Komerční článek

Kampaň „Mléčné léto“ odstartovala

Ve snaze podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků připravil Českomoravský svaz mlékárenský spolu s Ministerstvem zemědělství vzdělávací a propagační projekt Mléčné léto. O trhu s mlékem jsme hovořili s Ing. Jiřím Kopáčkem, CSc., předsedou představenstva Českomoravského svazu mlékárenského.

Spotřeba mléka a mléčných výrobků dosahuje v České republice 247,5 kg tak zvaného mléčného ekvivalentu. Nicméně na průměr Evropské unie (263 kg) nám stále schází skoro 20 kg. Co je důvodem této skutečnosti a co brzdí další nárůst spotřeby?

Předně je potřeba říci, že se s naší současnou spotřebou mléčných výrobků nemáme za co stydět. To, že nedosahujeme průměru Evropské unie, souvisí i s naší zeměpisnou lokací uprostřed Evropy a tím pádem trochu jiným jídelníčkem. U nás se nekonzumuje tolik sýrů jako na Západě a právě u sýrů ta spotřeba v hodnotě mléčného ekvivalentu skáče nejrychleji. Každý kilogram sýra navíc znamená dalších 10 litrů mléka.

Nicméně naše celková spotřeba mléčných výrobků má pozitivní tendenci růstu a já jsem přesvědčen, že v horizontu 5 – 8 let překročíme i u nás hladinu 260 kg. Jednak se mléčné výrobky jako takové stále více dostávají do našeho jídelníčku, jednak i my začínáme jíst více sýrů, které se i u nás stávají součástí „životního stylu“ – viz. například sýrová party s přáteli, rakletování, příprava sýrových fondue, ale také stále větší využívání sýrů v naší gastronomii.

Mléko, zejména kravské, má kromě příznivců, také řadu odpůrců. Jak se Vám daří bojovat s mýty kolem mléka?

No, snažíme se. Je to ale někdy boj s větrnými mlýny. Odpůrců sice není až tolik, ale jsou nesmírně agresivní a jejich „boj“ proti mléku velmi dobře a profesionálně organizovaný. Ale popravdě řečeno, my s těmito odpůrci nechceme vést válku. Jednoduše chceme přesvědčit veřejnost vědecky podloženými argumenty o naší pravdě, chceme je přesvědčit, že mléko a mléčné výrobky konzumovalo lidstvo po staletí a že tyto potraviny byly člověku vždy vlastní a také prospěšné.

Dnešní věda nám navíc pomáhá vysvětlovat, a hlavně upřesňovat spoustu otazníků týkajících se jednotlivých živin a jejich nepostradatelnosti ve výživě. Těší mě, že za námi stojí také hodně skvělých lékařů, kteří nám nové poznatky pomáhají veřejnosti komunikovat. A vždycky v minulosti platilo, že co řekl „pan doktor“, „pan učitel“ a „pan farář“, byla pravda a lidé na to slyšeli.

Nyní tu je naše letní kampaň „Mléčné léto“ a v ní chceme být právě úspěšní v této naší pozitivní komunikaci.

Co vše je cílem kampaně a jak bude probíhat?

Primárním cílem našeho projektu je osvěta a edukace, tím sekundárním pak další zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků. A nebudu zastírat, že nám jde zejména o podporu našich domácích mléčných výrobků, o kterých víme, že jsou čerstvé, vysoce kvalitní, že nezatěžují přírodní prostředí tolik, jako výrobky transportované přes celý kontinent, ale také to, že jsou to výrobky od našich lidí, z mléka z českého venkova. České zemědělství je totiž důležité i v tom, že je nejenom prostředkem obživy, ale také údržby naší krajiny.

V projektu chceme především vhodně oslovit veřejnost. Budeme organizovat tiskové konference a s pomocí novinářů rozšiřovat pozitivní informace veřejnosti ve formě PR článků, osvětových advertorialů, image-reklamy, plánujeme také soutěže pro mládež a mnoho dalších aktivit.

Ale hlavně nesmím zapomenout na náš nový edukační web: www.mlekovaszdravi.cz, ve kterém návštěvníka mléko nejenom „pozdraví“, ale také mu vysvětlí, že je skutečně „zdravé“.

Jedna věc je množství spotřeby mléka a mléčných výrobků, druhá pak to, jaké výrobky lidé kupují. V roce 2016 představoval podíl dovozu na domácí spotřebě 46,5 %, a to zejména kvůli nízkým cenám, ne kvůli vyšší kvalitě. Jak lze tento trend změnit?

To je právě to, co jsem měl také na mysli. Chceme se snažit o to, aby český konzument byl více loajální k domácím potravinám. Z dávné minulosti totiž v našem povědomí někdy přetrvává myšlenka, že „to, co je z dovozu, je lepší“. My ale chceme veřejnost přesvědčit o tom, že to tak není, že naše výrobky jsou přinejmenším srovnatelné nebo, co se kvality týče, mnohdy i výrazně lepší. Proč? Protože je vyrobily skvělé „české ručičky“, protože mléčná surovina u nás patří z hlediska své kvality k nejlepší v Evropě (96,5 % mléka máme v nejvyšších Q a 1. jakostní třídě) a protože naše mlékárny patří z pohledu technologického vybavení k současným nejmodernějším provozům. To není nějaké mé marketingové tvrzení, to je opravdu realita!

Na co by si měli spotřebitelé dát při nákupu mléčných výrobků pozor?

Spotřebitelé by měli kupovat za prvé vždy čerstvé výrobky, kontrolovat datum spotřeby nebo datum minimální trvanlivosti. Měli by také věřit svým osvědčeným značkám, a tedy svým prověřeným výrobcům. A určitě by neměli podléhat nízkým cenám nabízejícím často velmi levné dovozové potraviny, jejichž kvalita nemusí být vždy ta nejlepší.

Mléčné výrobky jsou jako takové z hlediska úchovy citlivé potraviny, které musí být uchovávány většinou v chladu (s výjimkou např. trvanlivého mléka nebo některých druhů trvanlivých tavených sýrů). Nakupující by tedy měl vyhledávat mléčné výrobky v chlazených regálech a pultech, a pokud je nakupuje na farmářských trzích i zde by měly být prodávány chlazené. Určitě bych si nevybral sýr nebo máslo, které leží na pultě prodejního stánku při venkovní teplotě nad 20 °C. To může být někdy až nebezpečné.

Při nákupu by měli zákazníci požadovat i odborné rady od školeného prodejního personálu. Ale tady máme bohužel ještě také dosti rezerv.

Jsme na začátku léta. Horké dny mléčným výrobkům nesvědčí, zejména delší doba strávená cestou z nákupu v přehřátém autě. Jak dlouho může zákazník přepravovat mléčné výrobky bez chladicí tašky nebo chladicího boxu, než se na nich projeví venkovní horko?

Samozřejmě i tady platí zásada, že by přerušení chladícího řetězce u mléčných výrobků mělo být co nejkratší. Při cestě z nákupu domů, která může trvat v řádu minut až třeba dvou hodin, by ale toto riziko nemělo být velké. Výrobky jsou nakupovány vychlazené, takže za krátký čas se s nimi určitě nic nestane. Doma ale musejí co nejrychleji zpět do ledničky, a jsou-li nespotřebované při konzumaci, je nutné je opět zabalit či jinak uzavřít a do ledničky opět vrátit, a v tomto „rozbaleném“ stavu je neskladovat příliš dlouho.

Vše je samozřejmě odvislé od typu výrobku, čerstvé je nutné zkonzumovat rychleji, trvanlivé, např. polotvrdé či tvrdé sýry se nechají skladovat i po rozbalení déle. Chci však věřit, že tyto běžné zásady mají zejména naše ženy dobře zažité a že samy vědí, co výrobkům škodí.

Co byste rád ještě sdělil naši čtenářům?

Rád bych jim vzkázal, aby určitě na mléčné výrobky nezapomínali, aby jim věřili a do svého denního jídelníčku zařazovali alespoň 3 mléčné porce – např. skleničku mléka, jeden jogurt, kousek sýra, či mléčný dezert.

Mléčné výrobky potřebují nejenom děti, aby se jim dobře utvářela kostra a svalstvo, ale potřebujeme je my všichni po celý život až do vysokého stáří.

Když pominu ty nejdůležitější hlavní složky mléka, tedy mléčnou bílkovinu, mléčný cukr a mléčný tuk, které jsou nutné zejména z hlediska naší výživy a dodávek potřebné energie, nesmím určitě zapomenout na vitamíny a minerální látky obsažené v mléce. Tím nejzázračnějším minerálem je pro nás pro všechny vápník, bez kterého si nelze představit život. Vápník z mléka je nejenom nejlevnější a nejdostupnější, ale zejména nejvyužitelnější ze všech možných jiných potravinových zdrojů. Mléko je prostě dar přírody a neměli bychom na to zapomínat.

Profil

Ing. Jiří Kopáček, CSc. – absolvent VŠCHT Praha, specializace obor „mléko-tuky“ (1981) a na stejné škole rovněž vědecká aspirantura (CSc.,1993). Absolvoval řadu zahraničních stáží v Německu a Nizozemí; jeho specializací je především sýrařství.

V letech 1981 – 1993 působil nejprve jako technolog, později jako ředitel závodu Madeta Planá nad Lužnicí; v letech 1994-2002 řídil českou a slovenskou pobočku holandské společnosti Leerdammer Company.

Od roku 1994 je členem představenstva a výkonné rady ČMSM, kde od roku 2003 působil v jeho sekretariátu se zodpovědností za zahraniční vztahy a komunikaci s odborným školstvím. Od roku 2010 vykonává funkci předsedy ČMSM. Je členem redakční rady „Mlékařských listů“.

Od roku 2004 je rovněž předsedou Českého komitétu IDF; je členem Speciálního výboru Evropské mlékařské asociace v Bruselu, členem řady pracovních skupin EDA a členem představenstva a hospodářem evropského svazu výrobců tavených sýrů ASSIFONTE.

Byl odborným garantem řady mezinárodních konferencí „Sýrařské dny“ (Tábor 1984, 1986, 1988, 1990); „Sýry“ (Kroměříž 1998, 2000); „CheeseForum“ (Český Krumlov 2003); „Kroměřížské mlékařské dny“ (Kroměříž 2004, 2006, 2008, 2010, 2012, 2014, 2016); „100 let výroby tavených sýrů“ (Praha 2011). V roce 2007 byl organizačním garantem Kongresu EDA a ASSIFONTE v Praze. Každoročně také organizuje květnovou „Oslavu mléka“ spojenou se soutěží o „Mlékárenský výrobek roku“, kterou si mlékařská veřejnost připomíná Světový den mléka.

Úzce spolupracuje s řadou vysokých škol a univerzit a s Výzkumným ústavem mlékárenstvím.

Je řádným členem a čestným společníkem Společenstva mezinárodních sýrařů – Bratrstva Sv. Uguzona se sídlem ve Francii.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *