Venkovský obchod bojuje o přežití

Prodejny na venkově řeší nedostatek zákazníků i nedostatek pracovních sil.

Rok 2017, který byl vyhlášen Rokem venkova, pomalu končí. Jedním ze stěžejních témat byla obchodní obslužnost venkova – a nejinak tomu určitě bude i v následujícím roce.

V České republice je 4 872 obcí s počtem obyvatel menším než 1 000. Celkem v nich žije 1,8 mil. lidí, tedy téměř pětina populace ČR. Malé obce spravují 80 % plochy státu.

Zatímco pozice větších prodejen ve městech koresponduje se situací řetězcových prodejen, malé venkovské prodejny řeší nedostatek zákazníků a v poslední době stále častěji také nedostatek pracovních sil. Podle společnosti Nielsen za poslední rok skončily zhruba dvě stovky malých obchodů s rozlohou do 400 m2. Vloni tak bylo v provozu 13 437 obchodů. Ještě do roku 2005 jich bylo přibližně o tři tisíce více.

Za posledních dvacet let skončilo až 6 000 malých prodejen, zejména na venkově, jak zaznělo 21. listopadu na konferenci Skupiny COOP věnované obchodní obslužnosti venkova. Účastníci se shodli, že nezbytná je větší podpora venkovského podnikání, zejména prodejen v obcích do 1 000 obyvatel.

Podle statistiky Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) bylo za poslední rok uzavřeno v ČR 396 prodejen s prodejní plochou do 50 m2. V rámci skupiny COOP bylo v letech 2015–2016 v malých obcích uzavřeno 124 prodejen. Dalších 917 bylo v roce 2016 ztrátových, přičemž 148 z nich natolik, že jsou, nebo budou muset být, postupně uzavírány.

Hrozí tedy uzavření dalších stovek prodejen a výrazné zhoršení kvality života pro statisíce obyvatel v regionech. Přitom 66 % lidí v ČR podporuje dotace těchto ztrátových prodejen, jak vyšlo z výzkumu agentury Ipsos v roce 2017.

Čeká se na rozhodnutí „shora“

Vláda v červnu 2017 schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v obcích pod 1 000 obyvatel by se mohl podle návrhu Ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, takže by měla nárok na veřejnou podporu. „Dotace by pak sloužila výhradně na částečné pokrytí vynaložených mzdových prostředků, včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění personálu prodejny,“ uvedlo ministerstvo. Kromě využití klasických prodejen by se mohla podporovat alternativní řešení, jako jsou pojízdné prodejny, dobře známé z doby před rokem 1989. Otázkou je, jak se k plánu postaví nová vláda.

Zároveň se zvyšuje i počet obcí, které prodejny dotují. Model podpory venkovských prodejen spustil Pardubický kraj a Kraj Vysočina. Stovky radnic o tom uvažují, jak uvádí AČTO, která sdružuje obchodní sítě provozující na 7 000 prodejen. Členy AČTO jsou ČEPOS – Česká potravinářská obchodní, Družstvo CBA CZ, Družstvo ESO Market, ENAPO obchodní, Maloobchodní síť Brněnka, Pramen CZ a Sklizeno. Také nejsilnější člen, Skupina COOP, která zahrnuje 47 členských družstev, dlouhodobě upozorňuje na špatnou situaci malých prodejen na venkově.

V případě uplatnění dotace pro všechny obce od 100 do 1 000 obyvatel (je jich 4 375) by maximální rozsah dotace činil 706 mil. Kč za rok, což je méně než 10 % toho, co stát vynakládá na dopravní obslužnost. V případě uplatnění pouze v obcích do 500 obyvatel, kterých je 2 991, by dotace, podle informací Skupiny COOP, činila necelých 600 mil. Kč za rok. Ve skutečnosti by mohla být dotace ještě nižší, protože mnoho prodejen bude dosahovat vyššího maloobchodního obratu, než je stanovených kritických 600 Kč měsíčně na obyvatele, a ne všude bude potřeba držet otevírací dobu v plném rozsahu.

Paradox vyšších platů

Největší část provozních nákladů v malých prodejnách tvoří mzdy, které v poslední době výrazně rostou. Heslo „Konec levné práce“ jistě nikdo nezpochybňuje, ale s ekonomikou malých venkovských prodejen dohromady nejde. „Mzdové náklady na venkovskou prodejnu tvoří 70–75 %, někdy i více, z celkových nákladů na prodejnu,“ uvádí Miloslav Hlavsa, ředitel Konzumu v Ústí nad Orlicí. Zatímco v letech 1993 až 2017 vzrostly podle ČSÚ mzdy pětapůlkrát, maloobchodní obrat v lokalitách do 1 000 obyvatel pouze jedenapůlkrát. „Konec levné práce ano, ale jak to zařídit, když se na to nevydělá,“ komentuje situaci Hlavsa.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v prosincovém Retail News…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *