Pro Prahu je specifický vysoký podíl prodejních ploch supermarketů. Tento fenomén je dán především vyšší průměrnou kupní silou obyvatel a hustou zástavbou.
Moderní maloobchod v Praze v letech 2011 – 2018. V současné době je v Praze rozmístěno 318 prodejen potravinářských řetězců s celkovou prodejní plochou 322 tisíc m2.
Hlavní město Praha tvoří v administrativním členění České republiky samostatný kraj. V současné době žije v Praze celkem 1,27 milionů obyvatel.
Prahu lze rozčlenit na 22 městských obvodů, pro účely této analýzy je použito starší členění Prahy na 10 obvodů – Praha 1 až Praha 10. Absolutně největší z 10 pražských obvodů je Praha 4, zaujímající jižní část Prahy s celkem 286 tisíci obyvatel, populačně nejmenší je centrální Praha 1 s necelými 30 tisíci obyvatel.
V současné době je v Praze rozmístěno 318 prodejen potravinářských řetězců s celkovou prodejní plochou 322 tisíc m2. Nejvíce prodejen z potravinářských řetězců má v Praze Albert supermarket se 70 prodejnami, řetězec Žabka (Tesco) s 62 prodejnami a Billa s 49 prodejnami.
Z hypermarketů má v Praze nejvyšší počet prodejen Kaufland (9 prodejen), z diskontních řetězců Penny market (9 prodejen).
V Praze figuruje také 338 prodejen lokálních řetězců a aliancí, výrazně nejvíce je v metropoli prodejen Bala (147), Partner (71) a Můj obchod (Makro) se 44 prodejnami.
Podíl supermarketů je vysoký a dále stoupá
Praha je specifická vysokým podílem prodejních ploch supermarketů (o 11 % více, než činí průměr ČR), který navíc v posledních šesti letech vzrostl o 3 %. Tento fenomén je dán především vyšší průměrnou kupní silou obyvatel a hustou zástavbou, která nedovolovala v takové míře výstavbu nových prodejních ploch „na zelené louce“, kterou využívaly a využívají především hypermarkety, ale často i diskontní řetězce.
Hypermarkety zaujímají v Praze 48 % prodejní plochy potravinářských řetězců, což je o 6 % méně, než činí průměr ČR, diskontní prodejny 16 % – o 5 % méně než celostátní průměr. Poměrně silné jsou naopak v Praze malé řetězené samoobsluhy s 5 % prodejní plochy, i když jejich podíl na celkové prodejní ploše řetězců v průběhu posledních šesti let poměrně citelně poklesl.
Největší rozsah prodejních ploch je v Praze 9
Nejsilnějším pražským městským obvodem z hlediska celkového rozsahu prodejních ploch potravinářských řetězců je Praha 9, ležící v severozápadní části města se třemi silnými výpadovými směry (na Teplice, Mladou Boleslav a Hradec Králové a hustě zalidněným územím. Další velmi silné obvody jsou z hlediska rozsahu prodejních ploch řetězců lidnaté městské obvody rozmístěné na jihu města (Praha 5, Praha 10 a Praha 4 (včetně Prahy 11).
Naopak celkově nejméně prodejních ploch řetězců lze zaznamenat v centrálních městských obvodech (Praha 1, 2, 3 a 7), především díky malému rozsahu a husté zástavbě, která až na výjimky nedovoluje stavět větší formáty prodejen.
Při přepočtu na 1 000 obyvatel je v hlavním městě nejvíce prodejních ploch v rámci potravinářských řetězců umístěno v Praze 1 (málo obyvatel, ale vysoký počet prodejen řetězců, především supermarketů a menších prodejen), v Praze 9 a v Praze 5. Spolu s Prahou 10 jsou tyto obvody zároveň nad celopražským průměrem.
V přepočtu na obyvatele mají nejnižší rozsah prodejních ploch potravinářských řetězců centrální části města (Praha 3, 7, 2 a 6), ale také Praha 4, kde je sice celkový rozsah prodejních ploch řetězců vysoký, ale díky silné populaci v tomto prostoru je i tak plošný standard poměrně nízký.
Mezi roky 2011 – 2018 vyrostlo v Praze celkem 64 nových prodejen potravinářských řetězců, z toho více než polovina (36) připadala na menší samoobsluhy (Žabka, Tesco Expres, Billa Stop&Shop). Dále v Praze v této době přibylo 18 supermarketů (z toho 12 Billa, 5x Iceland) a 8 nových diskontních prodejen (z toho 7x Penny Market). V letech 2012 – 2018 přibyly v Praze pouze dva nové hypermarkety – v obou případech šlo o prodejny Kaufland – v Horních Měcholupech v Praze 10 a na Břevnově v Praze 6).
Napsat komentář