Objem letošního českého medu bude opět podprůměrný s podobnou produkcí jako v loňském roce, kdy čeští včelaři dodali 5 000 tun medu. Na vině je chladné počasí a slabá jarní snůška z kvetoucích stromů a řepky, která je v Česku v současné době hlavní medonosnou plodinou.

Druhý med z lip a z lesa nebyl skoro žádný. Podle odhadu společnosti Medokomerc čeští včelaři letos z jarní snůšky vytočili 10 kilogramů medu na jedno včelstvo a z druhé jen 5 kilogramů, protože část medu bylo nutné ponechat včelám.

Podle Českého statistického úřadu objem vyrobeného medu v Česku v roce 2020 meziročně klesl zhruba o 40 % na 4 997 tun, což je nejnižší roční produkce od roku 2002, od kdy ČSÚ publikuje časové řady. Podle starších dat ministerstva zemědělství šlo o nejhorší výsledek minimálně od vzniku České republiky v roce 1993. Spotřeba medu v Česku na jednu osobu předloni činila zhruba 0,9 kilogramu, meziročně klesla o 2,2 %. V roce 2010 byla 0,7 kg. Data za rok 2020 ještě nejsou známá.

I přes nižší objemy vyprodukovaného českého medu se spotřebitelé nemusí bát, že by letos med v obchodech chyběl. Nedostačující tuzemské dodávky řeší Medokomerc nákupem kvalitního medu z jiných oblastí světa. Všechny tyto dodávky procházejí třístupňovou kontrolou včetně testování ve specializované renomované laboratoři v Brémách.

Pro české včelaře je za současného stavu vegetace rozhodující jarní snůška medu, která probíhá kolem května. Letos jí však předcházelo dlouhé období s chladným, deštivým a větrným počasím. „Velkému množství českých včelstev proto docházely glycidové a pylové zásoby, pokud je včelaři včas nedoplnili. Včelstva tak místo potřebného zesílení stagnovala a nebyla dostatečně připravena na snůšku,“ uvádí Milan Špaček, jednatel Medokomercu.

Nejdůležitější snůška medu začíná v období kvetoucích stromů a na to navazuje snůška z řepky, která je hlavní medonosnou plodinou v Česku. V tomto období včelstva intenzivně sbírají řídký nektar, který poté v úlu zahustí na hustotu medu a zároveň do medu přidají enzymy přítomné v trávicím traktu včel. Vzniká tak zralý med, který včelaři vytáčejí. „Bohužel letos bylo pro tuto snůšku příznivé počasí jen několik dní na začátku května a poté až zhruba týden na konci tohoto měsíce. To bylo na bohatou květovou snůšku málo. Proto se průměrně vytočilo zhruba jen do 10 kilogramů medu z jednoho včelstva,“ vysvětluje Milan Špaček.

Po hlavním snůškovém období nastává krátké období bez snůšky. Dříve po odkvětu řepky pokračovala medovicová snůška z puklic smrků. V posledních letech z důvodu špatného zdravotního stavu našich lesů je však tato snůška spíše výjimečná. V červnu je pro včely období, kdy v české krajině již není výrazná snůška z jednoho zdroje nektaru. Nastupují nektarodárné rostliny, které nejsou v české krajině rovnoměrně rozmístěny. Jedná se o lokální snůšky podmíněné vegetací dané oblasti. Je to snůška z akátu, hořčice, lesních malin, svazenky, jetele, lípy, slunečnice a nakonec lesní medovicová snůška. „V letošním roce bohužel žádná z těchto snůšek neměla povahu silného zdroje nektaru, jako je tomu na jaře, kdy denní přínosy sladiny do jednoho včelstva dosahují několik kilogramů denně,“ dodává Milan Špaček.

 

Zdroj: Botticelli

Praha, 10. srpna 2021