GDPR se nevyhne ani internetu a sociálním sítím

Stane-li se recenze na internetu nástrojem konkurenčního boje, nahlíží zákon na takové jednání jako na nekalosoutěžní.

Příprava na GDPR, právní prostředí na internetu a sociálních sítích a zkušenosti s fungováním zákona o významné tržní síle jsou témata, o kterých jsme hovořili s Bořivojem Líbalem, řídícím partnerem mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal.

Za tři čtvrtě roku, 25. května 2018, začne v rámci celé Evropské unie platit Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Co toto nařízení přinese pro firmy a co pro spotřebitele?

GDPR značně posiluje současnou úroveň ochrany osobních údajů. Pro společnosti, které osobní údaje zpracovávají, to může znamenat zvýšení administrativní zátěže a nutnost nastavení nových organizačních a technických opatření pro zpracování osobních údajů. Výjimečné nebudou ani nemalé investice v rámci aktualizace vnitřní IT struktury.

Společnosti, které budou zpracovávat osobní údaje, budou mít povinnost tak činit pouze v minimálním rozsahu, pro konkrétní účel a uchovávat je pouze po nezbytně nutnou dobu. Až pomine účel zpracování, bude správce povinen veškeré údaje smazat.

Zpřísněna byla také informační povinnost správců osobních údajů, kteří budou muset podrobně informovat subjekty údajů (zákazníky, zaměstnance) o zahájeném zpracování, a to včetně jeho rozsahu, účelu, době a důvodech zpracování nebo úmyslu předávat osobní údaje třetím stranám.

Nejčastěji diskutovanou změnou je ale bezesporu zvýšení maximálních možných pokut za porušení pravidel GDPR. Nově bude možné udělit pokutu v maximální výši 20 milionů EUR či ve výši až 4 % z celkového celosvětového obratu celého podniku (tj. skupiny).

Fenoménem posledních let je internet a sociální sítě. Pro svou marketingovou komunikaci je stále více využívají firmy, které jsou mnohdy přesvědčeny, že jde o nejefektivnější nástroj, jak se dostat přímo k vybrané cílové skupině. Projeví se v tomto směru také GDPR?

Využití osobních údajů pro marketingové účely je možné pouze na základě souhlasu dotčené osoby, což bylo doposud ve velké míře ignorováno. Vzhledem k navýšení sankcí a zpřísnění podmínek nového nařízení můžeme ale očekávat výrazné snížení shromažďování osobních údajů osob bez jejich vědomí nebo obchodování s databázemi osobních údajů získaných na sociálních sítích.

Identifikace a profilování návštěvníků webových stránek za účelem jejich následného marketingového oslovení nebude nadále možné bez toho, aniž by k tomu daná fyzická osoba dala svůj předchozí souhlas.

Až praxe ale ukáže, do jaké míry budou uživatelé ochotni tyto souhlasy udělovat a jak moc se to projeví na nyní běžně používaných způsobech a metodách v oblasti marketingu.

Jak je vlastně dnes ve světě internetu právně chráněn internetový prodejce například před falešnými recenzemi, a to jak ze strany spotřebitele, tak třeba konkurence?

Odpověď není tak jednoduchá. Musí se v prvé řadě zjistit, zda se jedná o hodnocení spotřebitele, nebo o útok v rámci konkurenčního boje. Což pochopitelně znamená nutnost dohledat toho, kdo falešnou recenzi na předmětný web vložil.

Pokud daný web vyžaduje registrační údaje či váže jednotlivé recenze přímo na konkrétní objednávky, jako například rezervační servery pro ubytování nebo některé slevové portály, je situace jednoduchá. Zmíněné weby ve většině případů evidují informace o svých zákaznících (potenciálních recenzentech) a je teoreticky bezproblémové dohledat identitu tvůrce falešné recenze na webu.

Stále více provozovatelů ale dovoluje na svůj web, třeba ten, který srovnává ceny, umisťovat recenze bez identifikačních údajů recenzenta. V takovém případě pak dohledání pachatele může být velmi složité, protože jediným údajem zde bývá IP adresa či email. IP adresa však může být skrytá a emailová adresa prakticky anonymní, tím spíše, pokud se jedná o falešnou recenzi ze strany konkurence. Prevence je tedy zásadní.

A co když toho, kdo recenzi umístil nakonec dohledáme?

V případě, že jde o názor spotřebitele, lze se úspěšně bránit za předpokladu, že tento „zákazník“ hodnotil zboží či produkt mimo rámec slušnosti a dobrých mravů. Přičemž za hodnocení mimo rámec dobrých mravů by se dalo považovat i takové hodnocení, které je smyšlené pouze za účelem poškodit prodejce.

Recenze, která bude obsahovat hanlivé či urážející výroky na adresu prodejce bude rovněž považována za nepřiměřenou a lze s tímto pak dále pracovat ať už požadavkem na odstranění, či na náhradu vzniklé újmy, a to i té nemajetkové, jako je ztráta dobré pověsti.

V ostatních případech hodnocení, se bude jednat o subjektivní názor, který nepředstavuje porušení platné legislativy.

A když se zjistí, že šlo o recenzi konkurenta?

Stane-li se recenze nástrojem konkurenčního boje, tedy, že byla konkurentem poškozeného účelně vytvořena, nahlíží zákon na takové jednání jako na nekalosoutěžní. Konkrétně mluvíme o tzv. zlehčování, kdy jeden prodávající uvede či rozšiřuje o výkonu, poměru nebo výrobku jiného prodávajícího nepravdivý údaj, který je způsobilý přivodit újmu.

Prodávající pak může požadovat zdržení se jednání, přiměřené zadostiučinění, náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v letním dvojčísle Retail News, červenec-srpen…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *