Zaměstnanecké benefity

V souvislosti se zpracováním ročních účetních závěrek a následně s podáním daňových přiznání vyvstává na straně zaměstnanců i zaměstnavatelů každoročně mnoho otázek.

Náhrady, zaměstnanecké benefity řeší § 6 Zákona o daních z příjmů. Problematiku zaměstnaneckých výhod a náhrad můžeme rozdělit do čtyř skupin.

Zaměstnanci se ptají: „Mohu obdržet od zaměstnavatele nějaké plnění, která bych nemusel zdaňovat a zatěžovat odvody na sociální a zdravotní pojištění? „Pracuji na dohody o provedení práce a dohody o činnosti, mám nárok na nějaké zaměstnanecké benefity a náhrady jako zaměstnanci v pracovním poměru?“

Zaměstnavatelé se ptají, jaké všechny výhody mohou zaměstnancům poskytnout, zda tyto výhody jsou daňově účinné, jak se případné poskytnutí náhrad a ostatních benefitů promítne ve mzdách, platech či odměnách.

Problematiku zaměstnaneckých výhod a náhrad můžeme rozdělit do 4 skupin

  1. Benefity, které se svým charakterem chovají jako mzda, a tudíž se k hrubé mzdě přičítají a vstupují do vyměřovacího základu pro odvod na sociální a zdravotní pojištění. Mezi takové položky patří odměny, naturální požitky mzdy, přidaňování 1 % pořizovací ceny vozidla v případě, že zaměstnanec používá firemní vozidlo i pro soukromé účely, výplata cestovních náhrad vyplacených nad stanovený zákonný limit a v neposlední řadě do této skupiny patří dodaňování plnění poskytovaných v rámci různých výpůjček, poskytovaných slev, kdy musí zaměstnavatel vycházet z cen obvyklých.
  2. Benefity poskytované ze sociálních fondů nebo ze zisku společnosti. Jedná se např. o poskytování poukazů na rekreaci zaměstnance a jeho rodinných příslušníků, nebo různé poukázky na nákup zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru, ale i na použití lékařských prostředků na zdravotní předpis.
  3. Náhrady (příjmy), na které má zaměstnanec nárok z titulu výkonu své práce, např. náhrady na cestovné, náhrady na opotřebení vlastního nářadí, poskytování ochranných osobních prostředků, zajištění vzdělávání zaměstnanců. Toto skupina je od daně z příjmů pro zaměstnance osvobozena, nepodléhá ani odvodu sociálního a zdravotního pojištění a je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem (samozřejmě při dodržení zákonných norem).
  4. Položky, které platí měsíčně zaměstnavatel za zaměstnance, ve své podstatě navyšují zaměstnanci měsíční příjem, pro zaměstnavatele jsou daňové uznatelné a zaměstnanec z těchto položek neodvádí ani daň ani sociální a zdravotní pojištění (opět za předpokladu dodržení zákonných norem). Jedná se o příspěvky na penzijní pojištění a životního pojištění zaměstnavatelem. Tato položka může v roce 2018 činit až 50 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Na všechny tyto položky může mít nárok jak zaměstnanec pracující u zaměstnavatele v pracovním poměru, ale i zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce, nebo pracovní činnosti. Zaměstnavatelé se domnívají, že zaměstnanci pracující na základě dohod nemají na výše uvedené položky nárok, ale i tito zaměstnanci mají stejné výhody jako ostatní, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti. Záleží již pouze na zaměstnavateli, jak vypracuje interní předpisy, které poskytování těchto zaměstnaneckých výhod budou řešit pro jednotlivé kategorie zaměstnanců.

Nyní si podrobněji rozebereme některé benefity

V 1. skupině jsem se zmínila o přidaňování 1 % z pořizovací ceny motorového vozidla při bezplatném použití i pro soukromé účely, zda platí následující pravidla:

1 % je vždy ze vstupní ceny vozidla včetně DPH, vždy nejméně 1 000 Kč. Pokud v jednom měsíci používáme několik aut postupně za sebou, pak použijeme nejvyšší vstupní cenu vozidla. Pokud používáme více aut současně, pak musíme dodanit úhrn všech vstupních cen jednotlivých aut (vždy 1 %). U pronajatého vozidla, nebo vozidla na leasing) se užije vstupní cena u původního vlastníka. Pokud poplatník provede technické zhodnocení, pak se vstupní cena zvyšuje o technické zhodnocení.

Do první skupiny patří i majetkový prospěch z výpros a výpůjček poskytnutých zaměstnancům. V tomto případě není takový příjem od daně osvobozen. Jedná se o nepeněžní zvýhodnění v souladu s ust. § 6 odst. 3 Zákona o daních z příjmů. Jedná se např. o bezplatně vypůjčené vozidlo, o bezplatně vypůjčené nářadí. Zde se musí zjistit běžně používaná cena za půjčovné a takto zjištěná cena se zaměstnanci přidaní ke mzdě.

Druhou výše uvedenou skupinu tvoří benefity poskytované ze sociálních fondů nebo ze zisku společnosti. Nepeněžní plnění ze zisku, nebo z FKSP umožňuje možnost použití, rekreační, zdravotnická a vzdělávací, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovné a sportovní zařízení. Toto je poskytováno na základě nákupu různých firemních voucherů, karet.

Dále je možné poskytnutí rekreace nejvýše, však do 20 000 Kč za kalendářní rok (i pro rodinné příslušníky). Základním pravidlem je, že poukaz musí zakoupit zaměstnavatel, v žádném případě nelze, aby zaměstnanci předal finanční částku, protože pak by se jednalo o finanční příjem, který by se musel přidanit ke mzdě a také by se muselo odvést sociální a zdravotní pojištění. Toto plnění je poskytované i pro rodinné příslušníky. Pokud si firma ve svém interním předpise vymezí, kdo je rodinným příslušníkem, pak může být poukaz poskytnut např. i příteli, či přítelkyni, nebo babičce a dědečkovi.

Dalším benefitem je poskytnutí bezúplatného nepeněžního plnění (daru) z FKSP nebo ze zisku v úhrnné výši 2 000 Kč za rok. I takovýto dar je osvobozen od daně ze závislé činnosti, zde se vychází z ustanovení vyhl. č. 114/202 Sb. o FKSP, jedná se o poskytnutí darů k následujícím výročí – 50 let věku a každých dalších 5 let, první odchod do SD nebo do ID pro invaliditu 3. stupně, pracovní výročí 20 let a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru (nikoliv DPP), mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při požáru, živelní události a v jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a rodinné příslušníky.

Nově od roku 2018 patří k nepeněžnímu plnění z FKSP nebo sociálního fondu poskytnutí příspěvků na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Dalším příjmem je až do výše 500 000 Kč jako sociální výpomoc k překlenutí zvlášť mimořádných situací (živelné pohromy, ekologické katastrofy…), tato sociální výpomoc je opět vyplácena ze zisku nebo z FKSP.

Od daně je osvobozen také příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Tzn. pokud půjčíme zaměstnanci částku ve výši do 300 000 Kč, pak se bude jednat o bezúročnou půjčku a tento zaměstnanec nebude platit žádné úroky. Pokud by však tato půjčka převýšila výše uvedený limit, bude muset zaměstnanec z částky převyšující stanovený limit odvést z úroku obvyklého daň, neboť by se stal z takové bezúročné půjčky majetkový prospěch. Je třeba ještě dodat, že jistiny jednotlivých půjček se sčítají. Pokud by zaměstnavatel zaměstnanci půjčil několik bezúročných půjček do výše 300 000 Kč a jejich součet překročí stanovený limit, bude zaměstnanec odvádět daň z úroků nad tuto částku.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 4.2018…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *