Maďarsko: Daně a omezení prodeje

Nadnárodní řetězce s ním nadále počítají.

Maďarsko se po pádu železné opony jevilo nadnárodním maloobchodním řetězcům (a nejenom jim) jako země zaslíbená. Na novém a slibném trhu se jim léta dařilo, ale po nástupu vlády Viktora Orbána v roce 2010, vyhrál volby ještě v roce 2014, jim nastaly krušnější časy.

Konzervativní Orbánova vláda, jež se může opřít o pohodlnou parlamentní většinu, po svém nástupu k moci uvalila na zahraniční společnosti (banky, telekomunikační operátory, energetické koncerny a maloobchodní řetězce) dodatečné daně. Například v říjnu roku 2010 to byla tzv. krizová daň odvíjející se od tržeb (obratu).

Padla až o čtyři roky později v neposlední řadě pod tlakem Evropské komise.

Pak přišel zákaz nedělního prodeje, zavedený 15. března 2015. Platil pro obchody nad 200 m2. Byl tedy namířen hlavně proti nadnárodním řetězcům, konkrétně jejich velkým nákupním centrům, která byla o víkendech hojně navštěvována.

Zákaz nedělního prodeje v mnoha obchodech (výjimku měly např. prodejny na nádražích a letištích, obchody u čerpacích stanic, lékárny) maďarské spotřebitele velice rozladil. Popularita vládnoucí koalice složené z Orbánovy Maďarské občanské unie (Fidesz) a Křesťansko-demokratické lidové strany klesla.

Proto zhruba po roce – loni v dubnu – toto omezení parlament zrušil. Vládě jinak hrozilo politické fiasko, neboť opoziční socialisté by bez problémů shromáždili 200 tis. podpisů nutných k uspořádání všelidového hlasování. A jeho výsledek byl znám předem…

Také Maďarsko nastolilo letos téma rozdílné kvality potravin, které nadnárodní maloobchodní řetězce nabízejí západním spotřebitelům a spotřebitelům „východním“.

Národní úřad pro bezpečnost potravin (NÉBIH) v předchozích měsících předložil vládě zprávu, podle které spotřebitelé v sousedním Rakousku nakupují kvalitnější potraviny než ti maďarští, a to od stejných výrobců.

Kupní sílu srážel slábnoucí forint

Zahraniční řetězce v Maďarsku stále pociťují poměrně slabou kupní sílu spotřebitelů. V minulých letech ji negativně poznamenalo také znehodnocování maďarského forintu vůči euru a dalším západním měnám. A tak není divu, že čistý maloobchodní obrat přepočtený na eura v Maďarsku klesl z přibližně 11 mld. eur v roce 2008 na loňských 9 mld. eur, uvádí společnost RegioData Research.

To je nejspíš důvod, proč se především na maďarském venkově a v řídce obydlených oblastech udržely tradiční národní firmy CBA a CO-OP, jimž nyní dohromady patří více než čtvrtina maloobchodního obratu. „V konkurenčním boji s nadnárodními řetězci jsou houževnatější, než by se dalo očekávat,“ poznamenává rakouský list Der Standard.

Nicméně, koncentrace v potravinářském maloobchodu se postupně prosazuje i v Maďarsku. Vede britské Tesco s tržbami kolem 2,4 mld. eur, což představuje 19% podíl. Tento řetězec se v zemi etabloval jako jeden z prvních.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v letním dvojčísle Retail News, červenec-srpen…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *