Budoucnost ve znamení tagů

Svět se změnil. Efektivita, kdysi nepředstavitelná, je dnes v procesech firem, které využívají automatickou identifikaci na bázi RFID, realitou. V roce 2002 udivila odborný svět zpráva o kontraktu v oblasti standardu EPC/RFID: společnost Gillette objednala 500 mil. kusů pasivních UHF tagů od firmy Alien Technology, která v té době byla jediným výrobcem RFID tagů na bázi první generace standardu EPC.

Bylo to pouhé tři roky po zveřejnění standardu EPC (Electronic Product Code). Odborná veřejnost vnímala obchod století jako přelomový moment, signalizující začátek boje firem za konkurenční výhodu s pomocí standardní technologie RFID určené pro otevřené prostředí.

Tyto nálady časem mírně ochladly: většina firem zůstávala v investicích do nové, nevyzkoušené technologie opatrná. Její zavádění nastupovalo pomaleji jak z důvodu absence ověřených zralých nasazení, tak i kvůli vnějším faktorům, především hospodářské krizi po roce 2008.

Předmostí pro expanzi v maloobchodě poskytuje sektor módy

Očekávání z doby před patnácti lety se nyní naplňují. Trh se již může opřít o desítky vyzkoušených řešení. V letošním roce má být podle odhadů vyroben desetinásobek UHF RFID tagů, než kdysi objednala Gillette. Významná část produkce směřuje do sektoru módy. V čem spočívá úspěch EPC/RFID? Nejlépe odpoví praxe.

Nejvýraznější projekt kompletní identifikace na úrovni položky v současnosti realizoval brazilský velkoobchod dětským zbožím Brascol. Jeho zákazníky jsou menší a střední obchodní řetězce, jejichž průměrnou ucelenou objednávku činí 500 položek dětského oblečení, obuvi, kojeneckých potřeb a podobného sortimentu.

Portfolio označené RFID tagy činí celkem 35 000 odlišných druhů zboží. Obchodník dosud poskytoval RFID tagy svým dodavatelům, ti si však od ledna 2015 již zajišťují tagy sami. Ve velkoobchodě je použito na 70 000 tagů denně. Z hlediska objemu jde o jeden z největších projektů na bázi pasivní UHF RFID technologie současnosti, kterému se může rovnat snad jen implementace v řetězci Marks & Spencer.

Před zavedením technologie RFID provozoval Brascol padesát speciálních pracovišť, kde zaměstnanci sčítali jednotlivé kusy z každé objednávky a stanovovali cenu expedované dodávky pro každého zákazníka. Průměrně si tento úkon vyžádal hodinu práce. Stejné úkoly nyní zastane 25 stanovišť s RFID technologií, přičemž odbavení jednoho zákazníka trvá přibližně 20 minut. Realizace projektu umožnila snížit počet pracovníků vyčleněných pro tuto činnost ze 110 na 50.

Pracovníci příjmu byli schopni denně do skladu přijmout 3000 až 4000 položek zboží. Nově je to 15 000 až 20 000 položek. U objednávek zasílaných největšími smluvními dodavateli evidence na příjmu trvala příliš dlouho, proto se Brascol musel dříve spokojit s ujištěním, že veškeré objednané zboží obdrží. Nyní jeho zaměstnanci mohou potvrdit úplnost každé objednávky během několika minut. Na straně expedice společnost dokázala při sníženém počtu zaměstnanců zdvojnásobit počet odesílaných produktů (z 35 000 na 70 000 denně).

Dalším efektem přechodu na novou technologii bylo snížení skladových zásob o přibližně 35 %. Management má nyní k dispozici přesný přehled o naskladněném zboží a nemusí udržovat bezpečnostní zásobu, nutnou pro garanci stálé dostupnosti zboží. Uživatel kromě toho dosáhl zvýšení prodejů a poklesu ztrát a krádeží v celém dodavatelském řetězci i na prodejní ploše.

Aplikace v dalších sektorech

Návratnost investice činila pouhý rok. ROI analýza přitom nezohledňuje další, hůře kvantifikovatelné přínosy, jako např. možnost využívání sebraných dat k optimalizaci struktury sortimentu a další potenciální výhody.

V roce 2002 nad bezprecedentním nákupem Gillette mnozí kroutili hlavou. A pravdou zůstává, že mnoho společností napříč odvětvími stále zůstává k RFID potenciálu skeptických. Nevidí, že technologie mění způsob podnikání firem po celém světě. Brascol je jen jedním příkladem v oblasti maloobchodu. Firma snížila počet zaměstnanců zastávajících konkrétní úkol o polovinu, zdvojnásobila propustnost distribučního centra a dosáhla 300 % zvýšení produktivity. To je skutečná změna!

Je možné připomenout společnost Airbus, která má díky RFID plný přehled o součástkách a pracovních nástrojích na výrobních linkách. Nebo společnost Bechtel, která technologii RFID využívá ke sledování tisíců komponent na stavbě tří elektráren pro spalování zkapalněného zemního plynu, budovaných na pobřeží východní Austrálie. Anebo desítky nemocnic, jejichž zaměstnanci mohou během okamžiku dohledat lékařské nástroje, zatímco dříve musel personál sály doslova obracet vzhůru nohama…

Seznam společností, které plně těží z výhod technologie RFID, o nichž se ještě nedávno pochybovalo, uspokojivě roste.

Standardní RFID a omnichannel

Podle průzkumů vlastní téměř tři čtvrtiny obyvatel USA smartphone, srovnatelná penetrace panuje na starém kontinentě. Spotřebitelé jsou pořád náročnější a chtějí mít maximum informací o produktech neustále na dosah ruky. Požadují více možností pro splnění svých požadavků, očekávají, že je prodejci poznají a zapamatují si jejich preference.

Nástup omnichannel commerce drtí tradiční koncept lineárních dodavatelských řetězců pro maloobchod na prach. Potřeba stálého přehledu o zásobách je dnes kritická. RFID již není novinka, ale omnichannel této technologii přináší nový smysl. Tím je okamžitá dostupnost požadovaného produktu pro spotřebitele díky vysoké přesnosti zásob v dodavatelském řetězci v reálném čase.

Z pohledu obchodníka je identifikace zboží na úrovni položky základním předpokladem pro dosažení plného přehledu o zásobách v rámci dodavatelského řetězce; obchodník ví, jaké zboží má k dispozici, kde se nachází a jak jej nejlépe dodat spotřebiteli, a tak splnit jeho očekávání kdykoliv a kdekoliv.

V průběhu času se tón debat o značení zboží na úrovni položky pomocí standardu EPC mění. Již nemluvíme o tom, že je budoucím cílem, ale nutností.

Podle jednoho z průzkumů provedených mezi zástupci maloobchodních řetězců celých 70 % respondentů hodnotí nastavené procesy řízení zásob jako průměrné nebo podprůměrné. Nedostatek v přesnosti zásob a přehledu o pohybu zboží je jedna z hlavních příčin nedostatečného výkonu v maloobchodě. Statistiky dokazující potenciál zeštíhlení procesů, snížení nákladů na pracovní sílu a zvýšení efektivity dodavatelského řetězce s využitím identifikace zboží na úrovni položek pomocí RFID se již dají jen těžko přehlížet.

Například pracovníci výzkumného centra RFID na Auburn University v USA vypočítali, že zavedení identifikace zboží na úrovni položek pomocí RFID může zvýšit přesnost zásob z průměrných 63 % na 95 %. A zrychlení inventur? Z 250 zkontrolovaných položek za hodinu na více než 20 000! Situace „není skladem“ mohou být podle stejného výzkumu sníženy na polovinu.

Před maloobchodníky stojí tvrdá data a jasná otázka. Co je lepší: provádět inventury jednou nebo dvakrát za rok, anebo 12krát až 24krát? Místo vykazování ztrát zboží v důsledku exspirace v objemu 2–3 % každý měsíc evidovat stejný poměr ztrát – ale jednou ročně?

Čas EPC/RFID přichází

Mnozí maloobchodníci v USA těchto zlepšení již reálně dosáhli. Zatímco v roce 2002 chyběly hmatatelné výsledky ze zaběhnutých projektů, dnes je na tom trh lépe. Po teoretických simulacích přišly výstupy z reálných provozů. Maloobchodníci studují případové studie a analýzy návratnosti investic z reálných projektů a „mohou stoupat po zádech svých předchůdců“. Trh si začíná uvědomovat, že čas EPC/RFID přichází.

Meziroční nárůst počtu vyrobených UHF RFID tagů se v posledním roce odhaduje na 35 % (v letech 2012 – 2013 činil nárůst 17 %). Přirozeně ne každý tag z tohoto objemu označuje produkt na úrovni položky. Daná technologie je univerzální a spektrum jejího využití je obrovské a stále se rozšiřuje – od elektronických stezek pro nevidomé po lokalizační systémy v nemocnicích (RTLS – Real Time Location Systems).

Ale teprve označení maloobchodních položek v místě výroby nebo nejbližším bodě počátku jejich životního cyklu uvádí do pohybu řetězovou reakci měřitelných výhod v celém dodavatelském řetězci. A to díky omnichannelovému prodeji. Maloobchodníci a výrobci jsou svědky přeměny dodavatelského řetězce; vyvolána je zvýšenými nároky spotřebitelů i jejich dokonalým zvládnutím technických novinek. Hráči aktivní v zavádění inovací dosahují zvyšování prodejů a loajality spokojených zákazníků. Těží z nesrovnatelně většího objemu užitečných dat, snáze plánují doplňování zboží a další operace.

Otázka „proč zavádět RFID?“ byla v posledních několika letech spolehlivě zodpovězena. Problém „jak“ je přitom vlastně jednodušší, než se zdá, a to díky standardům. Většina obchodních partnerů v maloobchodním dodavatelském řetězci v současné době používá standardy Systému GS1. Ten jim poskytuje odrazový můstek k zavádění EPC/RFID technologie. Systém EPC je založený na stejných standardech GS1, jaké využívají statisíce firem po celém světě, a jsou kompatibilní s dnešními ERP systémy, řešeními pro řízený sklad, POS a dalším SW.

Spotřebitelé vyžadují bezproblémový nákup. RFID se stává fundamentální oporou pro úspěšný rozvoj strategie omnichannelového prodeje. Aplikace EPC/RFID napříč dodavatelským řetězcem umožní obchodníkům a jejich partnerům lépe spolupracovat, nabídnout zákazníkům možnost interakce a zážitek z nákupu. Pevná spolupráce mezi partnery a uvědomění si výhod RFID technologie budou dalšími hybateli vývoje.

 

Mgr. Mikuláš Černý