Roste zájem o pivo v plechovkách

Pokračuje růst prodeje baleného piva na úkor gastronomie.

Pokles spotřeby nejoblíbenějšího nápoje v České republice se loni sice zastavil, ale trend, směřující k častější konzumaci v domácnostech než v hospodách a restauracích, pokračuje i letos.

Zatímco některé hospody (zejména menší venkovské) hlásí krach, maloobchodní řetězce oslabení poptávky po baleném pivu nezaznamenaly, spíše naopak.

Celková produkce piva v ČR, včetně nealkoholického, podpořená úspěšným exportem, loni meziročně stoupla o 1,9 % na rekordních 20,5 mil. hektolitrů, přičemž výstav piva bez alkoholu se zvýšil o 17,7 % na 555 tis. hektolitrů.

Méně se na trhu dařilo takzvaným pivním mixům. Výroba míchaných nápojů na bázi piva loni meziročně klesla o 17,3 %. Zřejmě díky vyššímu počtu obyvatel ČR a zahraničních turistů vzrostla loni tuzemská spotřeba piva meziročně o 200 tis. na téměř 16,4 mil. hektolitrů. Výstav pro domácí trh se ve sledovaném období zvýšil o 1,3 %, ač průměrná konzumace piva na jednoho Čecha zůstala stejná jako v předchozím roce (143 litrů).

Loňský export piva z ČR v porovnání s předchozím rokem stoupl o 4,5 %, do zemí Evropské unie ale jen o 2,5 %. Největší dodávky směřovaly na slovenský, německý a polský trh. Vývoz mimo EU loni meziročně vzrostl o 16 %. Import sice vzrostl o 4,6 %, ale jeho podíl na celkovém trhu přesto zůstává zanedbatelný.

Výčepní a ležáky

Poprvé za posledních deset let mírně stoupla tuzemská spotřeba výčepního piva (o 0,7 %). „Dobrou zprávou přitom je, že se tak nestalo na úkor spotřeby ležáků, která i loni v meziročním srovnání mírně vzrostla. Obě kategorie se drží na vyrovnané úrovni kolem 47 %. Lidé sice rádi experimentují a zkouší nové chutě, ale pak se většinou zase vrátí ke klasickému ležáku,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS).

Pivovarníky netěší trend prohlubování rozdílu mezi množstvím balených piv, prodaných v maloobchodě na úkor zlatavého moku, točeného v hospodách a restauracích. Podíl piva, vypitého v gastronomických podnicích, loni klesl na pouhých 39 %, což představuje rekordně nejnižší úroveň. Znamená to, že z celkové spotřeby piva v ČR připadá 61 % na maloobchodní prodej a domácí konzumaci.

Pokud jde o preference pivních obalů na českém trhu, podíl skleněných lahví se loni v porovnání s rokem 2015 příliš nezměnil (42 %), podíl plechovek vzrostl o 12 % na šest procent, podíl PET-lahví o tři procenta na 12 %, podíl piva v cisternách o dvě procenta na tři procenta. Naproti tomu podíl piva v klasických sudech klesl o čtyři procenta na 37 %.

EET a zvýšení cen

Propad v gastronomii hostinští mimo jiné zdůvodňují zavedením elektronické evidence tržeb (EET) a v souvislosti se zpřísněním zákona i ztrátou skalních pivařů, štamgastů, kteří zároveň bývají náruživými kuřáky. Mnozí majitelé hospod si stěžují, že systém EET zdražuje provoz a zpomaluje obsluhu, na druhé straně zástupci pivovarů tvrdí, že hned v první etapě zavedení EET (od 1. prosince 2016), dojednali svým odběratelům v gastronomii výhodnější podmínky, poskytli jim poradenskou službu, podporu při zavedení softwaru, školení, případně i další pomoc.

Velké pivovary většinou zdražily pivo již před první etapou EET. Plzeňský Prazdroj loni na podzim zdražil všechny prodávané značky v průměru o 3,2 %, Pivovary Staropramen zvýšily cenu čtyř druhů piva v průměru o 1,5 %, skupina Heineken si od loňského listopadu k jednotlivým značkám připočítává 40-80 haléřů.

„V souvislosti se zavedením EET v druhé vlně jsme ale ceny našich produktů již neupravovali,“ dodává tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Posilnění koruny po skončení intervence ČNB podle ní sice může částečně ovlivnit export, většina piva se ale spotřebuje v tuzemsku.

Pivovary Staropramen doporučily restauracím a hospodám, které nabízejí jejich produkty, dva dodavatele systému EET, otestované výběrovým řízením, za zvýhodněnou cenu.

Rodinný pivovar Bernard kvůli EET ceny nezvýšil, ale zaznamenal ukončení provozu asi v sedmi desítkách restaurací, které svým pivem zásoboval. „Elektronická evidence tržeb však byla pouze jedním z více nahromaděných důvodů, proč se některé zejména venkovské hospody zavřely. Zároveň ale získáváme jiné odběratele v nově otevřených restauracích,“ dodává tiskový mluvčí Zdeněk Mikulášek s tím, že na konečnou bilanci zavřených a nově otevřených podniků si budeme muset počkat.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v květnovém čísle Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *