PET jako obal, odpad i surovina

Zrození a konec PET láhve

PET láhve patří k nejběžnějším typům nápojových obalů. V oblasti nealkoholických nápojů během pouhých dvou posledních dekád zvítězily nad do té doby tradičním sklem.

Na rozdíl od skleněných obalů, které jsou vnímány jako environmentálně příznivé, jsou plastové obaly brány laickou veřejností jako odpad přírodu zatěžující. Na případě životního cyklu PET láhve lze ukázat, že tříděný plast patří k dobře využitelným materiálům.

Obaly v průběhu svého životního cyklu plní řadu funkcí. Vedle těch základních (ochranná, manipulační) je kladen velký důraz i na funkce marketingového charakteru (prodejně – propagační, psychologicko-estetická) či informační. PET láhev patří k obalům, které mají výborný potenciál pro zákazníka nejen z hlediska funkcí spotřebitelského obalu, ale i z hlediska současného životního stylu. Zajímavé je, že zatímco v různých anketách spotřebitelé tvrdí, že je pro ně s nápoji spojeno nejvíce sklo, v praxi se ukazuje, že jde spíše o teoretický axiom.

Sklo je sice vnímáno enviromentálněji a prémiověji než PET, plastový materiál má však pro spotřebitele velkou výhodu z hlediska své hmotnosti, likvidace a bezpečnosti. S mnohem lehčími láhvemi ve flexibilním multipacku se lépe manipuluje. Po vyprázdnění (a sešlápnutí) zaberou v odpadkovém koši méně místa a v případě nechtěného pádu se nerozbijí a nikoho neohrožují ani případnými střepy. Není tedy divu, že když PET nastoupil v ČR koncem 20. století své vítězné tažení proti sklu, spotřebitelé si ho rychle oblíbili.

Vzhledem k velké spotřebě bylo však nutné od začátku řešit, jak co nejšetrněji nakládat s odpadem, tedy s vyprázdněnými láhvemi. Obecně lze konstatovat, že obaly lze recyklovat, energeticky využívat, v případě biologicky odbouratelných materiálů i kompostovat. V mnohých případech lze vyprázdněné obaly využít i sekundárně, což v případě PET láhví láká i mnohé avantgardní i amatérské umělce.

PET láhev se vstřikuje i vyfukuje

PET patří mezi polymery vyvinuté v dvacátých letech firmou Du Pont. PET vzniká polyesterifikací kyseliny tereftalové a etylenglykolu při teplotách kolem 190 °C a vysokých tlacích. Tento materiál má využití nejenom v obalové technice, i když právě s obaly je vnímán asi nejvýrazněji. Ve většině případů se jedná o nevratný typ obalu. Předností je hygienická nezávadnost, pružnost, mechanická pevnost, odolnost proti vyšším teplotám. Výhodou je i nízká hmotnost láhve, poměrně snadná recyklace, variabilita tvaru, objemu i způsobu uzavírání.

Při výrobě PET láhví lze používat jak primární granulát, tzv. virgin, tak i recyklovaný modifikovaný PET (systém bottle to bottle). Granulát je roztaven při teplotě cca 160 °C. Při tavení může docházet i ke smíchání granulátu s barvivem, pokud láhev nemá být čirá, ale zabarvená. Roztavený granulát je následně vstřikován do chladné kovové formy. Jedná se o princip injekčního vstřikování se šnekovým přečerpáváním.

Teprve u producenta, tedy výrobce či plniče nápojů dochází k vyfouknutí láhve z pevné preformy se závitem nebo i bez něho (např. v případě láhví na oleje). Při dalším zpracování (obvykle na plnící lince – vakuové, přetlakové či gravitační) dochází k předehřevu preformy na požadovanou teplotu. Do zařízení se ze zásobníku vloží preformy, které jsou držené držákem a ohřáté na požadovanou teplotu. Ohřátá preforma padá do formy, kde se rozfukuje tlakovým vzduchem do patřičného tvaru, po vychladnutí se forma otvírá a hotová láhev postupuje dále po lince. Stroje často umožňují vyfukování i více láhví najednou.

Na výstup lahví ze stroje je možno umístit buď dopravník, nebo dát kontejner, do kterého padají vyrobené lahve, které jsou potom dále zpracovávány. Jako zdroj tlakového vzduchu potřebného k vyfouknutí lahví může být použit šroubový kompresor s příslušnou úpravou vzduchu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v březnovém čísle Retail News…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *