Maloobchod zažívá dobré časy

Stále větší počet lidí již neupřednostňuje jen nejlevnější zboží, ale vyhledává kvalitu.

Český maloobchod těží z pozitivního stavu české ekonomiky a z aktuálního vývoje nákupního a spotřebního chování. Rostoucí příjmy i pozitivně naladěné spotřebitelské klima přispívají k růstu maloobchodních výdajů populace.

Ekonomové očekávají udržitelný růst maloobchodu v Evropě, rychleji pak v její východní části, kde predikují pozitivní vývoj také v roce 2018.

Nízká inflace a klesající nezaměstnanost se odráží v očekáváních vyššího příjmu, resp. vyšší kupní síly. Mezi vývojem tržeb v evropských zemích jsou však značné rozdíly. Východní Evropa vykazovala k červnu 2017 vyšší tržby (Rusko: 5,0 %, Česká republika: 3,7 %, Slovensko: 2,4 %) oproti západní Evropě (Německo: 1,3 %, Španělsko:−0,1 %, Nizozemsko: −0,6 %).

Současné období růstu však klade na obchod i značné nároky. Zákazník je stále náročnější, pracovní síla vzácnější a dražší a konkurence e-commerce ostřejší. Pro tzv. kamenný obchod tedy znamená současná doba nejen růst obratů, ale také nutnost investovat do prodejen, jejich layoutu a sortimentu.

„Podle měření společnosti GfK Češi utratili za potraviny za poslední rok o 3,7 % více než v předchozím období. Objemový nárůst představuje 0,3 %, inflace přispívá dalšími 2,3 %, ovšem zřetelně se projevil i fenomén takzvaného up-tradingu (+1,1 %), který lze zjednodušeně popsat tak, že levnější výrobky stále více nahrazujeme produkty s vyšší kvalitou a cenou. V nepotravinářských kategoriích zaznamenáváme podobně pozitivní trendy. Pro obchodníky i dodavatele je to bezpochyby dobrá zpráva. Letos poprvé v historii také poklesl podíl zboží prodaného v akci. I přesto tento podíl činí u baleného rychloobrátkového zboží 46 %, což je stále nejvíce v Evropě,“ uvádí Tomáš Drtina, Managing Director GfK CZ&SK.

Nejen v Česku, ale v celé východní Evropě stoupá průměrná velikost jednoho nákupu rychloobrátkového zboží. Naopak mírně klesá frekvence nákupů (z 339 v roce 2004 na 281 v roce 2016. Průměrná útrata za jeden nákup letos činí 234 korun.

Privátní značky obchodních řetězců rostou rychleji než značkové zboží. Jejich podíl od roku 2013 vzrostl z 19,8 % na 20,8 %. Ve srovnání s okolními zeměmi, s výjimkou Polska, kde jejich podíl činí 19 %, je to však stále ještě výrazně méně. Největší podíl z okolních zemí mají v Německu, 38 %, na Slovensku se jejich podíl šplhá k 28 %.

Role českých potravin je stabilizovaná, větší význam jim přisuzují zákazníci s vyšším vzděláním. To samé platí pro regionální a místní potravinářské výrobky. Poloha prodejny musí zákazníkům vyhovovat, nicméně jsou pro ně důležité i další faktory. Mezi ty patří především široký sortiment nabízeného zboží, slevové akce spolu s celkově příznivými cenami a dále pak i nabídka kvalitního a čerstvého zboží.

Spotřebitelé se více zajímají sami o sebe

Více spotřebitelů se zajímá o svůj vzhled. Ten je důležitý pro 63,4 % dotázaných (v roce 2013 to bylo 61,9 %). „Mezi TOP trendy najdeme více takových, které se týkají osobní péče, péče o domácnosti a nápojů. Mezi potravinovými trendy patří k nejvýraznějším „protein“, „sója“ a „moderní superpotraviny,“ vyjmenovává Tomáš Drtina.

Největší afinitu vůči inovacím vykazují bezdětné domácnosti mladých párů a jednotlivců a rodiny s malými dětmi. Rodiny s nejmladším dítětem ve věku do pěti let projevují ze všech skupin obyvatel největší zájem o bezlepkové výrobky a biopotraviny.

Do prodejen směřují miliardové investice

„Dnešní zákazníci jsou informovanější, sofistikovanější, sdílející a v řadě ohledů náročnější. Očekávají bezproblémové a pohodlné nakupování se vším komfortem a službami. Kombinují klasický a online obchod. V případě potřeby požadují profesionální poradenství a konzultaci. Vyznají se v nových technologiích a využívají je. Nakupování už nyní je a ještě více bude „hobby“ a zábava.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v prosincovém Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *