Komerční článek

Spotřebitelská loterie již není hazardem

Silným firmám, které se snaží podpořit prodej svých výrobků a zvýšit povědomí o značce spotřebitelskými soutěžemi, se prvním dnem roku 2017 rozšířily možnosti pro pořádání marketingových akcí, jejichž předmětem jsou hodnotné věcné ceny.

Mohou totiž již zcela legálně lákat klienty na daleko atraktivnější výhry.  Až do konce loňského roku totiž byly svázány § 1 odst. 5 zákona č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, který za loterii nebo jinou podobnou hru považoval soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel zavázal vyplatit účastníkům určeným slosováním nebo jiným náhodným výběrem peněžní ceny, nebo obdobné hmotné plnění a při kterých bylo podmínkou účasti na této jiné podobné hře zakoupení zboží (někdy limitovaného spodní hranicí), služby nebo jiného produktu, uzavření smluvního vztahu s prodejcem zboží, služby nebo jiného produktu nebo účast na propagační či reklamní akci poskytovatele anebo provozovatele. Tyto „hry“ dřívější zákon považoval za tzv. spotřebitelské loterie. Měly tedy obdobné postavení, jako nejen sázkové nebo kursové hry, ale také například kasina.

Za spotřebitelskou loterii dřívější právní úprava považovala také soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž provozovatel přislíbil poskytnout „výhercům“ nepeněžité plnění (například zájezdy), služby nebo ceny ve zboží a produktech apod.

Tyto aktivity, souhrnně označené jako spotřebitelské loterie zákon zakazoval. Zákon umožňoval pouze soutěže, ankety a jiné akce o ceny, ve kterých souhrn nepeněžitých výher za jeden kalendářní rok nepřesáhl částku 200 000 Kč, a hodnota jednotlivé výhry nepřevýšila částku 20 000 Kč. Tyto „loterie“, tedy například i plesové tomboly, podléhaly oznamovací povinnosti místěn příslušnému finančnímu úřadu.

Provozovatelé soutěží se zákonný zákaz snažili obcházet tím, že do pravidel zapracovávali ustanovení, která měla eliminovat prvek náhody, který je esenciální součástí každé hazardní hry, tedy takové, kdy do ní účastník vloží vklad, jehož návratnost se však nezaručuje. Například v soutěžích pořádaných komerčními rozhlasovými stanicemi vznikl nárok na výhru posluchači, který se dovolal v předem určeném pořadí a který současně správně odpověděl na vědomostní otázku. Tento postup nesly některé finanční úřady nelibě a výsledkem byla správní řízení a správní žaloby.

Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 8. 2016, č. j. 8 As 136/2015–51 judikoval, že znění § 1 odst. 5 loterijního zákona je v rozporu se Směrnicí 2005/29/ES, neboť zákon obsahoval přísnější opatření, než která stanovila tato směrnice a navíc aktivity, označované jako „spotřebitelské loterie“ jsou ve skutečnosti formou reklamy.

Rozpor mezi vnitrostátním a tzv. evropským právem odstranila teprve nová kodifikace zákona č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách, který již upravuje pouze hazardní hry, uvedené v taxativním výčtu v § 3 odst. 2. Již v samotném názvu zákona je zřetelný posun ve filosofii nového předpisu. Spotřebitelské soutěže o ceny nebyly do nové úpravy zařazeny a podle zákona č. 188/2016 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her přešla tato oblast pod působnost a kontrolní pravomoc správních orgánů, které dohlížejí na dodržování právních předpisů v maloobchodě, tedy České obchodní inspekce.

Podle nové právní úpravy se tyto marketingové soutěže o ceny budou posuzovat pouze z hlediska dodržování zákazu nekalých obchodních praktik tak, jak je vyjmenovává Směrnice ES č. 2005/29, která je harmonizačním předpisem, závazným pro všechny členské státy EU.

 

Více: ZDE

Mgr. Ludvík Kummer, advokát a spolupracující lektor 1. VOX a.s. (4. 1. 2017)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *