Maloobchod v Rusku

Konkurenční boj sílí, pokračuje koncentrace.

Výsledky, jichž v předchozích letech dosahovaly velké řetězce, lze označit za pozoruhodné, neboť ruské hospodářství, silně závislé na ceně ropy a zemního plynu, začátkem roku 2015 spadlo do recese. Prudké znehodnocení rublu vůči euru a dolaru o desítky procent a následná inflace způsobily v období 2014–2016 pokles reálných příjmů obyvatel v průměru o 11 %.

Dopady na spotřebitelskou poptávku byly mírnější ve velkoměstech, jako jsou Moskva a Petrohrad, ale naopak mnohem tvrdší „na periferii“.

Příznivá zpráva pro spotřebitele je, že průměrná míra inflace v období říjen 2016 – září 2017 podle údajů Ruského statistického úřadu (Rosstatu) činila 3 % ve srovnání se 6,4 % za srovnatelné předchozí období.

Vyhlídky řetězců jsou dobré, neboť celková hospodářská situace se díky stoupajícím cenám komodit, hlavně ropy, zlepšuje. Navíc lze očekávat, že před prezidentskými volbami se bude Kreml a vláda snažit zvýšit i sociální výdaje, včetně důchodů.

Celková hodnota maloobchodního trhu se odhaduje na 13,7 bil. rublů, z toho moderní formáty kontrolují 69 %, uvádí na svých stránkách řetězec Magnit. Největší podíl na maloobchodním trhu připadá dvěma společnostem – Magnit (sídlící v jihoruském Krasnodaru) a X5 Retail Group. Oba řetězce mají silné zastoupení ve velkých městech, kde je kupní síla obyvatel nadprůměrná.

Přibližně tři čtvrtiny spotřebitelů žijících ve městech s více než půl milionem obyvatel nakupují potraviny v supermarketech. Ale současně asi polovina z nich nadále pravidelně nakupuje také v tradičních obchodech a tržnicích. Z celostátního průzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny letos v červnu, vyplynulo, že přes 70 % Rusů důvěřuje kvalitě domácích produktů. Neutrální vztah k nim má 26 % a jenom 3 % je hodnotí negativně, uvedla Jekatěrina Stěpaňjuková z firmy GfK Russia.

Pro ruský trh je také příznačné, že na něm, na rozdíl od vyspělých západních zemí, není opravdu dominantní hráč. Největší řetězec drží přibližně 8 % maloobchodního prodeje. V západní Evropě je tento ukazatel nejméně dvojnásobný. Rozdíly v saturaci jednotlivých regionů v Rusku jsou nadále až propastné. Maloobchodní síť je velice řídká v malých městech a v asijské části federace, poznamenává server foleyretailconsulting.com. Na sedm největších řetězců připadá skoro 30 % maloobchodního obratu ve srovnání s pětinou v roce 2011, vyplývá z údajů společnosti Euromonitor.

Ruské řetězce se snažily (a snaží) čelit svízelné situaci větší nabídkou vlastních značek. Tak postupuje i X5 Retail Group, která sjednává „strategické partnerství“ s výrobci. Například továrna dětské výživy v běloruském městě Ňasviž (Minská oblast) dodává výrobky značky Sarafanovo pouze tomuto řetězci.

Nejširší nabídkou privátních značek disponuje řetězec Magnit, který je nabízí v regálech označených „Pouze u nás“. Maloobchodník Dixy (rusky „Diksi“) uvádí, že zvýší podíl vlastních značek na tržbách koncem roku 2017 na 25 % ve srovnání s 15,5 % na jeho začátku. Snaží se také společnost Lenta. „Jedním z úkolů vlastních značek je odlišit se od konkurence,“ poznamenává Petr Kostygov, který u tohoto řetězce za zavádění značek odpovídá. Na privátní značky podle něj v první polovině letošního roku připadalo asi 12 % tržeb Lenty. „Etalonem“ v tomto ohledu mají být německé řetězce Lidl a Aldi, u nichž je podíl privátních značek na obratu velmi vysoký. Lenta rovněž hodlá zvýšit přímý dovoz zboží z Evropy a vyloučeny nejsou ani nákupy v USA.

Ruští spotřebitelé postupně dospívají k závěru, že privátní značky maloobchodních řetězců jsou levnější než renomované značky známých výrobců, ale přitom se jim svojí kvalitou vyrovnají, uvádí společnost Ipsos Comcon. „V předkrizovém období 2013–2014 podíl zákazníků ochotných připlatit za známou značku stoupal, ale od roku 2015 těchto zákazníků ubývá. To napomáhá rostoucímu prodeji privátních značek,“ poznamenává v listu Vědomosti Dmitrij Leonov, místopředseda asociace Rusprodsojuz sdružující výrobce potravin.

Výsledky, jichž v uplynulých letech dosahovala většina hlavních řetězců, jsou impozantní. Zároveň je ale zřejmé, že období nejbouřlivějšího rozvoje, kdy jim tržby v nominálním vyjádření rostly o desítky procent, už minulo.

X5 Retail Group a Magnit: Souboj o prvenství

Jedničkou na ruském maloobchodním trhu (podle tržeb) v období 2013–2016 byla společnost Magnit se sídlem v jihoruském Krasnodaru. Vlastní hypermarkety, supermarkety a menší prodejny napříč celou zemí, ale nejhustší síť má na západě Ruska. Do konce září 2017 rozšířila svoji prodejní síť o 1 638 prodejen, a jejich počet tak stoupl na téměř 15 700. Prodejní plocha se zvětšila o 15,3 % z 4,83 mil. m2 koncem loňského září na 5,56 mil. m2 koncem letošního září. Tržby se během ledna – září 2017 meziročně zvýšily o 6,4 % na 841 mld. rublů. Čistý zisk dosáhl 28 mld. rublů (meziroční růst společnost ve zprávě neuvádí). Letos Magnit počítá s celoročním růstem tržeb o 8–10 %.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v prosincovém Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *