Nejvyšší preference mají dlouhodobě hypermarkety

Moderní maloobchod ve Středočeském kraji v letech 2011–2017.

V květnovém vydání se v našem seriálu věnujeme středním Čechám. Celkem zde dnes figuruje 252 prodejen potravinářských řetězců, z toho 35 hypermarketů, z toho šest nových mezi lety 2011–2017.

Nejvyšší intenzitu expanze lze v letech 2011–2017 zaznamenat u menších samoobsluh pod 400 m2 prodejní plochy (35 prodejen). Jedná se především o zvyšování počtu prodejen TIP a TUTY (celkem 22 od roku 2011, především na Příbramsku a Mladoboleslavsku) či Žabka (16 nových prodejen).

Ve zmíněné době vyrostlo také 12 nových supermarketů, z toho šest prodejen Billa.

Maloobchod ve Středočeském kraji je typický také vysokým počtem prodejen diskontních řetězců. Je jich zde celkem 92, z toho 50 prodejen Penny Market a 34 prodejen Lidl. V posledních šesti letech však došlo k určitému útlumu výstavby diskontních prodejen v kraji, mezi lety 2011–2017 jich vyrostlo pouze šest nových.

Ve středočeském regionu bylo v letošním roce kromě nadnárodních řetězců a prodejen COOP zaznamenáno také více než 600 potravinářských prodejen nezávislých aliancí a sdružení potravinářských prodejen. Nejaktivnější je zde aliance Bala (přes 40 % všech těchto prodejen) či Partner (16 % prodejen).

O hypermarkety se Středočeši „dělí“ s Prahou

Podíl prodejní plochy hypermarketů na celkovém rozsahu prodejní plochy potravinářských řetězců ve středočeském regionu činí v současné době 47 %, obdobně jako v roce 2011 a je o 9 % nižší než v České republice jako celku.

Nižší podíl prodejní plochy hypermarketů je dán tím, že kraj nemá svoji metropoli a jeho vnitřní části tvoří zázemí Prahy, v jejichž okrajových částech je nabídka obchodních projektů s hypermarkety velmi vysoká.

Oproti republikovému průměru mají ve Středočeském kraji vysoký podíl prodejní plochy diskontních prodejen, i když v posledních sedmi letech mírně poklesl (z 31 % na 29 %).

Stejně jako v celé ČR vzrostl i ve středních Čechách v letech 2011–2017 mírně podíl prodejní plochy supermarketů (ve středočeském regionu z 18 na 19%).

Malé samoobsluhy (pod 400 m2 prodejní plochy) mají ve Středočeském kraji mírně vyšší podíl prodejní plochy než v ČR jako celku (5 % vs. 3 %).

Praha – východ, Mladá Boleslav a Kladno jsou tři okresy, ve kterých je v rámci středních Čech nejvíce prodejních ploch v rámci potravinářských řetězců. Ve všech těchto okresech je umístěno více než 30 tisíc m2 prodejních ploch potravinářských řetězců. Jde buď o okresy s velkými městy (Kladno, Mladá Boleslav) nebo v případě okresu Praha – východ o přítomnost silné obchodní zóny v Čestlicích.

Rozsahem prodejních ploch potravinářských řetězců je nejslabší obchodní síť v okresech Rakovník a Kutná Hora.

Nejvyšší nárůst prodejních ploch řetězců v letech 2011 a 2017 bylo možno zaznamenat v okresech Praha – východ a Kutná Hora, kde rozsah prodejních ploch řetězců stoupl o více než 50 % stavu z roku 2011.

Nejvíce prodejních ploch na obyvatele má Mladá Boleslav

Nejvyšší nasycenost z hlediska prodejních ploch potravinářských řetězců na obyvatele vykazuje v rámci středočeského regionu okres Mladá Boleslav (přes 250 m2 na 1 000 obyvatel), nejnižší naopak okres Praha – západ bez výraznějších městských center (150 m2 na 1 000 obyvatel).

V letech 2011 a 2017 došlo k vysokému nárůstu prodejních ploch řetězců na obyvatele v okresu Kutná Hora (např. Kaufland v Čáslavi, Penny Market ve Zruči nad Sázavou, Albert supermarket v Kutné Hoře atd.). Slušný nárůst byl zaznamenán také v okresech Mladá Boleslav (nový Tesco hypermarket, Albert HM (bývalý Interspar), několik prodejen TIP v menších obcích), dále v okresu Praha – východ (např. Kaufland v Brandýse nad Labem, 2x Lidl) a v okresu Kladno (Albert HM v novém nákupním centru Central atd.).

Naopak nepatrně se v letech 2011 a 2017 změnila saturovanost prodejních ploch potravinářských řetězců v okresech Mělník, Rakovník či Kolín.

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v květnovém čísle Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *