Trend velí čerstvé potraviny a konvenience

Investujte do čerstvého zboží a do prostředí prodejny.

Supermarkety jsou pod silným tlakem. Bývalé strohé diskontní prodejny rozšiřují svou nabídku zboží a výrazně investují do atraktivního, emocionálního designu prodejen. Plnosortimentní prodejny na to reagují rozšířením oddělení s čerstvým zbožím a sortimentu tzv. konvenience.

V evropském potravinářském maloobchodě vládne v současné době trend investic. Stavební firmy působící v oblasti výstavby prodejen a architekti specializovaní na potravinářské odvětví zaznamenávají pozitivní vývoj.

Hlavním důvodem a hnací silou investic jsou změny v konzumním a nákupním chování spotřebitelů, které se kromě jiného odráží ve zvýšené poptávce po sortimentu konvenience.

Všude v Evropě se projevuje sílící tendence každodenního nakupování potravin, zejména v městských aglomeracích, kde už domácnosti tvořené jednou až dvěma osobami mohou tvořit až dvě třetiny všech domácností. Potravinářské sortimenty městských prodejen – bez ohledu na to, zda supermarketů nebo diskontních prodejen – se důsledně přizpůsobují místní demografii. „Sortiment konvenience je v současné době jedním z nejdynamičtěji a nejrychleji se měnících oblastí v maloobchodě,“ potvrzuje Anthony Wysome, vedoucí oddělení Store Development v britském řetězci Waitrose.

Kratší časové intervaly

Stále větší plocha pro čerstvé potraviny a sortiment výrobků konvenience vyžadující chladicí pulty si vynucují investice do zařízení prodejen. Investice do zařízení nového supermarketu v přepočtu na metr čtvereční prodejní plochy vzrostly v Německu za poslední tři roky o 7,8 %, u velkoplošných prodejen s více než 2 500 m2 dokonce o 11,4 % (EHI-Ladenmonitor 2017). Náklady ženou do výše rostoucí požadavky na kvalitní design vybavení prodejen.

V důsledku toho se termíny renovace zařízení prodejen ještě víc zkracují. „Optické osvěžení a změny prezentace nabídky dnes probíhají v kratších časových intervalech,“ potvrzuje Dr. Oliver Blank, vedoucí divize Shop-Solutions ve firmě Wanzl. Hlavní prvky vybavení, jako regálové systémy nebo stávající chladicí zařízení, se nadále užívají delší dobu. Důraz se podle něj klade na investice, které výrazně zatraktivní vzhled prodejny a prezentaci zboží. Investiční činnost se v současné době zaměřuje na optimalizaci stávajících prodejen místo na expanzi. „Hlavně v potravinářském sektoru je zcela jasně v popředí změna designu a využití stávajících ploch,“ říká David Dignam, výkonný ředitel firmy ITAB Shop Concept v Anglii.

Všeobecné zvyšování kvality obchodování zasáhlo i potravinářské diskonty. Hlavním hnacím elementem jsou nejdůležitější diskontní řetězce Aldi a Lidl, jejichž nejnovější renovační ofenzivy zahájily loučení s klasickými diskonty.

Moderní formáty prodejen s rozsáhlými prezentacemi čerstvého zboží zejména u pečiva, kvalitní design prodejen s širokými uličkami pro zákazníky a koncepce osvětlení podporujícího prodej střídají dřívější funkční jednotné koncepce prodejen.

Aldi prezentuje ovoce a zeleninu v dřevěných přepravkách podobně jako na tržištích, regály s vínem mají dřevem táflované zadní stěny a jsou inscenovány s bodovým osvětlením ze stropních svítidel. Aby se zvýšila doba, kterou zákazník stráví v prodejně, mají být součástí prodejen i WC pro zákazníky, lavičky a automaty na kávu. „Věřím, že klasická diskontní prodejna se za pět let změní v novou formu supermarketu,“ říká Bernhard Heiden, kreativní ředitel firmy Interstore-Design v italském Naturns, která je součástí švýcarského koncernu.

Diskontní prodejny se blíží supermarketům nejen strukturou sortimentu, ale i optickým zprostředkováním nákupní atmosféry, která v mnoha směrech přesahuje Look & Feel klasického diskontu.

Oba profitují

Dimenze tohoto transformačního procesu získávají ještě na významu ve světle celoevropsky rostoucího podílu diskontních prodejen na trhu. Podle společnosti Nielsen vzrostl v Evropě podíl potravinářských diskontních prodejen na trhu za posledních 10 let ze 17 na 21 %. Zvlášť výrazně se tato prodejní forma rozvíjí v Německu, kde vzrostl obrat diskontů za pětileté období 2010/2015 z 60,7 na 68,5 mld. euro.

Navzdory tomuto nárůstu se podíl prodejen typu Aldi, Lidl apod. na trhu ve stejném sledovaném období mírně snížil: z 46, 1 % v roce 2010 na 45,6 % v roce 2015, zatímco supermarkety zvýšily jak svůj obrat (58,0 mld. euro v roce 2015 ve srovnání s 47,3 mld. euro v roce 2010), tak i podíl na trhu (38,6 % v roce 2015 oproti 35,9 %). (Zdroj: EHI).

Čím víc se diskontní prodejny podobají supermarketům, tím víc jsou supermarkety nuceny vymezit se. „Oba typy prodejen se navzájem dostávají pod tlak, což nám, tvůrcům prodejen, nijak nevadí,“ komentuje Peter Wetzstein, jednatel švýcarské firmy Tegometall soutěžení prodejních formátů.

Diskontní prodejny podněcují hospodářskou soutěž s plnosortimentními prodejnami hlavně rozšířením oddělení čerstvých potravin. „Důsledky pro supermarkety se dají vyjádřit lapidárně: nabízet spotřebiteli opravdu jiné produkty splňující jeho dnešní konzumní nároky a hodnoty – zdraví, trvalou udržitelnost, ale také chuť a požitek – a tyto výrobky prezentovat v harmonickém celkovém rámci tak, aby zákazníka inspirovaly a podněcovaly k ochutnání,“ doporučuje Dr. Oliver Blank z firmy Wanzl.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v červnovém čísle Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *