Potraviny mají být zdravější

Evropská komise má připravit návrh legislativního opatření týkajícího se obsahu transmastných kyselin v potravinách.

Do roku 2020 by se v některých potravinách mohl snížit obsah soli, cukru nebo tzv. transmastných kyselin, které jsou součástí některých tuků. Takové ambice mají akční plány pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020, na které reagovala Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny založením „Platformy pro reformulace“.

Potravinářská komora ČR reaguje na sílící globální a zejména evropské snahy o zdravější stravování. V praxi přitom půjde o nalezení kompromisu nejen mezi stávajícími recepturami a vědeckými poznatky vlivu nadměrné konzumace některých citlivě vnímaných živin, jako jsou sůl, cukry nebo tuky, ale také mezi vhodnými technologickými postupy. Právní předpisy totiž nestanoví, jak má receptura potraviny vypadat, proto tyto živiny může obsahovat i ve vyšším než nezbytném množství.

„Hlavními charakteristikami nesprávné výživy je energetická a nutriční nevyváženost stravy s nadměrným příjmem soli, nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin, přidaných cukrů, s nedostatečným zastoupením ovoce a zeleniny. Potravinářská komora proto navazuje na svoje edukační aktivity v oblasti zdravého životního stylu a rozšiřuje je i o snahy vedoucí k úpravám receptur potravin uváděných českými výrobci na trhu v České republice“, uvedl prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

„O reformulace se snaží výrobci v jednotlivých státech už léta. Ale až iniciativa EU v tomto směru, respektive potřeba akčních plánů, vedla ke vzniku Platformy pro reformulace. Akční plán EU předpokládá, že jednotlivé státy vytvoří platformu, v níž budou zastoupeni výrobci, lékaři, národní autority apod. Iniciativy se loni v září chopila Potravinářská komora ČR, která založila Platformu pro reformulace v rámci své už fungující České technologické platformy pro potraviny,“ vysvětluje vznik platformy Markéta Chýlková z Potravinářské komory ČR.

První vlaštovka – méně sladké ochucené minerální vody

Rámcová vize počítá se snížením až o 10 % uvedených složek oproti současnému stavu, podle potravinářů ale rozhodně nepůjde o snížení jednorázové. Bude nutné jej rozložit do cílového roku 2020. Po roce existence platformy oznamuje iniciativa první úspěch – výrobci ochucených minerálních vod ohlásili snížení přidaného cukru na limit stanovený tzv. pamlskovou vyhláškou. Nešlo ale o snížení dosažené během jednoho roku.

„Na výrobu TOP 25 nejprodávanějších ochucených vod bylo v roce 2012 použito téměř 10,5 tisíce tun cukru, zatímco o čtyři roky později to bylo jen 9,3 tisíce tun. Snížení obsahu cukru o 1124,6 tun představuje pokles o 10,76 %, a to i přes to, že na rozdíl od snížení objemu celkové kategorie ochucených minerálních vod výroba TOP 25 nejprodávanějších ochucených vod za uvedené období vzrostla o 4,3 %.,“ uvádí Svaz výrobců minerálních vod.

Snižování obsahu soli je obtížnější

Snižování obsahu soli je podle Markéty Chýlkové mnohem komplikovanější, protože sůl při výrobě potravin plní několik technologických funkcí. „Například u testů šunek pro Svět potravin jsme zjistili, že limity obsahu soli, které by si představovali lékaři, jsou z technologického hlediska takřka nedosažitelné. Snížení obsahu soli se projeví v nestabilitě barvy nebo snížené vaznosti masa a pochopitelně v nestandardní senzorice. Skokové snížení slanosti znamená chuťovou neatraktivitu výrobku. Sůl je také významným konzervantem a tam, kde se začne ubírat, bude nutné její vlastnosti nahradit jinou látkou. Nabízí se využít některé přídatné látky, ovšem do některých potravin jsou povolené jen v určitém množství či vůbec. To je příklad i šunek nejvyšší jakosti. Proto snižování obsahu soli bude asi pomalejší než u cukru,“ vysvětluje Chýlková.

Podle Dany Večeřové, mluvčí Potravinářské komory ČR, se však obsah soli během let snížil už dost podstatně. „V ČSN byla norma pro obsah soli v šunce 3,3 %, nyní je to 2,1 až 2,3 % Podle zkušeností trvá snížení obsahu těchto látek o procento celou jednu generaci,“ uvedla Večeřová.

Dražší tuky transmastné kyseliny neobsahují

Jak se vyvíjí snižování obsahu transmastných kyselin, které jsou v hojné míře obsaženy ve sladkých pekařských výrobcích, koblihách, koláčích, polevách? „Záleží na tom, jaké tuky výrobci používají. Největší producenti potravin už nabízejí výrobky bez transmastných kyselin a veřejně to deklarují. Menší společnosti ale prodávají stále výrobky obsahující transamastné kyseliny. Je to dáno mimo jiné ekonomickými možnostmi každého výrobce. V této souvislosti byla provedena studie společně s VŠCHT, která ukázala, že v ČR existují stále výrobci, zvláště ti menší, kteří skutečně tuky obsahující zvýšené množství transmastných kyselin stále používají,“ vysvětluje Markéta Chýlková s tím, že spotřebitel v obchodě se o obsahu transmastných kyselin nedozví.

„U balených výrobků musí být uvedené složení a výživové údaje na obalu, ale obsah transmastných kyselin tam být uveden nesmí, jde o nepovolený výživový údaj. Výrobci ale uvádějí, jaké typy tuků výrobek obsahuje či neobsahuje, protože v současné době existuje pouze povinnost uvádět ve složení, zda se jedná o ztužené či částečně ztužený tuk a jakého je rostlinného či živočišného původu,“ uvedla Chýlková.

Letos má Evropská komise připravit návrh legislativního opatření týkajícího se obsahu transmastných kyselin v potravinách. Není však jasné, jakým způsobem tuto problematiku Komise nakonec uchopí. „Pravděpodobně půjde cestou nastavení určitého limitu pro obsah transmastných kyselin. To je i iniciativa nadnárodních firem, které už tyto látky ze svých výrobků odstranily. V Rakousku a v Dánsku už limit pro obsah transmastných kyselin mají,“ řekla Chýlková.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v letním dvojčísle Retail News, červenec-srpen…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *