Komerční článek

Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Hlavním cílem novely stavebního zákona a souvisejících předpisů bylo zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů a zároveň tato novela měla eliminovat negativní dopady tzv. infringementové novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 39/2015 Sb.), která nabyla účinnosti 1. dubna 2015 a která ve svém důsledku značně zkomplikovala přípravu staveb.

Původní představa spočívala v zavedení jednoho řízení, v němž bude vydáno jedno jediné rozhodnutí, které bude investora opravňovat k zahájení realizace stavby. V souvislosti s tím mělo být odstraněno stávající řetězení správních rozhodnutí (všechna tzv. podkladová rozhodnutí měla být nahrazena závaznými stanovisky dotčených orgánů). Vedle toho mělo dojít k výrazné revizi v působnosti dotčených orgánů.

Současně s novelou stavebního zákona je měněno 44 souvisejících předpisů, přičemž nejrozsáhlejší změny jsou v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb.). Pro oblast energetiky je zásadní novela zákona o urychlení dopravní, vodní a energetické infrastruktury (zákon č. 416/2009 Sb.), která reaguje na specifické problémy při přípravě rozsáhlých energetických staveb tím, že pro ně zavádí zvláštní postupy směřující k urychlení povolovacích procesů. Dále tato novela slouží k zajištění řádné adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě.

Tato novela byla publikována ve Sbírce zákonů dne 31. července letošního roku pod č. 225/2017, účinnosti nabude 1. ledna příštího roku.

V oblasti stavebního zákona novelou dochází ke změnám jak na úseku územního plánování, tak na úseku územního rozhodování a stavebního řádu.

Na úseku územního plánování dochází zejména k následujícím změnám:

  • Dochází ke zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací. Zpracování návrhu bude přímo navazovat na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny, čímž se upouští od fáze zadání. Zároveň bude sloučeno společné jednání s dotčenými orgány a veřejné projednání návrhu s veřejností. Tento postup je možný u invariantního řešení, přičemž se předpokládá zkrácení cca 7 měsíců až jeden rok.
  • Údaje o území a územně analytických podkladech bude umožněno využívat pro veškeré činnosti veřejné správy. Zároveň se prodlužuje lhůta pro jejich úplné aktualizace, čímž nejsou dotčeny aktualizace průběžné.
  • Z důvodu odstranění pochybností o „platném“ znění územně plánovací dokumentace, bude podmínkou pro nabytí její účinnosti zveřejnění právního stavu (tj. úplného znění), což významně přispěje k lepší a snadnější orientaci.
  • Dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu.
  • Územní studii bude moci nechat zpracovat též investor. Tato změna umožní urychlit přípravu území.
  • U liniových staveb, u kterých se prokáže, že je objektivně nelze umístit do koridoru vymezeného v územním plánu (například na podkladě geologického průzkumu), bude na základě rozhodnutí krajského úřadu možné v nezastavěném území vybočení z koridoru. Tím odpadne nutnost změny územního plánu před realizací liniové stavby a realizace se v těchto případech urychlí cca o 2 roky.
  • Oprávněný investor (vlastník, správce nebo provozovatel veřejné, dopravní nebo technické infrastruktury) bude moci podat žádost o informování o projednávání územně plánovací dokumentace, což mu umožní aktivně hájit rozvoj veřejných infrastruktur, který je důležitý pro veškeré obyvatelstvo.
  • Dojde ke zkrácení lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy z dosavadních tří let na jeden rok ode dne nabytí jeho účinnosti. Stávající tříletá lhůta pro přezkum územně plánovací dokumentace vnáší do příprav území pro výstavbu značnou nestabilitu a nejistotu investora.
  • Orgány územního plánování budou zodpovídat za koordinaci v území. K tomu budou vydávat závazná stanoviska z hlediska souladu záměru s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací nebo z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Toto nové postavení orgánů územního plánování úzce souvisí se zavedením nového společného řízení. V jednoduchých případech posouzení souladu s územně plánovací dokumentací zůstává na stavebních úřadech.
  • Zastupitelstvo obce bude smět rozhodnout o pořízení územního plánu s prvky regulačního plánu.
  • Praha bude moci současně pořizovat aktualizaci zásad územního rozvoje a územní plán nebo jeho změnu, pokud při podrobnějším řešení v územním plánu bude nalezeno vhodnější řešení.

Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dochází mimo jiné k těmto změnám:

  • Je zavedeno nové společné řízení, které v sobě zahrnuje územní a stavební řízení. V tomto řízení bude vydáno jedno rozhodnutí opravňující k zahájení realizace stavby. Bude možné je vést pro obecné a vybrané speciální a energetické stavby, a to jak pro jednotlivé stavby, tak i v případě souboru staveb, kde jednotlivé stavby spadají do působnosti různých stavebních úřadů. Příslušným k vedení tohoto řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb silniční správní úřad, popř. drážní úřad, u vodních děl vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu. U souboru staveb společné řízení povede stavební úřad příslušný k povolení stavby hlavní s tím, že stavební úřady příslušné k umístění a k povolení staveb vedlejších v souboru staveb budou mít postavení dotčených orgánů příslušných k vydání závazného stanoviska.
  • Společné řízení bude možno vést společně s procesem posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Pokud si investor zvolí dvoufázový proces (tj. samostatné územní a samostatné stavební řízení), pak proces posuzování vlivů na životní prostředí bude možno vést společně s územním řízením.
  • Dochází k rozšíření okruhu staveb nevyžadujících umístění (např. ploty mezi sousedy při splnění určitých kritérií) a staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení (např. bazény a skleníky). Ohlašovat bude možno stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci bez omezení zastavěné plochy.
  • Investor bude mít možnost odstranit nedostatky podání v postupech, ve kterých jsou vydávány souhlasy, aniž by muselo dojít k „překlopení“ do správního řízení. Dále se v těchto postupech mění přístup k sousedům, rozhodujícím bude přímá dotčenost záměrem, nikoli společná hranice pozemků.
  • Nebude nutné složitě prokazovat soukromoprávní vztahy, k tomu bude ve všech typech řízení a jiných postupech sloužit prostý souhlas vlastníka, který nebude třeba dokládat, pokud se bude jednat o stavbu, pro kterou je možno potřební právo vyvlastnit.
  • Na úseku užívání staveb se upouští od oznámení o užívání stavby, kolaudovat se bude kolaudačním souhlasem a dále dochází k znovuzavedení kolaudačního řízení, které bude vedeno v případech, že nebude možno vydat kolaudační souhlas.

Původní cíle novely stavebního zákona se nepodařilo zcela naplnit, např. nedošlo k důslednému přehodnocení souvisejících předpisů z hlediska vyjasnění působnosti dotčených orgánů. Taktéž řetězení správních rozhodnutí bylo odstraněno pouze částečně. Přesto tato novela přináší celou řadu dílčích pozitivních změn, a to zejména zavedením některých nových principů v oblasti územního plánování směřujících ke zkrácení procesů a dále zavedením možnosti vést společné řízení pro soubor staveb, kde jednotlivé stavby jsou v působnosti různých stavebních úřadů, přičemž bude vedeno jedno odvolací řízení a soudní žaloby též bude možno uplatňovat pouze jedenkrát, což přispěje k urychlení přípravy staveb.

 

Ing. Zdeňka Fialová, ředitelka odboru stavební úřad a spolupracující lektorka 1. VOX a.s.

 

Seznamte se se základními principy nově zaváděných povolovacích procesů na semináři Stavební zákon a nové principy povolovacích režimů, včetně výkladu novely s předpokládanou účinností od 1. 1. 2018.

Jeden komentář: “Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony”

  1. Můj pozemek přiléhá k soukromé komunikaci, která obsluhuje několik stavebních pozemnků a ústí na veřejnou komunikaci (tak je to deklarováno v územním plánu). Na tuto komunikaci, z níž vlastním podíl, navazují dva zkolaudované rodinné domy, které ji využívají k přístupu i příjezdu. Odbor územního plánování mi nechce povolit výstavbu rodinného domku a parkování jednoho vozu na mém pozemku se zdůvodněném, že soukromá komunikace není zpevněná. přitom jsou v naší obci desítky případů, kdy se k RD jezdí po nezpevněné komunikaci. Jsem občan druhě kategorie?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.