Český chřest oficiálně zahajuje letošní sklizňovou sezónu. Navzdory extrémně suchému jaru a rostoucím administrativním nákladům očekávají pěstitelé z Hostína u Vojkovic z Polabské nížiny kvalitní úrodu. Letošní rok je pro farmu přelomový ale i díky výraznému posílení pěstování křenu, které by tak mělo po 40 letech zajistit České republice v této komoditě soběstačnost.
Ohlédnutí za rokem 2025: Teplotní výkyvy srazily produkci
Loňská sezóna začala nadějně, ale příroda nakonec ukázala svou nevyzpytatelnost. „V roce 2025 jsme hospodařili na ploše cca 190 hektarů. Sezóna odstartovala skvěle, ovšem podprůměrné teploty v květnu sklizeň výrazně zpomalily a v červnu už se tento propad nepodařilo dohnat. Produkce byla nakonec o 15 % nižší, přesto jsme po katastrofálním roce 2024 hodnotili loňský rok jako podařený,“ rekapituluje Jiří Šafář, zakladatel společnosti.
Sezóna 2026: Více zeleného chřestu a boj s náklady
Letošní jaro přišlo dříve, což probudilo chřest k životu dříve, než je průměr. Produkční plocha se sice snížila na 175 hektarů, díky náběhu nových výsadeb s vyššími výnosy se však očekává celková sklizeň kolem 270 tun. Dochází ale také k výraznému posunu v poměru mezi bílým a zeleným „šparglem”. Produkce zeleného by měla stoupnout o 20 tun na 160 tun a bílého naopak o 20 tun klesnout (na 110 tun). „Sklizeň bílého chřestu je extrémně náročná na ruční práci a robotizace je v nedohlednu. Administrativní zátěž a náklady na pracovní sílu rozevírají nůžky mezi námi a konkurencí z jihu Evropy. Proto u bílého chřestu držíme ceny na loňské úrovni, u zeleného počítáme s mírným navýšením o inflaci kolem 2–3 %,“ vysvětluje Šafář a dodává: „Jen ceny nafty nám zvedly náklady o tři koruny na kilogram, hnojiva o dalších 1,80 Kč. Nejhorší je ale byrokracie, která nás stojí strašně moc času i peněz.“
Hrozba sucha a neférový dovoz
Aktuálně největší vrásky dělá pěstitelům počasí a obchodní politika některých obchodních řetězců. „Strašně se bojíme sucha. Jaro je extrémně suché, proto masivně investujeme do závlahových systémů a nákupu vody. Dalším problémem je dovoz ze Španělska či Řecka. Když se tam objeví přebytky, hodí je na náš trh za podnákladové ceny a řetězce nás v tu chvíli ‚vypnou‘. Chřest ale nejde skladovat, musíme ho prodat hned. To je vůči českým zemědělcům strašně nefér,“ upozorňuje Jiří Šafář.
Křen 2026: Cesta k české soběstačnosti
Velký úspěch hlásí Český chřest u své druhé klíčové komodity – křenu. Letošní výsadba na 50 hektarech (nárůst o 40 % oproti loňsku) by měla přinést kolem 200 tun křenu. „Toto množství by mohlo dokázat pokrýt spotřebu celé ČR. Po 40 letech tak může skončit závislost na křenu z dovozu,” oznamuje dobrou zprávu Jiří Šafář.
Díky novým chladicím halám a systému postupné sklizně (podzimní a jarní) nabízí farma křen čerstvý, nikoliv mražený, jak je běžné u levného dovozu. Svou kvalitou navíc místní křen (prodávaný pod značkou Mělnický křen) převyšuje maďarský a konkuruje německému, ovšem při zachování nižší ceny.
Novinka: Nakládaný chřest přímo z farmy i strouhaný křen
Letos Český chřest navíc konečně spouští vlastní zpracovatelskou linku, aby maximalizoval využití úrody. Zákazníci se tak budou moci těšit na nakládaný chřest podle oceňovaného receptu paní Boudové, chřestové pesto a unikátní chřestové kimči. Vedle toho chce farma rozjet také výrobu produktů z křenu, mimo jiné strouhaný a mletý křen v různých chuťových variantách.
Zdroj: Český chřest, s.r.o.
Praha, 23. dubna 2026
