Méně cukru a laktózy, více tuku!

Podle výsledků Spotřebitelského panelu GfK Czech za období 2016 a 2017 utráceli tuzemští spotřebitelé v kategorii mléčných výrobků nejvíce za sýry, které tvořily více jak 40 % z výdajů za nákup mléčných výrobků. S odstupem následují mléko a jogurty.

Mléko a mléčné výrobky jsou důležitou součástí výživy člověka již od raného věku až po stáří. Poskytují plnohodnotné bílkoviny, poměrně dobře stravitelný tuk a celé spektrum vitaminů a minerálních látek. Z výživového hlediska stojí za zmínku především bílkoviny, ze kterých se tvoří řada tzv. bioaktivních peptidů a vápník.

„Mléčné výrobky (pro tyto účely do kategorie řadíme másla, sýry, mléko, smetany a kondenzovaná mléka, tvarohy, pomazánková másla, fermentované mléčné nápoje, mléčné dezerty a jogurty) si alespoň jednou za rok zakoupí každá domácnost v České republice, což pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Zajímavější už je ale údaj, že průměrná domácnost zakoupí mléčný výrobek 140x za rok. Jinak řečeno, průměrná domácnost nakoupí nějaký mléčný výrobek téměř každý třetí den. Podobně můžeme také konstatovat, že téměř v každém třetím nákupu průměrné české domácnosti najdeme mléčný výrobek,“ uvádí Jan Kadeřábek, konzultant GfK Spotřebitelský panel.

Ze všech mléčných výrobků nakupují domácnosti nejčastěji sýry. V roce 2017 je nakoupila průměrná domácnost 82x. V průměru pak každá domácnost nakoupila za rok téměř 27 kg sýrů. Právě v nákupní intenzitě předčí sýry jen mléko – průměrná domácnost nakoupila více jak 100 litrů mléka.

„Z pohledu druhů obalů najdeme největší diverzitu u kategorie sýrů. To je samozřejmě dáno jejich různými druhy. Zatímco sýry s bílou plísní balí výrobci nejčastěji do papírových krabiček, plátkové sýry jsou baleny do blistrů, zatímco Cottage sýry najdeme v kelímcích. Nicméně můžeme říci, že z pohledu celkového objemu kategorie sýrů vedou tři hlavní typy obalů. Plastové pytlíky, papírové krabičky a blistry mají shodně kolem 16 % podílu objemu v kategorii sýrů. U ostatních mléčných kategorií pak platí, že v jejich případě trhu dominuje jeden obal. U másla je to fólie, která zabírá více jak 90 % objemu, v případě mléka mají podobný podíl krabice, stejně jako kelímky u mléčných dezertů a jogurtů. U smetan vedou kelímky, které zodpovídají za dvě třetiny objemu, přičemž pětinový podíl mají krabice,“ upřesňuje Jan Kadeřábek.

Minimum laktózy

„Jeden z nákupních trendů, který aktuálně pozorujeme, je částečný odklon spotřebitelů od ovocných příchutí v balení s velkou gramáží (400 g ovocné). Naše filozofie je koncipována tak abychom nabízeli výrobky, které jsou z našeho pohledu co nejvíce přírodní a zároveň obsahují snížené množství cukru a nově také laktózy. Také by měly obsahovat co nejméně ingrediencí, tedy „mléko, jogurtové bakterie, ovoce, a dost,“ říká Jan Škoda, brand manager společnosti Hollandia. Firma přišla letos hned s několika novinkami. První z nich jsou jogurtové smoothie řady Balance, plné rozmixovaného ovoce, zeleniny a přírodního jogurtu Hollandia. Nápoje jsou bezlepkové, obohacené kulturami BiFi a mohou se pochlubit minimálním množstvím cukru a laktózy. Zakoupit se dají ve čtyřech příchutích. Součástí balení je speciální dvouvrstvé víčko, které dovolí vychutnat si nápoj za chůze nebo během cesty autem.

Dále se v obchodní síti objevily krémové jogurty s minimálním obsahem laktózy, vhodné zejména pro osoby s laktózovou intolerancí. Snížený podíl laktózy mají také dětské jogurty Pan Bůůů. Obsah laktózy je snížen pomocí speciálně vyvinutého enzymu, který při fermentaci pomáhá rozkládat laktózu na glukózu a galaktózu, jogurt je tím pádem velmi lehce stravitelný.

Tlak na přírodní složení

„Český trh s mléčnými výrobky je poměrně konzervativní, přesto podléhá některým módním trendům. Jedním z nich jsou poslední dobou výrobky obohacené proteiny, které se hodně rozšiřují. Část zákazníků vyhledává ze zdravotních nebo jiných důvodů výrobky bez laktózy, bez přidaného cukru a podobně. Obecně je trendem nahrazování přídatných látek přírodními nebo zvyšování podílu ovoce,“ uvádí Ing. Radka Benešová, Marketing Manager Mlékárny Valašské Meziříčí. I ostatní výrobci potvrzují, že český spotřebitel si na neobvyklé a exotické příchuti příliš nepotrpí, preferuje vyzkoušené a tradiční chutě, u jogurtů zejména jahody nebo čokoládu.

V loňském roce, u příležitosti 25. výročí svého založení, uvedla Mlékárna Valašské Meziříčí na trh novinku Acidofilní mléko vanilkové s cereáliemi a lněnými semínky. Obsahuje 3 % tuku, různé druhy cereálií a probiotické kultury Lactobacillus acidophilus, Bifidobacteria a Streptococcus thermophilus.

Nabídku mléčných produktů vlastní značky rozšířila také společnost Tesco, která se tak snažila vyjít vstříc požadavkům zákazníků. Ti nově v obchodech najdou mimo jiné Čerstvý ovčí sýr, Kozí sýr, High protein drink, dezert CremeBruleé, Tesco kefír nebo Tesco skyr.

Tvaroh se vrací na výsluní zájmu

Hlavním obchodním artiklem Jaroměřické mlékárny jsou tvarohy, kterých ročně prodá více než 3 000 tun (tvoří 45 % z celkového objemu prodejů). U sladkých variant jsou oblíbené zejména tradiční chutě jako jahoda, meruňka a čokoláda, u slaných jsou na prvních příčkách prodejnosti varianty se šunkou, česnekem a pažitkou.

„Naše tvarohy vyrábíme tradičními postupy, z velké části jde o náročnou ruční práci. Tvaroh se vrací na české talíře, což je důsledek zvýšeného zájmu o zdravý jídelníček. Jedná se totiž o výjimečnou potravinu, které se vyznačuje vysokým podílem kvalitních bílkovin. My však u tvarohů nárůst prodeje nepozorujeme. Obecně sice roste jeho odbyt, ale také množství výrobců, který ho našem trhu nabízí. Je tedy větší konkurence. Český spotřebitel se bohužel stále často rozhoduje především podle ceny a naše poctivé tvarohy vyrobené z mléka od okolních farmářů nejsou vždy nejlevnější z nabízeného sortimentu,“ uvedl Bedřich Štecher, obchodní ředitel Jaroměřické mlékárny. Zároveň dodává, že největší nárůst prodejů zaznamenává u žervé, pomazánkových másel a plátkových sýrů: „Tento trend odráží současný životní styl. Lidé vítají pomoc při přípravě svačin i hlavních jídel, zajímají se o své zdraví, ale zároveň chtějí ušetřit čas.“

Na počátku letošního roku zvítězilo žervé Jaroměřické mlékárny, vyrobené podle tradiční receptury z mléka od českých farmářů, na Celostátní přehlídce sýrů (pořádané Vysokou školou chemickou, Českomoravským svazem mlékárenským a Českou společností chemickou) a získalo titul Fér potravina i Regionální potravina Vysočiny.

Novinky dle přání spotřebitelů

„Poslední dobou sledujeme hlavně návrat k poctivým „tučným“ výrobkům čili trendem je odklon od light potravin. Tuk už rozhodně není nepřítel. Je zřejmé, že spotřebitelé se výrazně odklánějí od rostlinných, zejména ztužených tuků, vyhýbají se rovněž synteticky dobarvovaným výrobkům. Dalšími trendy současnosti jsou potraviny se zvýšeným obsahem proteinů, mléčné výroky se sníženým obsahem laktózy a také fakt, že největším nepřítelem lidstva se v poslední době stal cukr. V módě jsou produkty nadneseně označované jako „superpotraviny“, typu goji a podobně. Češi jsou extrémně věrni svým oblíbeným příchutím, nicméně v poslední době si poměrně rychle získala své zákazníky například atraktivní brusinka,“ popisuje situaci na trhu Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu společnosti Madeta. Ta aktuálně nabízí osm příchutí tvarohových dezertů s jogurtem, které jsou vyráběny podle nové receptury. Dále k výrobkům s obsahem laktózy nižším než 0,01 %, kterými jsou Nature jogurt a Pomazánkové tradiční, nově přibyly zakysaná smetana, Nature jahodový jogurt a cottage bez příchuti. Od začátku května se řada „delactic“ produktů rozšíří o dezert Lipánek smetanový. V průběhu května se na pultech objeví také nové Jihočeské tvarohové pomazánky.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 4.2018…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *