé zboží označované jako „sociálně významné“ v prosinci ve srovnání s listopadem zdražilo o 30 a více procent. Ruskému státu to podle zákona o obchodu formálně umožňuje zavést u citlivých položek cenovou regulaci (stoupne-li cena během měsíce o 30 %). Cenové „stropy“ lze stanovit maximálně na 90 dnů.

Více než polovina ruských spotřebitelů (55 %) začala kvůli zdražování šetřit na potravinách. Vyplývá to z průzkumu, který v první polovině února provedla organizace „Společenské mínění“. Jenom 5 % respondentů je spokojeno se svojí finanční situací.

Pro ruský maloobchod je klíčový potravinářský segment, na který připadá více než 60 % celkového obratu. Velké řetězce se podílejí na maloobchodním trhu zhruba 40 %.

Jak dopadl loňský rok

Největší ruský řetězec Magnit ohlásil za loňský prosinec nejvyšší růst tržeb za poslední skoro tři roky. Zákazníci, tlačeni nepříznivou hospodářskou situací, se totiž začali vracet do jeho diskontních prodejen. Tržby společnosti, sídlící v jihoruském Krasnodaru, ve zmíněném měsíci meziročně stouply o 37 % na 87,4 mld. rublů (v přepočtu podle tehdejšího kurzu 1,4 mld. USD). Je to nejvyšší dynamika od února 2012.

„Magnit překvapil, neboť zrychlení tempa růstu prodeje nikdo kvůli inflaci nečekal. Řetězec také dokázal využít svoji silnou vyjednávací pozici ve vztahu k dodavatelům, a nabídnout lákavé ceny,“ uvádí pro agenturu Bloomberg Marat Ibragimov, analytik moskevské BCS Financial Group. Magnit loni rozšířil svoji prodejní plochu skoro o pětinu. Celkový počet jeho obchodů stoupl o více než 1600 na 9711 koncem roku 2014.

Celoroční tržby Magnitu loni ve srovnání s rokem 2013 stouply o 32 % na skoro 764 mld. rublů. Společnost vydělala 47,4 mld. rublů čistého, tedy o třetinu více než v roce 2013, vyplývá z její neauditované zprávy. Dařilo se také řetězci X5Retail Group zahrnující řetězce Pjaťoročka, Pěrekrjostok, Karusel a Express.

Čisté tržby celé skupiny loni stouply o 18,6 % na téměř 632 mld. rublů. Z uvedené sumy připadá na řetězec Pjaťoročka 436 mld. rublů (růst o 25 %). X5Retail Group během minulého roku zvýšila počet svých obchodů ze 4544 na 5483, tedy o více než pětinu. Nejvíce jich připadá na řetězec Pjaťoročka (4789 koncem roku 2014).

Letos volnější tempo

Petrohradský řetězec hypermarketů Lenta loni utržil 194 mld. rublů, což bylo proti roku 2013 o 34,5 % více. Expanzi letos brzdí. Jeho šéf Nizozemec Jan Dunning to zdůvodňuje zhoršující se hospodářskou situací, podstatně horší dostupností úvěrů, které navíc zdražily.

Lenta loni otevřela 31 marketů, mnohem více, než plánovala. Během letošního prvního pololetí přibude nejméně 10 těchto jednotek, ale druhé pololetí bude slabé. „Nečekejte, že ve druhém pololetí otevřeme 26 hypermarketů jako ve stejné době loni,“ upozorňuje Dunning. Hospodářský útlum v Rusku z tamních velkých řetězců snad nejvíce pociťuje společnost O´Key Group provozující supermarkety a hypermarkety.

Tedy formáty, které jsou hodně citlivé na zhoršení celkové konjunktury. Mnozí zákazníci se totiž přeorientovali na diskonty. Proto také tržby O´Key Group během posledního kvartálu 2014 meziročně stouply jenom o 5 % na necelých 43 mld. rublů, za celý minulý rok pak o necelých 9 % na 150 mld. rublů.

Společnost v uplynulém roce otevřela 14 obchodů. V rozšiřování prodejní sítě hodlá pokračovat, ale pouze na úrovni nevyžadující další zadlužování.

Největší spotřebitelský trh

Rusko s více než 143 mil. obyvatel představuje největší spotřebitelský trh v Evropě. Jeho maloobchodní obrat v období 2008 – 2013 stoupl v rublech přibližně o 70 % (v běžných cenách) a v amerických dolarech zhruba o třetinu, uvádí v poslední výroční zprávě (ta je za rok 2013) řetězec O´Key Group.

V ní se také uvádí, že Rusové „progresívně změnili své nákupní návyky“. Odvrátili se od tradičních tržnic (rusky „rynok“). Podle společnosti GfK Russia z roku 2013 na moderní formáty už připadá 61 % celkového maloobchodního prodeje.

I když maloobchodní řetězce v Rusku prudce expandovaly, průměrná prodejní plocha v přepočtu na tisíc obyvatel zůstává ve srovnání se západoevropskými zeměmi nízká.

Obchodní centra mají přibývat

Společnost Colliers koncem prosince 2014 oznámila, že během letošního roku v Rusku přibude 105 obchodních center s celkovou plochou 3,9 milionu m2. Většina se jich má otevřít v závěru roku, ale vzhledem ke složité situaci není vyloučeno, že se tak stane až na jaře roku 2016.

Koncem minulého roku bylo v Rusku 842 obchodních center s celkovou plochou 23 mil. m², z toho přibližně 200 center v Moskvě. Vybavenost těmito obchody je podle Anny Nikandrovové, regionální ředitelky Colliers pro obchodní nemovitosti, nejlepší v Samaře, potom v Petrohradě a sibiřském Jekatěrinburgu.

 

 

ič