Třetina potravin na světě se vyhodí či znehodnotí

Domácnosti očekávají „pomoc“ od obchodníků i výrobců

V zemích Evropské unie se podle informací Evropské komise ročně „vyprodukuje“ téměř 100 mil. tun potravinového odpadu, což je v přepočtu kolem 180 kg na osobu. Tyto údaje přitom nezahrnují potravinový odpad vzniklý ve fázi výroby a nezbytný odpad ze zpracování potravin.

Celosvětově přijde nazmar téměř třetina všech potravin, část z nich je přitom vhodná pro lidskou spotřebu. Až 40 % potravinového odpadu ve světě pochází podle serveru EurActiv z domácností.

Z globálního pohledu se v bohatých zemích vyhodí 222 mil. tun potravin, což je téměř stejné množství, jako se vyrobí v subsaharské Africe (230 mil. tun). Veškeré vyhozené potraviny by tak podle iniciativy „Save Food“ mohly nasytit miliardu lidí.

Česká republika vyprodukuje ročně podle údajů OSN až 729 tis. tun potravinového odpadu. Jedna domácnost s dítětem tak podle organizace STOA v přepočtu tratí i 20 000 korun ročně!

K plýtvání dochází na všech článcích potravinového řetězce, tedy u zemědělců, zpracovatelů, subdodavatelů, obchodníků a spotřebitelů. S vyhozeným jídlem se navíc plýtvá energie, půda, voda a lidská práce, která za produkcí potravin stojí. Většina vyhozeného jídla končí na skládkách, což vede k tvorbě metanu, skleníkového plynu, který přispívá ke klimatickým změnám.

Pomoci by mohly různé velikosti obalů i více statistik

Podle zářijového výzkumu společnosti Ipsos, který byl zpracován pro konferenci Food Waste 2015, 60 % Čechů tvrdí, že vyhazuje méně potravin než před dvěma roky, kdy se konal srovnatelný průzkum. Přesto 4 z 10 Čechů vyhazují potraviny alespoň několikrát měsíčně, 7 % dokonce několikrát týdně. „Mezi nejčastější důvody vyhazování potravin uváděli respondenti to, že jsou plesnivé či shnilé. Nejvíce se vyhazuje tradičně ovoce, zelenina či pečivo. Největší podíl těch, co naopak vyhazují více potravin než před dvěma roky, je u lidí mezi 18-24 lety, což je určitě důvod k zamyšlení“ komentuje výsledky Tomáš Macků, ředitel výzkumu a komunikace společnosti Ipsos.

Podle názoru 82 % respondentů by měli problematiku plýtvání potravin řešit především sami lidé v domácnostech. Dále se to ve větší míře očekává od obchodních řetězců, potravinářských firem, hotelů a restaurací.

Jaká opatření by mohla podle spotřebitelů omezit plýtvání potravinami? 71 % lidí uvádí, že k omezení plýtvání by mohla vést větší variabilita balení, 83 % by uvítalo více informací o tom, jak správně potraviny uchovávat. Nejčastěji by tímto zdrojem informací měli být přímo výrobci či dovozci potravin. Ještě více než plýtvání potravinami lidé považují za problém jejich nedostatečnou kvalitu.

Napomoci snížit plýtvání potravinami by podle řady dotázaných mohly také přístupné statistiky o množství vyhozených potravin na jednotlivých úrovních. Lidé totiž mají často pocit, že jdou svému okolí příkladem a neplýtvají potravinami, ale nemají potřebné srovnání.

V rámci projektů či kampaní, které se věnují problematice potravinových ztrát a potravinového odpadu, lidé nejčastěji znají Národní potravinovou sbírku, 29 % populace.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v listopadovém čísle Retail News…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *