Maloobchodníci budou s velkou pravděpodobností nadále soutěžit o co nejnižší ceny, aby si udrželi dosažené tržní podíly. Evropští maloobchodní prodejci potravin se musejí v nadcházejících 12–18 měsících připravit na to, že prostředí, v němž podnikají, jim nebude příliš nakloněno. Objem prodeje zůstane nízký, či vzroste jenom nepatrně, a chabá spotřebitelská nálada se nezlepší. K uvedenému závěru ve své studii dospěla ratingová agentura Moody´s.
Kombinace dvou základních faktorů – klesajících cen potravin a slabé spotřebitelské důvěry – jsou stěžejní důvody, proč bude pro evropské maloobchodní prodejce potravin obtížnější zachovat nejen objem, ale i ziskové marže. Přitom velké nadnárodní řetězce si v očích věřitelů zachovají svoji „úvěrovou spolehlivost,“ což ale nelze říci o menších maloobchodních společnostech.
Klíčový faktor – cena
Ceny důležitých potravinářských komodit by měly po svém vzepětí v roce 2022 (kdy Rusko koncem února napadlo Ukrajinu) dále klesat, ale pořád zůstanou na mnohem vyšší úrovni než před nástupem globální covidové pandemie.
Prodejní ceny budou pro zákazníky, jejichž reálné příjmy v předchozích měsících silně rozleptala inflace, stále důležitější. Tento trend vyústil v další expanzi německých diskontních řetězců Aldi a Lidl napříč Evropou.
Konkurence je obzvlášť intenzívní ve Francii a Británii, kde dominují velké nadnárodní řetězce a tamní trhy vzhledem ke své saturaci skýtají velice omezený potenciál pro další organický růst, poznamenává studie agentury Moody´s. Poukazuje rovněž na to, že hlavní evropské potravinářské řetězce v posledních letech výrazně zvýšily své tržní podíly a v tomto nastoupeném trendu budou v následujících 12 – 18 měsících pravděpodobně pokračovat.
Dodatečnou výhodu získají řetězce s rozsáhlou nabídkou privátních levných značek, což je jejich silná komparativní výhoda během jednání s renomovanými velkými značkami. Zpráva jako příklad jmenuje řetězce Mercadona ve Španělsku, Leclerc ve Francii nebo MC Retail v Portugalsku.
Pozice hypermarketů na trhu dále zeslábne, naproti tomu si polepší obchody typu konvenience. Vzroste také význam online prodeje potravin. Společnostem, v jejichž struktuře připadá významné místo hypermarketům (mj. Carrefour, Auchan), se budou bez ohledu na jejich silné postavení na trhu tenčit ziskové marže.
Vyšší náklady kvůli environmentálním předpisům
Nová regulační pravidla, která loni schválila Evropská unie na účinnější ochranu životního prostředí, budou tlačit na růst nákladů u maloobchodníků. Těmto požadavkům snáze vyhoví velké nadnárodní řetězce než menší společnosti.
Jde především o pravidla mající zabránit dalšímu odlesňování na Zemi (deforestation regulation – EUDR). Nová evropská legislativa se týká sedmi komodit – sójových bobů, hovězího masa, palmového oleje, dřeva, kaučuku, kakaových a kávových bobů.
Evropané konzumující třeba argentinské maso nebo pijící ugandskou kávu by měli mít od letošního prosince jistotu, že tyto produkty se na jejich stůl nedostaly z oblastí zasažených odlesňováním či jinými praktikami vedoucími k degradaci lesů. Společnostem, jež jsou součástí dodavatelských řetězců, to přinese vyšší náklady.
Evropský maloobchod podle různých odhadů do roku 2030 vynaloží na klimatickou politiku zahrnující například energeticky úspornější mrazicí zařízení nebo instalaci solárních panelů na střechy prodejen 25 mld. – 65 mld. eur, předpokládá poradenská firma McKinsey & Co.
Potravinářský maloobchod dále zrychlí tempo investic do nových technologií, včetně zavádění umělé inteligence. To se týká zejména online prodeje nebo správy shromažďovaných dat. Umělá inteligence zvýší využitelnost a hodnotu zákaznických dat. Maloobchodníkům se současně naskytne možnost generovat solidní příjmy z reklamy na jejich online platformách.
Napsat komentář