Tržby maloobchodu táhne růst cenové hladiny

Tržby rostly v uplynulém roce u potravin i u drogerie, výrazněji pak u potravin. Hlavním tahounem navýšení tržeb byly mléčné výrobky, které tvoří téměř pětinu z celkových výdajů za rychloobrátkové zboží.

Diskusní panel: Naše výroba a obchod v mezinárodním srovnání. Dynamika kategorií, private labels vs. značky, podíl prodeje v promocích, role bio a lokálních značek.

Rok 2017 přinesl České republice vysoký růst HDP, nezaměstnanost dosahuje historicky nejnižší úrovně od roku 1997 a dalším pozitivním signálem jsou také nepřetržitě rostoucí mzdy. To všechno přispívá k vysoké spotřebitelské důvěře a ke zvyšování tržeb v maloobchodě, které jsou taženy především zvyšováním cenové hladiny.

Podle výsledků maloobchodního auditu společnosti Nielsen zaznamenaly výdaje českých spotřebitelů za spotřební zboží v maloobchodě v roce 2017 nárůst oproti předchozímu roku o 5 %. Tempo růstu ovlivnilo zvýšení cenové hladiny rychloobrátkového zboží, naopak jeho spotřeba se ocitala v průběhu roku 2017 i v negativních číslech, především v případě potravinových kategorií. Na druhé straně drogistické zboží se těšilo zvýšenému zájmu spotřebitelů, když koš s těmito kategoriemi rostl v objemu každý kvartál roku 2017 oproti kvartálům předchozího roku.

Tržby rostly v uplynulém roce u potravin i u drogerie, výrazněji pak u potravin. Hlavním tahounem navýšení tržeb byly mléčné výrobky, které tvoří téměř pětinu z celkových výdajů za rychloobrátkové zboží. Dařilo se však také dalším hodnotově významným produktovým skupinám, jako jsou alkoholické nápoje, sladkosti i nealkoholické nápoje, za které jsme utratili o 5 až 7 % více v porovnání s rokem 2016. Z drogistického koše stojí za zmínku nejvýznamnější skupina osobní hygieny a kosmetiky, za kterou utratíme 12 % z celého nákupního koše v maloobchodě a která zaznamenala meziroční narůst tržeb o téměř 5 %.

V promocích stále na vrcholu evropského žebříčku. Privátní značky stagnují

Navzdory příznivým ekonomickým podmínkám, vysoké spotřebitelské důvěře a zvyšující se ochotě nakupovat prémiové produkty a produkty s přidanou hodnotou má Česká republika stále mírně rostoucí podíl promočních akcí. V obchodech nad 400 m2 se prodá až 54 % rychloobrátkového zboží ve slevě, čímž se Česká republika, hned po Slovensku, řadí na druhou příčku v žebříčku „nejpromovanějších“ evropských zemí.

Faktorů ovlivňujících tento vývoj je několik. Česko se jako relativně malý trh řadí k zemím s nejvyšší koncentrací hypermarketů na počet obyvatel a jejich vzájemná rivalita je významným faktorem vysokého počtu promocí.

Stejně důležitým hlediskem je také postavení privátních značek, jejichž podíl se v českém maloobchodě dostal v roce 2017 na úroveň 19 % z celkového koše rychloobrátkového zboží a nijak zásadně se v průběhu let nemění (pozn. hodnotový podíl privátních značek v TOP 30 potravinářských kategoriích je 17,4 % a v TOP 30 drogistických kategoriích 19,2 %).

V porovnání se západními zeměmi Evropy máme sice mnohem vyšší procento zboží prodaného ve slevových akcích, ale na druhou stranu také mnohem nižší procento podílu privátních značek. Oba tyto faktory spolu významně souvisí – ceny značkového zboží se díky vysokému počtu a větší hloubce promočních slev přibližují cenám privátních značek, někdy také dokonce klesnou pod jejich úroveň. Tím privátní značky přicházejí o konkurenční výhodu. Vnímáme sice přibývání prémiových produktů i v řadách výrobků prodávaných pod vlastní značkou řetězce, český spotřebitel však stále rád plní svůj nákupní košík akčním značkovým zbožím.

Několikrát jsem už zmiňoval jako příklad Německo, kde se podíl prodejů v promocích pohybuje kolem 20 % a podíl privátních značek je mnohem vyšší než u nás. Regálové ceny jsou zde dlouhodobě nižší a slevy jednak méně časté i méně hluboké. To poskytuje prostor pro obchodníky nabízet i prodávat více privátních značek, v západnějších zemích Evropy často i dvojnásobek, s dlouhodobě nižšími cenami, protože značkové zboží nepromuje tak frekventovaně jako u nás.

Ale i na českém trhu se najdou výrazné rozdíly. V rámci nejprodávanějších potravinových skupin generují privátní značky největší část z tržeb smetan a kuchyňských olejů (37 %), nejmenší procento naopak tvoří vlastní značky řetězců v pivě (5 %) a hořkých bylinných likérech (2 %).

Z drogistických kategorií obsazují s velkým odstupem první dvě příčky privátní značky „papírových“ kategorií: až 58 % z celkových útrat za kuchyňské utěrky a 56 % tržeb papírových kapesníčků putuje za produkty privátních značek.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 1-2.2018…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *