Za hranicemi levněji a kvalitněji?

Nejlepší cesta, jak naštvat spotřebitele

Pod stejnou značkou se v Německu nakoupí dvě třetiny potravin levněji než v ČR, navíc jde často o kvalitnější výrobek, informuje další test organizovaný Potravinářskou komorou a prakticky provedený VŠCHT Praha a Státním veterinárním ústavem.

V posledních týdnech se opět více hovořilo o rozdílech v cenách a složení některých potravin prodávaných na českém a německém trhu. Lze předpokládat, že po potravinách přijdou na řadu i výrobky z dalších sortimentních oblastí.

Už teď fungující spotřebitelská šuškanda „hodnotí“ rozdílnost – resp. účinnost a vůni – pracích prostředků stejné značky koupených u nás a v Německu. Další šuškanda doporučuje prioritně kupovat výrobky, kde je etiketa s informacemi o produktu v „západních“ jazycích s informací v češtině někde na konci nebo jen s přelepkou s informací v českém jazyce. Pokud jsou jako první jazyky zemí „východní“ Evropy, spotřebitel začíná být ostražitý. Jsou to jen hoaxy, namítne odborník, ale i ty mají dopad na chování spotřebitele.

Cenový rozdíl a odlišné receptury

Cenový rozdíl byl podle komory i větší než třetina hodnoty. V průměru se potraviny nakoupí v ČR skoro o čtvrtinu dráž než u západních sousedů. Komora testovala 20 produktů. „Nejkřiklavějšími případy byla jahodová zmrzlina Carte ď Or, kde rozdíl činil téměř 37 procent, nebo tuňák v olivovém oleji Rio Mare s rozdílem 40 procent,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová, podle které např. Kinder mléčný řez stojí o polovinu méně v Německu než v ČR, podobně i Haribo medvídci.

Komora tak znovu nastartovala debatu o kvalitě českých potravin, v září se mimo jiné bude ve sněmovních výborech projednávat novela zákona o významné tržní síle, kterou si potravináři a zemědělci přejí prosadit. Vládní předloha mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití. Obchodníci by si přáli naopak do novely zapracovat případné postihy i pro dodavatele.

Laboratorní testy pak dokázaly větší kvalitu německých výrobků, tvrdí komora. Jiné složení měla třetina nakoupených výrobků.

Jako příklad ukazuje komora Pizzu salámovou Dr.Oetker, která v české verzi obsahuje 6 % salámu (německá 12 %) a je o 10 gramů lehčí. „Český spotřebitel ale lehce získá dojem, že si kupuje něco speciálního, protože v ČR se tato pizza nazývá Edizione speciale,“ podotýká mluvčí. Podobná situace pak podle ní panuje i u nealkoholických nápojů, které se v Německu sladí řepným cukrem, tj. sacharózou, kdežto v ČR izoglukózou nebo třeba směsí sladidel – stévie, aspartam a izoglukóza. Izoglukóza se přitom vyrábí z kukuřice a není levnější než sacharóza. Rama je zase v Německu o 10 % tučnější, v ČR přitom navíc o 10 % dražší. Také sýr Almette byl podle Večeřové v Německu tučnější než v ČR.

Potravinářská komora ČR se dlouhodobě snaží dokázat, že obchodní řetězce mají vysoké marže a stojí za vyšší cenou výrobků. „Marže v řetězcích jsou na nezpracovaných výrobcích od 30-50 %, u zpracovaných výrobků 100 i více procent, někde i 200 %, třeba na ovocné tyčince. V Německu jsou přitom průměrné marže 25 %,“ tvrdí Večeřová.

Řetězce podle ní vytlačují ze svých obchodů některé české výrobky. „České značkové máslo stojí 40-45 Kč, Meggle německé máslo stojí 31,90. Přitom nákupní cena je u všeho 20 – 22 Kč. Jak si to vysvětlit?“ ptá se Večeřová.

Nadnárodní výrobci argumentují tím, že se snaží optimalizovat cenu pro klienta a že se snaží zohlednit regionální chutě konzumentů. Obchodníci zase tvrdí, že případné horší složení preferují zákazníci kvůli nižší ceně.

Co na to Svaz obchodu?

Svaz obchodu a cestovního ruchu zpochybňuje výsledky celého průzkumu. „Pokud se týká podobných průzkumů, mohu dodat, že při srovnatelném průzkumu, který prováděla před třemi lety Mendelova univerzita v Brně a v letošním roce VŠCHT v Praze, byl zjištěn přibližně stejný počet značkových výrobků, které se svým složením na různých trzích lišily. Podíl výrobků s odlišným složením činil před třemi lety stejně jako nyní přibližně 30 %. Z výzkumu Mendelovy univerzity vyplynulo, že u neshodných výrobků měla přibližně jejich polovina lepší kvalitu v České republice a polovina v zahraničí,“ uvedl viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu pro obchod Pavel Mikoška, který se dlouhodobě zabývá kvalitou potravin

Při letošním hodnocení se hodnotitelé (VŠCHT) podle něj jednoznačně distancovali od toho, aby hodnotili, zda neshodné výrobky mají lepší kvalitu v Německu nebo v České republice. Uvedli však, že na základě senzorického hodnocení je možné říci, že z osmi neshodných výrobků byla zjištěna senzorická preference pro tři výrobky z Německa, tři výrobky z Česka a u dvou výrobků nebyla zaznamenána žádná chuťová preference.

Zkoumání cenové rozdílnosti si podle Mikošky zaslouží seriózní přístup, protože jakýkoliv jiný přístup generuje zbytečné emoce a může mít také různý manipulativní podtext.

„Za seriózní výstup je jistě možné považovat oficiální statistiky Eurostatu, které uvádějí, že potraviny v České republice jsou v rámci celé Evropy 6. nejlevnější a zároveň v Německu jsou potraviny o 20 – 30 % dražší než v Česku. A to vše s ohledem na to, že systémově český stát „dělá“ potraviny pro české spotřebitele o 8 % dražší než v Německu a to z důvodu rozdílné výšky DPH na potraviny – v Německu 7 % v Česku 15 %,“ uvádí Mikoška.

„Je samozřejmé, že pokud budeme záměrně hledat levnější typy potravin, tak je v Německu zcela určitě najdeme. Bude se v mnoha případech jednat o potraviny prodávané v různých prodejních akcích, promocích, velkoobjemových baleních, výprodejích a podobně. Nezanedbatelnou skutečností, která má vliv na cenu zboží, je bezesporu i rozdílná velikost trhu v Německu a v České republice a s tím související větší masovost výroby, spotřeby a prodeje v Německu, což dovede celý systém dále výrazně zlevnit,“ připouští Mikoška.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v zářijovém čísle Retail News…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *