Jak jsme informovali již v dubnu, Fairtrade International v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 umožnila flexibilnější nakládání s tzv. fairtradovým příplatkem, tedy s penězi, které fairtradová družstva získávají nad rámec výkupní ceny.
Za normálních okolností využívají družstva tyto prostředky k investicím do projektů přínosných pro celou komunitu, jako jsou zdroje pitné vody, vzdělávání nebo zdravotní péče, a do zvyšování efektivity pěstování a kvality produkce.
Nyní mají družstva možnost rozhodnout o tom, že tyto peníze rozdělí přímo mezi své členy. „Věříme, že díky tomu dokážeme alespoň zmírnit negativní dopady, které na pěstitele z chudých zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky má a bude mít narušení globálního obchodu, které s sebou pandemie přináší,“ uvádí Hana Malíková, výkonná ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko.
Květiny a bavlna jako první na řadě
Tyto dopady jsou přitom hmatatelné již nyní, pouhé dva měsíce od vypuknutí pandemie. Jako první je pocítili pěstitelé fairtradových květin a bavlny. Dva hlavní afričtí producenti květin, Keňa a Etiopie, hlásí propad tržeb o 70 procent. Souvisí to jak s uzavřením obchodů v Evropě, tak se sníženou poptávkou v souvislosti s tím, že při vypuknutí pandemie se zájem zákazníků soustředil na zboží nezbytné potřeby, zejména trvanlivé potraviny a drogerii. Omezení související s expedicí a leteckou přepravou zboží také tvrdě dopadla na textilní dodavatelské řetězce, což se odráží v propadu poptávky po fairtradové bavlně.
„Například v Keni už přišly o práci desítky tisíc dělníků v květinářském odvětví a neexistují zde žádná jiná volná pracovní místa. Vzrůstají obavy ohledně dlouhodobé finanční stability květinových farem,“ říká Hana Malíková. Podobná situace je v Ekvádoru, kde firmy kvůli nízkým tržbám poslaly pracovníky v květinářském odvětví na nucenou dovolenou nebo neplacené volno. Už tak nízké výkupní ceny čaje v Indii a na Srí Lance se kvůli malé poptávce propadly o téměř 40 procent.
Celosvětové tržby za fairtradové produkty činí ročně okolo 9 miliard dolarů. „Kromě ztráty tržeb hrozí pěstitelům v případě, že poklesne poptávka po jejich produkci, také ztráta takzvaného fairtradového příplatku, a to kolem 380 milionů dolarů ročně,“ vysvětluje Hana Malíková.
Fairtrade se obrací na země G20
Proto se představitelé Fairtrade International obrátili na lídry zemí G20, tedy dvaceti největších ekonomik světa, a vyzvali je k pomoci při ochraně pěstitelů a najatých pracovníků v rozvojových zemích, které nejhůře zasáhla krize související s onemocněním COVID-19.
„Máme vážné obavy z dopadů viru na farmáře a dělníky napříč celým rozvojovým světem, včetně těch, kteří produkují potraviny a další zboží, na němž jsou vyspělé země závislé. Je nutné přijít urychleně s humanitárními opatřeními na ochranu zdraví a životů lidí a zároveň podpořit ekonomická opatření, aby nebyly přerušeny příjmy zajišťující lidem živobytí,“ říká Dario Soto Abril, výkonný ředitel Fairtrade International.
Napsat komentář