Vysílání zaměstnanců do členských států EU, zejména na Slovensko

Stalo se zcela běžným, že čeští zaměstnavatelé realizují zakázky v zahraničí, a to prostřednictvím svých zaměstnanců vysílaných z České republiky. S vysláním zaměstnanců jsou spojeny mnohé povinnosti, které je třeba znát a splnit dříve než práce v zahraničí začne.

Jedná se zejména o splnění oznamovacích povinností při vyslání zaměstnanců, poskytnutí minimálních pracovněprávních podmínek vyslaných zaměstnanců, jsou-li ve státě vyslání výhodnější, zdanění vyslaných zaměstnanců ve státě vyslání a jejich pojištění na sociální zabezpečení. Ukažme si na příkladu Slovenska, které je největším obchodním partnerem, ty nejdůležitější povinnosti.

Nové notifikační povinnosti

Český zaměstnavatel, který vysílá zaměstnance na Slovensko, má povinnost oznámit toto vyslání zaměstnanců nejpozději v den vyslání Národnímu inspektorátu práce. Notifikace zahrnuje především údaje o vysílajícím, tzv. hostujícím zaměstnavateli (název, sídlo, identifikační údaje), počátek a konec vyslání, informace o vysílaných zaměstnancích, druhu jejich práce a místu výkonu jejich práce na Slovensku. Rovněž musí český zaměstnavatel určit kontaktní osobu na území Slovenska, která bude oprávněna k doručování písemností ze strany slovenských úřadů.

V průběhu vyslání je povinen mít český zaměstnavatel k dispozici v místě realizace zakázky dokumenty o vyslaných zaměstnancích, zejména jejich pracovní smlouvu nebo jiný doklad prokazující pracovněprávní vztah, doklady o výši mzdy vyplacené po dobu vyslání. Dále je povinen vést a uchovávat další evidence, zejména evidenci pracovního času vyslaných zaměstnanců.

Minimální pracovněprávní podmínky

Dočasné vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb s sebou nese i povinnost porovnání minimálních pracovněprávních podmínek v ČR a ve státě vyslání, tj. na Slovensku. Pokud by některá z dále uvedených podmínek byla na Slovensku výhodnější, je český zaměstnavatel povinen tento minimální standard vyslanému zaměstnanci poskytnout.

Jedná se o maximální délku pracovní doby, minimální dobu odpočinku, minimální délku dovolené za kalendářní rok, minimální mzdu a sazby za přesčasy, podmínky poskytování pracovníků agenturami práce, ochranu zdraví, bezpečnost a hygienu při práci, ochranu těhotných žen, žen po porodu, dětí a mladistvých, jakož i zákaz diskriminace.

Jako příklad si uveďme slovenskou minimální mzdu (435 EUR pro rok 2017) ve srovnání s českou minimální mzdou (11 000 Kč, tedy cca 407 EUR). Připomeňme si, že vedle minimální mzdy je vysílající zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu i cestovní náhrady, včetně stravného, které se do minimální mzdy nezapočítává.

Pokud by tedy český zaměstnavatel vysílal zaměstnance, kterým platí v ČR jen minimální mzdu, musel by jim za dny práce na Slovensku poskytnout mzdu vyšší. I délka dovolené je na Slovensku upravena odlišně než v ČR. Ačkoliv základní výměra dovolené je v obou státech 4 týdny, na Slovensku má navíc zaměstnanec, který dovršil věku 33 let, nárok na další jeden týden dovolené. Samozřejmě je třeba srovnat i další výše uvedené podmínky.

Pojištění na sociální zabezpečení

Český zaměstnavatel by také měl zaměstnancům obstarat formuláře A1, kterými slovenským pojišťovnám i Národnímu inspektorátu práce prokáže, že zaměstnanci podléhají českým pojistným předpisům pro účely sociálního pojištění, zdravotního pojištění a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Formulář A1 může být vystaven na vyslání, případně i na souběžně vykonávanou činnost (to, když bude zaměstnanec střídavě pracovat v ČR a v SR), případně může být vystaven při udělení výjimky.

Splnění podmínek pro vystavení tohoto formuláře pracovištěm okresní správy sociálního zabezpečení je nutné ověřit u každého jednotlivého zaměstnance. Nejsou-li u konkrétního zaměstnance podmínky pro vystavení formuláře A1 v České republice splněny, odvody za něj musejí být hrazeny slovenským pojišťovnám.

Zdanění příjmů

V neposlední řadě je nutné řešit i zdanění příjmů na Slovensku. Česká republika má uzavřenou se Slovenskou republikou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která dává ve vymezených případech Slovenské republice nárok na zdanění příjmů zaměstnanců, byť by se jednalo o české daňové rezidenty.

Mzda vyslaných zaměstnanců za práci na Slovensku tam bude zdaňována vždy, pokud půjde k tíži stálé provozovny, jinak rovněž také, pokud délka výkonu práce konkrétního zaměstnance na Slovensku přesáhne v úhrnu 183 dní v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce. A nesmíme zapomenout na speciální pravidlo počítání těchto dnů podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem.

Do dní strávených na Slovensku se totiž započítávají nejen dny, které zaměstnanec na Slovensku prací fyzicky stráví, ale i víkendy, dny dovolené či pracovních cest, které pobýval vyslaný zaměstnanec mimo Slovensko, pokud jsou tyto dny přímo spojené se zaměstnáním (vysláním) na Slovensku. Samozřejmě musí zaměstnavatel také řešit vznik stálé provozovny a její zdanění na Slovensku.

Nejen Slovensko, ale i ostatní členské státy

Na závěr si připomeňme, že Slovensko bylo v tomto článku uváděno pouze jako příklad. Výše uvedené povinnosti se týkají totiž všech členských států EU. To znamená, že před každým vysláním do jiného členského státu EU by si vysílající zaměstnavatel měl přesně ověřit povinnosti, zejména notifikační a minimální pracovněprávní.

Připomeňme, že zatímco minimální mzda na Slovensku je jen o několik desítek EUR vyšší než v ČR, v případě Francie (1 480,27 EUR) nebo Belgie (1 502 EUR) je rozdíl nepoměrně vyšší. Obdobně je na tom často zmiňované Německo. Otázka pojištění bude podle evropských předpisů řešena stejně jako v případě Slovenska, zdanění bude provedeno podle konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Nesplnění všech souvisejících povinností může slibně vypadající zakázku značně prodražit o sankce, které by českému zaměstnavateli mohly být uloženy.

Více se o dané problematice můžete dozvědět v připravených seminářích:

Mgr. Magdaléna Vyškovská, daňová poradkyně specializující se na zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a spolupracující lektorka 1. VOX a.s.