Gastronomie v obchodních centrech

Food courty jsou součástí nákupního komfortu

Blíží se předvánoční nákupy a doba, kterou strávíme v obchodních centrech, se výrazně prodlouží. Budeme více a déle nakupovat, ale vyčerpáni nákupem také o to více využívat služeb tzv. food courtů, jejichž plocha se v posledních letech rozrůstá.

Podle průzkumu Shopping Centre Index provedeného společností CBRE na jaře letošního roku se průměrný obrat realizovaný v obchodních centrech v České republice zaznamenaný indexem meziročně zvýšil o 12,5 % (o téměř 6 000 Kč/ m2/ rok).

Návštěvnost obchodních center se meziročně zvýšila o 3,7 %. Po třech letech poklesu obratů došlo ke zvýšení prodeje v gastro sektoru (meziročně o 15 %), což byl podle CBRE také nejvyšší nárůst v rámci všech sektorů.

„Situace na trhu se pomalu mění a stále významnější funkci v nákupních centrech přebírají gastronomické aktivity. Dnes je již samozřejmostí, že v každém nákupním centru je možnost stravování nebo občerstvení. Výdaje za stravování sice tvoří v nákupním košíku zákazníka obvykle jen relativně malou část, význam tohoto typu služeb však spočívá právě ve zvýšení nákupního komfortu zákazníka a míry jeho spokojenosti v centru. A právě tyto pocity mohou být tím činitelem, který bude rozhodovat při výběru nákupního centra i faktorem zvyšujícím míru loajality,“ říká Martina Drtinová, Senior Project Manager v GfK.

Celkový počet gastronomických provozoven v tradičních nákupních centrech přesahuje 800, největší podíl tvoří především fast foody, následované kavárnami a restauracemi. Mezi nájemci najdeme nejčastěji KFC, Tchibo a McDonald’s.

Kdo má zájem a kdo ne?

Podíl nákupních center ve výdajích za stravování mimo domov je obecně velmi nízký – u 3 z 5 zákazníků shopping center je nižší než 10 %, průměr se pohybuje kolem 17 %.

Obecně se o stravování v nákupních centrech zajímají mladší zákazníci a obyvatelé velkých měst.

Na opačném konci spektra stojí lidé, kteří gastronomii v nákupních centrech využívají málo nebo vůbec; důvodem je především absence potřeby se v centrech stravovat. Podíl takových ne-zákazníků se zvyšuje zejména s rostoucím věkem.

Obecně se konzervativnější návštěvníci neradi stravují mimo domov, výdaje s tím spojené jsou pro ně zbytečné. Jejich návštěvy jsou zpravidla účelové a rychlé, cílem je rychle nakoupit a odjet; pojetí návštěvy centra jako příjemného zážitku je jim často cizí.

Mezi další bariéry stravování v centrech patří i vyšší cena, nevyhovující prostředí a kultura stravování a nižší kvalita jídel.

Kritéria a preference u stravování v obchodním centru

Dominantní roli při výběru provozovny hraje chuť a kvalita nabízeného jídla a přijatelná cenová úroveň, nezbytnou podmínkou je čistota prostředí.

S výše zmíněnými faktory panuje mezi zákazníky spíše spokojenost, rezervy naopak přetrvávají v pestrosti nabídky a kapacitě stravovacích zón.

Návštěvníci stravovacích zařízení nejčastěji navštěvují klasický foodcourt, tedy společné místo pro posezení a konzumaci jídel z různých provozoven, při možnosti výběru však o něco více preferují klasické restaurace s obsluhou.

S ohledem na strukturu nabídky zařízení nepřekvapí, že nejobvyklejší a nejčastější jsou návštěvy restaurací s českou kuchyní, kaváren (48 % a 38 % aspoň jednou měsíčně), asijských bister a fast foodů.

Česká kuchyně je však evergreenem i v případě přání respondentů – pokud by byly všechny typy zařízení či kuchyní stejně dobře dostupné, 45 % dotázaných by domácí kuchyni postavilo na „medailové“ místo, tedy na jedno ze tří míst na špici svého žebříčku obliby.

Zatímco u mužů je druhým nejžádanějším zařízením asijská provozovna, ženy jsou jinak zaměřené i méně vyhraněné – rády by navštěvovaly i kavárny, italské restaurace a salátové bary.

Teprve po jmenovaných kuchyních následují fast foody, jejichž popularita je nejvyšší u mladých lidí a s rostoucím věkem viditelně klesá.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v listopadovém čísle Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *