GfK zveřejnila výsledky výzkumu ve 22 zemích, podle kterého téměř čtvrtina online zákazníků (23 procent) souhlasí1 s tím, že virtuální interakce s lidmi nebo virtuální návštěvy míst mohou poskytnout stejný zážitek, jako když je člověk na místě osobně. Těch, kteří s tím nesouhlasí1, je jen 15 procent.
Příležitostí pro virtuální interakci v běžném životě stále přibývá, ať už jde o video konference v práci, ´face timing´ prostřednictvím chytrého telefonu, chatování na facebooku či WhatsApp atd., nebo dokonce o poznávání měst a míst jako jsou restaurace nebo muzea pomocí Google Street view nebo 3D-Panorma. Poskytnou ale tyto interakce stejně kvalitní zážitek, jako když je člověk prožívá přímo na místě?
Souhlas s tím, že virtuální interakce mohou být stejně dobré jako reálný život, se vyslovuje nejvíce lidí ve věku 20-29 let (28 procent) a 30- 39 let (27 procent). Tím se jasně dostávají před teenagery, kteří s 22 procenty představují další nejvíce ´virtuálně orientovanou´ generaci.
Není žádným překvapením, že souhlas s tímto názorem rychle klesá u starších generací. Jeden z pěti lidí ve věku 50-59 let (20 procent) nesouhlasí s tím, že by virtuální interakce mohly bý stejně dobré jako osobní kontakt oproti 15 procentům lidí, kteří hlasovali kladně; a ve věkové kategorii nad 60 let nesouhlasí skoro jedna třetina (27 procent) oproti jednomu z deseti lidí (11 procent), kteří souhlasí.
Lidé v Brazílii a Turecku jsou nejvíce ´virtuálně orientovaní´; nejméně jich je v Německu a ve Švédsku
Brazílie a Turecko jsou na prvním místě z hlediska počtu spotřebitelů, kteří se domnívají, že virtuální interakce mohou poskytnout stejný zážitek, jako když je člověk prožívá přímo na místě. V obou zemích to tvrdí jedna třetina lidí (34 procent). Za nimi následuje Mexiko (28 procent), Čína (27 procent) a Rusko (24 procenta)
Tyto výsledky platí téměř pro všechny typy podnikání. Ať už jde o byznys, který využívá rozšířenou realitu ke zlepšení marketingu a reklamy, či firmu, která pořádá video konference za účelem snížení cestovních výloh – vědět, které trhy a které spotřebitelské segmenty jsou nejvíce otevřeny virtuálním interakcím, představuje informaci zásadního významu.
Na opačném konci stupnice zaujímá první místo Německo skoro s jednou třetinou (32 procent) online zákazníků, kteří nesouhlasí s tím, že virtuální interakce může být stejně dobrá jako interakce osobní. Po něm následuje Švédsko s 29 procenty a pak jsou dva „těsné“ výsledky: Česká republika a Belgie, jež mají takových spotřebitelů jen o málo více než jednu čtvrtinu (26 procent) a Nizozemí a Spojené království, kde tito spotřebitelé tvoří necelou jednu čtvrtinu (23 procent).
1Odpovědi T2B a BT2 ze 7-bodové stupnice, kde „1“ znamená „rozhodně nesouhlasím“ a „7“ „rozhodně souhlasím“. Otázka ve výzkumu zněla: Uveďte prosím, do jaké míry vy osobně souhlasíte s následujícím prohlášením: „Virtuální interakce s lidmi a virtuální návštěvy míst mohou být stejně dobré, jako když je člověk přímo na místě“.
Zdroj: GfK
Praha, 3. března 2016
