Komodity: Světový trh s vínem

Uplynulý rok patřil ve světovém vinařství k nejhorším. Celková produkce vína klesla asi o 8,5 % na historické minimum 250 mil. hl.

Zpráva Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno, z níž čerpá následující příspěvek hodnotí také vývoj mezinárodního obchodu, který je příznivý. Zájem o víno nadále roste.

Nejrychlejším tempem se zvyšuje poptávka po vínech šumivých.

Výměra vinic ve světě

Celková výměra vinic ve světě se loni ve srovnání s rokem 2016 zmenšila o 22 tis. ha na zhruba 7,6 mil. ha. Na Evropskou unii, kde ubylo 5600 ha, připadá kolem 3,3 mil. ha.

Poté, kdy v unii skončila platnost programu regulujícího objem produkce (sezona 2011/12), tempo poklesu výrazně zpomalilo. Poslední údaje svědčí o tendenci směrem ke stabilizaci výměry vinic ve Francii, Rumunsku a v Německu. Začíná se projevovat také v Řecku.

Ve Španělsku nastal loni proti roku 2016 pokles asi o 8 000 ha, naproti tomu v Itálii se vinice rozšířily o 5 000 ha.

Vinice se v období 2014 – 2017 rozšířily v Rusku, a to ze 63 tis. ha na 85 tis. ha.

Pokud jde o Asii, v Číně se tempo rozšiřování vinic po 10 letech výrazného růstu zpomalilo. Soustavný pokles zaznamenává Turecko, kde se loni výměra zmenšila meziročně skoro o pětinu na 448 tis. ha.

Celková výměra vinic v neevropských zemích se loni zmenšila o 16 % na necelých 3,6 mil. ha. Nejvíce jich ubylo v Turecku – skoro pětinu na 448 tis. ha. Na Čínu připadá zhruba čtvrtina výměny vinic mimo Evropu.

Výroba v EU klesla zhruba o sedminu

Světová produkce vína byla loni nejnižší za posledních zhruba 50 let. Proti roku 2016 klesla o 8,5 % na 250 mil. hl. V tomto století dosáhla maxima v roce 2004 (298 mil. hl), potom v roce 2013 (290 mil. hl).

Hlavním důvodem, proč výroba spadla na historické minimum, jsou podle zprávy OIV nepříznivé povětrnostní podmínky v klíčových evropských zemích. V Evropské unii se produkce snížila o 14,6 % na 141 mil. hl. Nejvíce – přibližně o pětinu – klesla ve Španělsku, skoro o tolik ve Francii a v Itálii, jež zůstává největším světovým producentem, o 17 %.

Vinice v mnoha důležitých produkčních oblastech poničily jarní mrazy, poté krupobití a letní vedra.

Zatímco klíčové evropské země se musely loni smířit s prudkým poklesem výroby, menší producenti na tom byly podstatně lépe. Například rumunská produkce proti slabému roku 2016 stoupla o 31 % na 4,3 mil. hl, portugalská se zvýšila o 10 % na 6,6 mil. hl, rakouská o 23 % na 2,4 mil. hl, maďarská o 8 % na 3,1 mil. hl. O pětinu vyšší výrobu (1,8 mil. hl) hlásí Moldavsko.

Skoro 79 % vína vyrobeného v EU pochází ze tří zemí – Itálie, Francie a Španělska.

Na vysoké úrovni se v uplynulém roce udržela produkce vína v USA (23,3 mil. hl). V Argentině se proti velice slabému roku 2016 výrazně zvýšila, ale stále tam nedosahuje úrovně z poloviny nynějšího desetiletí. Po katastrofální sklizni podstatně stoupla výroba také v Brazílii (na 3,4 mil. hl). Mnohem hůř dopadlo Chile, kde po slabém roce 2016 následoval další dost hluboký pokles (na 9,5 mil. hl).

Obliba nadále roste

Spotřeba vína ve světě podle zprávy OIV od roku 2014 (kdy klesla) zvolna roste a loni činila 243 mil. hl. Ve srovnání s rokem 2001 stoupla o 6,5 %. Spotřeba během téměř celé minulé dekády (konkrétně v období 2001 – 2008) soustavně rostla až na 250 mil. hl (léta 2007 a 2008).

Globální hospodářský útlum však způsobil, že poté se začala snižovat a v období 2009 – 2013 se stabilizovala na 243 – 244 mil. hl ročně, aby v roce 2014 spadla na 240 mil. hl.

Největším trhem zůstávají USA, kde spotřeba loni vzrostla o 2,9 % na 32,6 mil. hl. Následují Francie, kde spotřeba nadále klesá – loni o 0,4 % na 27 mil. hl. V Itálii, jež je třetím největším trhem na světě, stoupla o 0,9 % na 22,6 mil. hl.

Konzumace mírně stoupla v Británii, kde se vrátila na úroveň roku 2015.

Spotřeba v Číně loni stoupla o solidních 3,5 % na skoro 18 mil. hl.

Důležitým trhem je Jižní Amerika, kde konzumace v roce 2017 klesla, což platí zejména pro Argentinu (- 5 %) a Chile (-10 %). Naproti tomu v Brazílii vzrostla o 6 % na 3,3 mil. hl a přiblížila se tak úrovni z roku 2015.

Spotřeba roste také v Maďarsku a Rumunsku, ale v těchto zemích je těžké odhadnout, nakolik se na ní podílí samozásobování vinařských rodin.

Mezinárodní obchod na vzestupu

Celkový objem mezinárodního obchodu – vyjádřený jako export všech zemí – se za rok 2017 odhaduje na 107,9 mil. hl, což představuje meziroční růst o 3,4 %. Hodnota vývozu vzrostla více než objem – o 4,8 % na 30,4 mld. eur.

Objem exportu od roku 2001 do loňska narostl o dvě třetiny a hodnota se zvýšila dvaapůlkrát.

V mezinárodním obchodu s vínem dominují Španělsko, Itálie a Francie, na které připadá 54,6 % (58,9 mil. hl) trhu. V hodnotovém vyjádření je to ještě více – 58,2 % (17,7 mld. eur).

Největším vývozcem zůstává Španělsko, byť se jeho export v minulém roce snížil na 22,1 mil. hl. Patří mu 20,5 % objemu světového trhu. Španělé exportují víno převážně v cisternách (tancích) či sudech. Velkoobjemové obaly tvoří 55 % celkového objemu vývozu, ale v hodnotovém vyjádření je to jenom pětina.

Mnohem dražší vína, než Španělsko vyváží Francie. Za 15,4 mil. exportovaných hektolitrů loni získala 9 mld. eur, tedy nejvíce na světě. To znamená, že jí náleží skoro 30 % hodnoty globálního trhu. Následuje Itálie s téměř 5,9 mld. eur.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 7-8.2018…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *