Tradiční obchod zvyšuje investice do technologií, modernizace a rozšíření služeb pro zákazníky. „Chceme-li na trhu v silné konkurenci uspět, musíme jít i touto cestou, byť je zásadním problémem mnohých na trhu vůbec přežít,“ říká Ing. Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Značku „Tradiční český obchod – certifikováno“ aktuálně drží devadesát dva prodejen po celé republice, od malých obcí až po krajská města. V lednu 2019 překročí magickou hranici stovky prodejen.
Podle údajů společnosti Nielsen klesl mezi lety 2016-2017 počet nejmenších prodejen s plochou do 50 m2 o 12 %, u prodejen s plochou 51 až 400 m2 byl pokles čtyři procenta, u prodejen s plochou nad 400 m2 byl naopak zaznamenán jednoprocentní nárůst. Jaký trend zaznamenáváte v tomto roce?
Bohužel musím konstatovat, že vývoj v této oblasti českého maloobchodu jde stále stejným směrem, možná pomaleji, ale stále musíme intenzivně pracovat na jeho zásadnějším, a hlavně systémovém řešení. Již loni byl zpracován a důsledně diskutován komplexní materiál „Obchodní obslužnost venkova“, který prošel i jednáním dle mého názoru dvěma důležitých institucí.
Jednou z nich je Zemědělský výbor Parlamentu ČR, který materiál podpořil svým usnesením a druhou je Rada hejtmanů ČR, která sice nebyla obsahem nadšená, přesto jej vzala na vědomí a již se ukazuje pozitivní dopad těchto našich aktivit. Velký pokrok jsme zaznamenali u mnoha obcí a jejich starostů, kteří sice někde pozdě, ale přesto význam plné funkčnosti maloobchodní prodejny na vesnici pochopili. Zvýšil se i zájem krajů, neb někde zásadním způsobem zvýšili možnost dotací do maloobchodní sítě a jejich zvýšený zájem o řešení tohoto problému je znát.
V souvislosti s vývojem nezávislého trhu se hovoří především právě o poklesu počtu malých venkovských prodejen, méně už o modernizacích a rozvoji prodejen, který neustále probíhá. Počítáte do budoucna také s masivnější komunikací v tomto směru?
Jsem rád, že se viditelně zvyšuje úroveň prodeje v síti českého tradičního obchodu, a to nejen v COOP. Zvyšují se investice do technologií, pozvedla se úroveň pokladních systémů, ale i rozšíření služeb pro naše zákazníky. Chceme-li na trhu v této silné konkurenci uspět, musíme jít i touto cestou, byť je zásadním problémem mnohých na trhu vůbec přežít.
Významně nám v tom pomáhají i někteří silní přidružení členové AČTO, např. Plzeňský Prazdroj či Karlovarské minerální vody. Nabízejí řešení rebrandingu interiéru prodejen, úpravu sortimentu prodeje tak, aby se zvýšila výnosovost prodeje a další poradenské a konzultační služby.
Vraťme se k nejmenším prodejnám. Řada obcí a krajů zvolila určitou formu podpory těchto prodejen. Na venkově však lidem chybí i řada dalších služeb, které bez podpory nejsou pro podnikatele finančně únosné. Rýsuje se již komplexní plán pro rozvoj služeb na venkově?
O celkové tzv. obnově venkova se hodně mluví, méně se koná. Nejdále je v této oblasti Ministerstvo zemědělství, které má k dispozici dotační tituly, které však samozřejmě preferují investice do zemědělství a služeb s ním spojených. Bohužel, maloobchod a ostatní služby zůstávají na chvostu dění. Domnívám se, že se v tom projevuje nekompetence a nekoncepčnost práce Ministerstva pro místní rozvoj i Ministerstva průmyslu a obchodu. Zejména u MPO, i když se situace částečně lepší, je nezbytné, aby jejich práce nesměřovala jenom směrem k průmyslu, ale aby si uvědomili, že mají obchod nejen v názvu, ale i v povinnostech, které z funkce tohoto ministerstva plynou.
Samozřejmě, že AČTO se dívá na obnovu venkova nejen očima obchodníka, ale preferuje, aby vesnice měla nejen vlastní prodejnu, ale i hospodu, poštu, lékaře, faru a pokud možno i školu. Celková budoucnost venkova leží na těchto základních atributech a pokud je zájem státu opravdový, musí pro to něco udělat.
Někteří obchodníci si stěžují, že nekalou konkurencí je stánkový prodej „regionálních specialit“, za které jsou lidé ochotni zaplatit více než za kvalitní regionální produkty nabízené v prodejně. Stánky si přitom prodejci často staví v blízkosti vstupu do prodejny. Další významná konkurence vyrostla v podobě online prodeje potravin. Jak tuto konkurenci řešíte?
Je to další dlouhodobě neřešený problém, spočívající zejména v nedostatečné kontrole stánkového prodeje ze strany státních dozorových orgánů a obcí. Je pravdou, že naše prodejny jsou největšími prodejci českých a zejména regionálních potravin, což si určitě zaslouží podporu jak ze strany státu, tak ostatních institucí. Částečně se to dořeší širším uplatněním EET a jak jsem se již zmínil, tvrdším postupem ze strany dozorových orgánů.
Je potřeba vidět a poukazovat na to, že ve stánkovém prodeji (jinak nic proti němu) se často prodávají potraviny za špatných hygienických podmínek a bez řádného vyznačení původu a složení výrobků.
U online potravin je to složitější. Rozhodně tuto konkurenci nelze podcenit. O to víc je potřeba nadále zlepšovat úroveň prodeje v našich prodejnách, a to zejména přímý osobní vztah k zákazníkovi a příjemné prostředí prodejny, kam se zákazník rád vrací, a to nejen pro realizaci svých nákupních potřeb. Tedy je potřeba nadále stavět na tom, co je pro tradiční obchod tou základní devizou, a to je lidský a silně osobní a vstřícný vztah k našemu zákazníkovi, který se u nás musí cítit jako doma.
Napsat komentář