Nedávejte zlodějům to, co jim nepatří

Ochránit zboží tak, aby měl obchodník stoprocentní jistotu, že se jej zloděj netkne, nelze. Existují však způsoby, které nenechavci jeho záměr zkomplikují.

Roční škoda způsobená drobnými krádežemi v maloobchodech se v České republice odhaduje na 10 až 13 mld. Kč. Podle průzkumů se zloději podílejí na ztrátách maloobchodníků asi ze 38 %, ovšem 39 % odcizí také zaměstnanci.

Jen 7 % mají na svědomí dodavatelé a zbytek jde na vrub interních chyb. Podle údajů z roku 2014 odpovídá hodnota odcizeného zboží 1,5 % ročních maloobchodních tržeb.

Zboží chrání systém

Podle Marka Poloniho, právníka společnosti PwC Legal, jsou krádežemi ohrožené zejména obchody s módou, elektronikou, kosmetikou a také s potravinami. Ochrana zboží představuje neustálý boj mezi jeho ochránci a zloději, protože stejně jako jde dopředu vývoj zabezpečovací techniky, zdokonalují se i praktiky zlodějů. Vždy však platí, že zboží, které je viditelně zabezpečené, představuje pro nenechavce překážku. Bezpečnostní prvky působí nejen jako fyzická, ale také jako psychologická ochrana, které se zloději ve snaze nekomplikovat si svou činnost mnohdy raději vyhnou a odejdou tam, kde zboží zabezpečeno není.

I když sortiment není možné stoprocentně ochránit nikdy, maximálně účinná ochrana by se měla skládat ne z jednotlivých prvků, ale ze systému. V tom by neměly chybět elektronické detekční brány s elektronickými čipy umístěnými na zboží, případně elektronické a mechanické smyčky. Důležitým pomocníkem je v současné době kamerový systém a naprosto nezbytná je také součinnost pravidelně školeného personálu, případně bezpečnostních pracovníků.

V Německu se krade

Studie Inventurní rozdíly 2018, která mapuje situaci v Německu, říká, že navzdory zabezpečení zboží a školení personálu odcizí každý spolkový občan v maloobchodních prodejnách ročně zboží v hodnotě 28 eur. To například znamená, že v potravinářských prodejnách opustí obchod bez zaplacení obsah každého dvoustého nákupního vozíku. Podíl ztrát způsobených krádežemi ze strany německých zákazníků, zaměstnanců, dodavatelů a servisních pracovníků činí zhruba 3,5 mld. eur, přičemž většinu z toho (2,28 mld. eur) mají na svědomí nepoctiví zákazníci.

Na druhé místo v žebříčku krádeží se vyšplhali zaměstnanci s cca 850 mil. eury a servisní pracovníci odcizí zboží přibližně za 320 mil. eur. Počet oznámených krádeží nicméně za posledních dvacet let klesl o více než polovinu. Jako příčinu je možné vidět delší otvírací dobu při současně menším počtu personálu, případně nepřizpůsobenému počtu členů ochranky. V posledním roce došlo k 21 tis. oznámení, což je samo o sobě vysoké číslo. Přesto je nutné vycházet z toho, že 98 % případů zůstává neoznámených. Za každým oznámeným pachatelem zůstává v Německu zhruba 65 nepřistižených zlodějů.

Jsou stále drzejší

Němečtí obchodníci udávají, že krádeže se stále častěji provádějí organizovanou formou. Pachatelé často postupují ve skupinách s konkrétním rozdělením úkolů. Podle odhadů výše zmíněné studie připadá zhruba čtvrtina všech krádeží v prodejnách na skupiny a organizovaný zločin.

Také bezpečnostní agentury v České republice zaznamenávají zvyšující se agresivitu, a dokonce snižující se věk pachatelů. „Po otevření obchodu do něj na kole vjede zloděj, ukradne láhev alkoholu a ihned zase odjede. Nikdo nestihne ani zareagovat,“ popisuje přímočarost zlodějů Jaromír Průša, předseda české pobočky Mezinárodní asociace bezpečnostního managementu. Podle něj dnešní zloději dokonce rezignují na promyšlené metody krádeže. Vezmou prostě zboží a odcházejí. Často se snaží spáchat maximálně přestupek do 5 000 Kč.

Jak upozorňuje, problémy také přicházejí s novými technologiemi, jako jsou samoobslužné pokladny. Ty sice kontrolují, zda zákazník opravdu na displeji zadává zboží, které dává do tašky, nicméně zloděj si může zjistit, které jiné drahé položky váží stejně jako ty levnější. Namarkuje levnou čokoládu, ale zváží drahou. Ještě složitější je situace v případě skenerů, kdy si zákazník terminálem přejede zboží, dá ho do košíku a u pokladen se mu jen odečtou peníze. Fyzická ostraha i kamery jsou proto stále nezastupitelné a ochranné technologie v obchodech je zapotřebí neustále zdokonalovat.

Bezpečněji střeží kamery

Vzhledem k jejich příznivě se vyvíjející ceně si již mnoho českých obchodníků pořídilo kamerové systémy. Ty jim slouží nejen coby prostředek při dohledu nad zbožím, ale díky sofistikovanému softwaru také jako nástroj marketingu. Výstupy z kamer mohou sloužit například k počítání návštěvníků a při propojení s pokladním systémem také ke zjišťování konverze. Sofistikované aplikace dnes dokáží obchodníkovi říct, kterou část jeho prodejny a v kterém čase zákazníci navštěvují nejčastěji, případně jej upozorní na tvořící se frontu u pokladny.

Kamerové systémy pak kromě ostrahy zboží identifikují pohlaví a věk zákazníka, takže je možné nabídnout mu zboží nebo službu, která jej bude s největší pravděpodobností zajímat.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 12.2018…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *