Agro-potravinářský komplex ve světě

Míra koncentrace ve je velmi vysoká a dále poroste.

Řetězec zahrnující obdělávání zemědělské půdy, pěstování plodin, chov hospodářských zvířat, potravinářský průmysl a maloobchod s potravinami a dalším zbožím v současné době kontroluje omezený počet nadnárodních koncernů. Studie „Koncernový atlas 2017“ zveřejněná v Německu považuje vysokou koncentraci tohoto byznysu za závažný problém.

Podle studie „Koncernový atlas 2017“ je ohroženo konkurenční prostředí skýtající firemním odběratelům i běžným spotřebitelům možnost širší volby.

Navíc je zde riziko cenového diktátu. Na studii se podílely nadace Heinrich-Böll Stiftung, Rosa-Luxemburg-Stiftung, Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland, mezinárodní charitativní organizace Oxfam, nevládní organizace Germanwatch a měsíčník Le Monde Diplomatique.

Trh kontrolují oligopoly

Koncentrace v mnoha agrárních a potravinářských oborech dosáhla takového rozsahu, že fakticky vznikl oligopol, kdy proti několika málo výrobcům (prodejcům) stojí četní odběratelé (zákazníci). Je tak vážně narušena tržní rovnováha se všemi neblahými důsledky, jako je třeba cenový diktát, konstatují autoři studie.

„Jsme svědky neuvěřitelného procesu koncentrace moci, který zahrnuje celý řetězec – vlastnictvím půdy počínaje a prodejními regály v obchodech konče,“ konstatuje Barbara Unmüßigová, šéfka správní rady Heinrich-Böll Stiftung – nadace, jež má blízko k německým Zeleným.

O tom, jaké plodiny se budou pěstovat a zpracovávat, jaké budou způsoby chovu hospodářských zvířat a které zboží půjde do prodejen, mnohdy rozhoduje několik nadnárodních gigantů, které lze často spočítat na prstech jedné ruky. „Lidem se namlouvá, že si mohou vybírat z velice pestré nabídky potravin, ale ve skutečnosti je svoboda výběru omezena, neboť pod obaly se často skrývá stejný či velice podobný obsah,“ tvrdí Unmüßigová.

Přibližně 70 % globálního obchodu se zemědělskými surovinami kontrolují čtyři koncerny. Zhruba polovinu trhu se zemědělskými stroji a mechanismy, který v roce 2015 dosáhl hodnoty 112 mld. USD, mají tři výrobci v čele s americkým Deerem. Po něm následuje CNH Industrial se sídlem v Nizozemsku, jež je součástí italského Fiatu a zahrnuje tucet různých značek (mj. Steyr, Case, New Holland, Magirus a Iveco). Třetím hráčem na trhu podle dosahovaného obratu je americký koncern AGCO.

K silné koncentraci v posledních letech vedla firemní spojení – fúze a akvizice. Ze 12 největších, které byly ve světě ohlášeny v letech 2015 až 2016, připadá na agrární a potravinářský sektor pět v celkové hodnotě 347 mld. USD. Je to pětkrát tolik, než činila hodnota fúzí a akvizic ve výrobě léčiv nebo těžbě ropy.

Největší „průlom“ v současné době představuje připravované spojení amerického koncernu Monsanto, dodavatele osiva, hnojiv a genetické techniky, s německým Bayerem. Pokud ho úřady na ochranu hospodářské soutěže schválí, pak vznikne koncern kontrolující třetinu globálního trhu s osivy a čtvrtinu trhu s chemickými přípravky na ochranu rostlin.

Během letošního druhého čtvrtletí má být dokončeno převzetí švýcarského výrobce pesticidů a osiva Syngenta státním čínským koncernem ChemChina, který zaplatí 43 mld. USD. Jde o vůbec největší čínskou akvizici v zahraničí. Podléhá schválení 13 úřadů na ochranu hospodářské soutěže – nejen v Evropské unii, ale také v Brazílii, Kanadě, Číně, Mexiku či USA.

V hledáčku protimonopolních úřadů je také další ohlášená „megafúze“ – spojení amerických společností Dow Chemical a DuPont. Sloučený koncern DowDuPont by se stal největším světovým výrobcem chemických produktů.

Potravinářský průmysl je v čilém pohybu

Míra koncentrace v tomto sektoru je nižší než např. ve výrobě agrochemikálií či zemědělských strojů. O polovinu globálního obratu s potravinářským zbožím se dělí přibližně padesátka skupin. Spotřebitelské veřejnosti jsou známy hlavně švýcarská Nestlé, světová potravinářská jednička, a mnohem menší francouzská Danone, největší výrobce jogurtů. Pozice světové dvojky podle tržeb (hned za Nestlé) patří brazilskému koncernu JBS, největšímu světovému zpracovateli masa.

Po poslední globální krizi se v potravinářství vzedmula nová vlna fúzí a akvizic. Jenom v roce 2015 byla ohlášena dvě spojení v hodnotě přesahující 100 mld. USD. Nejprve pivovarnická skupina AB Inbev převzala konkurenta SABMiller a poté firma Heinz, známá především svými kečupy, získala kontrolu nad firmou Kraft. Sloučená společnost Kraft Heinz se stala šestým největším potravinářským koncernem světa. Za oběma transakcemi stáli vlivní finanční investoři, např. firma 3G Capital.

Akviziční „horečka“ pokračuje i letos. Britský koncern Reckitt Benckiser, mající ve svém portfoliu např. kondomy Durex, čisticí prostředky Lysol, přípravky na péči o nohy Scholl či tablety Nurofen, hodlá za 16,6 mld. USD převzít amerického výrobce dětské výživy Mead Johnson Nutrition. Transakce má být dokončena během letošního třetího čtvrtletí.

Posunout se od „zdraví a hygieny“ k výrobě dětské výživy není podle britské analytické společnosti Bernstein tak obtížné a firmám se to vyplácí. Provedla to i švýcarská Nestlé, když v roce 2011 založila divizi „Health Science“. Ta se stala průkopníkem na poli výživové terapie a nutričních řešení.

Reckitt Benckiser má za sebou četné akvizice a v poslední době projevuje velký zájem o zboží spojené s péčí o zdraví, jako jsou volně prodejná léčiva. Spekuluje se o tom, že by mohl získat některé spotřební značky britského farmaceutického koncernu GlaxoSmithKline (mj. jeho zubní pastu Sensodyne). Nebo výrobu vitamínových přípravků od amerického Pfizeru.

Přírodní produkty, káva i čaj…

Spotřebitelé v posledních letech více poptávají přírodní produkty. Společnosti jako General Mills, Archer Daniels Middland (ADM), Coca-Cola, Unilever a další proto začaly intenzivně skupovat mnohem menší firmy vyrábějící přírodní přísady, včetně aromatických látek.

Pohyb je patrný také na trhu s balenou kávou. Nejsilnější podnět k další koncentraci v tomto segmentu dala investiční společnost JAB Holdings vlastněná německou rodinou Reimannových. Její firma registrovaná v Lucembursku v současné době kontroluje mj. značky Jacobs Douwe Egberts, Caribou a Keurig Green Mountain. K tomu přiřadila také kávové kapsle a automaty.

Firma JAB Holdings svými akvizicemi nedá spát především švýcarskému koncernu Nestlé, jež nyní na globálním trhu s balenou kávou drží skoro 23 %, zatímco JAB zhruba 20 %.

Obchod s čajem je převážně v rukou tří společností – Unileveru (značka Lipton), indické Taty (značka Tetley) a Associated British Foods (Twining). Zmíněná trojice kontroluje přibližně 80 % světového obchodu s baleným čajem.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v březnovém čísle Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *