Singapur díky své strategické poloze a otevřenosti volnému obchodu vždy byl a je klíčovým bodem pro vstup na trhy jihovýchodní Asie, místem, kde se střetává nabídka a poptávka celého regionu.
Dynamicky se rozvíjející oblast jihovýchodní Asie je mnohými považována za trh budoucnosti a potravinářský veletrh Food & Hospitality (F & H Singapore) je jednou z podnikatelských vstupních bran do celé oblasti.
Letošního ročníku veletrhu F & H Singapore se ve dnech 21. až 24. dubna zúčastnilo 1 750 vystavovatelů ze 115 zemí, kteří své výrobky prezentovali v 10 výstavních halách areálu Singapore EXPO. Podle organizátorů veletrh za čtyři dny navštívilo více než 80 tisíc lidí a znovu se tak potvrdilo, jak mimořádnou příležitost k navazování kontaktů, získávání dodavatelů a zákazníků i profesionálních informací z oboru tato akce pro celý region nabízí.
Česko reprezentovaly pouze dva zástupci
Vystavovatelé prezentovali svou nabídku v tematicky zaměřených halách, z nichž dvě výstavní haly byly zaměřeny na potravinářskou techniku a technologii výroby potravin a osm hal na samotné potravinářské výrobky a nápoje. K vidění byly také stánky významných výrobců potravinářských obalů. V hale 1 prezentovala na prostorném velkém stánku s pěkným moderním designem své konvektomaty také česká firma Retigo z Rožnova pod Radhoštěm, založená v roce 1994 bývalými zaměstnanci rožnovské Tesly, která svoji první pečící troubu vyrobila prakticky “na koleni v garáži” a jejíž byznys se potom rozjel právě díky prezentaci na veletrhu.
V hale 9 měla malý krychlový box další firma s českými kořeny Animalco nabízející masné výrobky. Žádné další české firmy se na veletrhu bohužel neprezentovaly.
Zastoupení českých potravinářských firem nepříjemně ostře kontrastovalo ve srovnání s Polskem. Polský potravinářský průmysl se prezentoval výrazným národním pavilonem, kde svou nabídku vystavovalo 14 firem. Další tři polské firmy měly své vlastní stánky mimo národní pavilon. Škála nabízených výrobků od polských vystavovatelů byla rozsáhlá, od sušené zeleniny, sladkostí a čokolády, mléčných výrobků, ovocných nápojů, sušenek a keksů, masných výrobků až po organické bio produkty, zdravé “hyperpotraviny”, ořechy nebo alkoholické nápoje.
Velkými a designérsky výraznými národními pavilony se představilo hned několik zemí, mezi nimiž nechyběla Austrálie, Čína, Tchajwan a Japonsko, ale také například Francie, Španělsko, Dánsko, USA, Itálie, Německo a další. Španělsko a Velká Británie měly dokonce na veletrhu přitažlivě koncipované prezentace výrobků ze svých různých regionů. Pikantní byl pak pohled v hale 10, kde přímo naproti sobě přes uličku prezentovaly své výrobky vinařské regiony Německa a Francie. I když mnoho vystavujících firem nabízelo své výrobky návštěvníkům k ochutnání, mám za to, že bezkonkurenčně nejštědřejší byly v nabídce k ochutnávání firmy z Austrálie.
Od potravinářského marketingu po kyberbezpečnost
Veletrh nabídl vystavovatelům a návštěvníkům také celou řadu profesionálních doprovodných akcí. Namátkou vybírám „Vzestup lokálních retailových značek a lokálních řetězců rychlého občerstvení“, „Menu restaurace budoucnosti“, „Od tradice k inovaci“ nebo „Udržitelnost výroby potravin v akci“. Doprovodné akce veletrhu však měly mnohem širší záběr než pouze potravinářský marketing a rozvoj byznysu. Mnohé z nich se soustředily na kritické problémy byznysové infrastruktury, například na budování odolnosti proti kybernetickým útokům a digitální transformaci nebo na zajištění dostupnosti potravin v éře klimatických změn.
Plejáda vystupujících řečníků na těchto doprovodných akcích byla neméně zajímavá a atraktivní. Byli mezi nimi šéfové firem informačních technologií, lídři programů ekologické udržitelnosti, zakladatelé úspěšných start-upů, generální ředitelé firem a hotelů, šéfové výzkumu a vývoje, reprezentant obchodní komory, špičkový someliér a mnozí další. Samozřejmě nechyběli kuchaři, mezi nimi i prezident singapurské Asociace kuchařů Kong Kok Kiang. Národní týmy mladých kuchařů z regionu soutěžili v kuchařském umění přímo na ploše výstavní haly veletrhu.
Všechno kromě žvýkaček
Rozsah prezentovaných výrobků byl obrovský a troufnu si tvrdit, že kromě žvýkaček jejichž dovoz a konzumace je v Singapuru zákonem zakázána bylo k vidění asi téměř vše co lze na významném světovém potravinářském veletrhu vidět, od základních potravin jako je maso, luštěniny, pekařské suroviny a podobně, až po moderní potravinářské výrobky obsahující některou v současné době populární a propagovanou ingredienci, jako je třeba kurkuma, matcha, med a podobně. Výrobci ze zemí EU v převážné míře prezentovali značkové výrobky vysoké prémiové kvality a přidané hodnoty pro spotřebitele.
Mezi na veletrhu nejvíce prezentované potravinářské koncepty bych zařadil etnické potraviny. Jejich zastoupení bylo velmi početné, od specificky asijských etnických omáček, směsí, mealmakerů, zmražených polotovarů, až po typicky evropské produkty jako je třeba řecký jogurt, skyr a vína. Celý region jihovýchodní Asie je charakterizován chuťovým profilem „sladké a kořeněné“ a tak bylo vidět až překvapivě mnoho sladkých výrobků a neuvěřitelné množství kořeněných výrobků a výrobků s mnohdy nečekanou, ale zajímavou kombinací obou těchto chutí. Výrobky od asijských producentů na sebe upozorňovaly pestrobarevnými obaly v sytých barvách, což bylo zvláště patrné u národních pavilonů Tchajwanu, Japonska nebo Číny.
Z výrobků postavených na populárních ingrediencích mě zaujala v prémiovém balení prezentovaná čokoláda s medovou náplní na stánku firmy z Gruzie. Jako spotřebitel i jako potravinář jsem ji vnímal jako výrobkový koncept, který může směle konkurovat inovaci jako je například dubajská čokoláda. Výrobce ji prezentoval ve formě čokoládové tabulky a čokoládových tyčinek.
Významný trend představovaly konvenientní výrobky
Konvenience byla adresována na několika úrovních: jak u obalů, tak i u formy a obsahu samotných výrobků. Převážná většina těchto výrobků nabízela výhodu jako komplexní a předpřipravené ingredience pro vaření v domácnosti nebo v restauraci nebo možnost konzumace produktu jako rychlého občerstvení na cestě. Byly mezi nimi zastoupeny jak zmražené výrobky, tak výrobky nevyžadující ani zamražení ani chlazení. Mezi obaly byl patrný pozoruhodný nástup různých konvenientních stojících sáčků, v nichž byla prezentována celá škála výrobků, od obalovacích směsí přes omáčky a hotová jídla až po nápoje.
Nejvíce mě však zaujal koncept „Farm to Party“ vycházející z již známého “Farm to Table”, neboli “od pěstitele na stůl”, a posunující myšlenku přímých dodávek čerstvých potravin od výrobců ke spotřebiteli bez distribučního mezičlánku na kvalitativně novou úroveň, směrem k životnímu prostředí šetrným společenským setkáním zásobovaným kvalitními čerstvými potravinami a nápoji přímo od výrobce.
Veletrh F & H Singapore opět v mnoha směrech potvrdil svou roli jako brány na trhy celé jihovýchodní Asie a lze pouze litovat, že zastoupení českých firem a výrobků nebylo mnohem početnější a reprezentativnější. Své místo na těchto trzích by si mnohé z nich zcela jistě našly.
Napsat komentář