Boj proti falšování potravin nekončí

Opravdu víme, co jíme? 

Falšování potravin je stále aktuální problém, tvrdí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Její inspektoři loni našli o zhruba 5 % víc nevyhovujících šarží potravin než v předchozím roce. Výrobcům a obchodníkům kvůli tomu udělili pokuty ve výši sto milionů korun.

Ve vyspělém světě se v posledních desetiletích podařilo významně eliminovat výskyt životu nebezpečných potravin, které vznikly nedodržením předepsaných postupů při výrobě a distribuci.

Významné riziko představuje ale i vědomé falšování potravin. Jsou známy případy hromadných otrav a úmrtí např. po přidání melaninu do mléčných výrobků, použití anilinových barviv do jedlých olejů, nahrazení různých druhů ořechů arašídy (riziko pro alergiky) nebo úmrtí v důsledku požití vína s přidaným etylenglykolem. Snahu o systémové řešení problému falšovaných potravin ze strany Evropské komise spustila kauza výskytu koňského masa v masných výrobcích v roce 2012.

„Jde o významný problém, na který v důsledku doplácejí spotřebitelé, kteří platí za něco, co neočekávají a nechtějí. Tento problém má však také významný negativní dopad i na korektní podnikatelské prostředí“, řekl na semináři na toto téma v poslanecké sněmovně ministr zemědělství Marian Jurečka.

Dodal, že největší problémy byly tradičně u vína, čokolády a medu. U čokolády a cukrovinek podle něj kontrolou neprošlo 68 prověřovaných šarží, podobně dopadly kontroly medu. U vína nevyhovovalo 44 % šarží.

Kontroly se proto podle ministra ještě prohloubí. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce k tomu dostane nové kompetence a od poloviny tohoto roku také zaměstnance,“ řekl Jurečka.

„V řadě případů není spotřebitel schopen chránit své oprávněné zájmy sám. Proto chci všechny ujistit, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce je připravena i nadále využívat všech dostupných prostředků k odhalování potravinových podvodů,“ řekl k tomu ústřední ředitel SZPI Martin Klanica.

Je příčinou tlak na ceny?

Podle SZPI je falšování potravin jevem s významnou společenskou nebezpečností zasahující velké množství subjektů a oborů. „Nejedná se jen o útok na peněženku spotřebitele, ale i o nekalou hospodářskou soutěž. Pokud na trhu existuje podnik, který má na podvodech založený podnikatelský plán, poctiví podnikatelé nemohou svou kvalitní produkcí dlouhodobě konkurovat a krachují. Systematické používání nepřiznaných náhražek vede i ke snížení poptávky a tím i snížené produkci určitých komodit, např. ovoce, vepřového masa a jiných a způsobuje významné ekonomické potíže v těchto segmentech,“ uvedl Klanica s tím, že na vině je především neustálá honba spotřebitelů za co nejnižšími cenami a zároveň slabá preference domácích potravin, které jsou podle jeho názoru bezpečnější než ty z dovozu. Prodejce má pak vzhledem k výjimečně tvrdé konkurenci na tuzemském trhu obavy ze ztráty zákazníků, a tak tlačí dodavatele k co nejnižším cenám.

Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana je právě tlak obchodních řetězců na co nejnižší ceny jednou z hlavních příčin falšování potravin. „Výrobci pak mají ekonomické, až existenční problémy, bojí se říci obchodníkovi, že na tak nízké ceny nemohou přistoupit, a tak se raději uchýlí k nekalým praktikám, jako je falšování potravin. Silných hráčů, kteří si mohou dovolit říci řetězcům kategorické „ne“, v České republice příliš mnoho není,“ dodal k tomu Klanica.

Podle Tomana už se dokonce objevily i případy, kdy řetězec hrozil dodavateli vyřazením produktu ze sortimentu, pokud nepřestane na obalu uvádět některé údaje. „Šlo přitom o data povinná, která výrobce ze zákona uvádět musí,“ podotkl Toman.

Řetězce se brání

Obchodníci se brání nařčení, že by právě jejich tlak na co nejnižší ceny byl příčinou falšování potravin u dodavatelů.

„Základem každé spolupráce je pečlivý výběr dodavatele. Před každou spoluprací s konkrétním dodavatelem vyžaduje naše společnost posudek od nezávislého orgánu, který prokáže přesné složení výrobku. Během samotné spolupráce pak provádíme neohlášené audity v provozovnách výrobců a necháváme zpracovávat laboratorní testy, kterých je ročně zhruba 2 500.

U výrobků nabízených pod privátními značkami má naše společnost nastavenou vysokou úroveň požadované kvality, která často překračuje požadavky dané platnou legislativou. Příkladem mohou být tradiční špekáčky, u kterých legislativa stanovuje minimálně 40 % obsah masa, avšak Lidl si tuto hranici dobrovolně posunul na 80 %,“ uvedla mluvčí řetězce Jitka Vrbová. Dodala, že firma naprosto odmítá tvrzení, že tlačí dodavatele, aby falšovali výrobky kvůli nižší ceně.

„Naopak. Z našich interních auditů máme zkušenosti, že nám někteří výrobci i přes naše upozornění dodávali nekvalitní zboží (např. v salámu zcela chybělo hovězí maso, přestože bylo na obale deklarováno apod.). Velkým nešvarem bývají také špatné hygienické podmínky. Takto závažná zjištění vedou naši společnost k okamžitému rozvázání spolupráce s takovými dodavateli.

Naším hlavním cílem je nabídnout zákazníkům nejlepší poměr kvality a ceny na českém trhu a tyto faktory bereme v úvahu při každém rozhodování, zda daný produkt do nabídky zařadíme. Mezi dodavateli neděláme žádné rozdíly. Od vstupu společnosti Lidl na český trh v roce 2003 jsme nikdy neměli žádné zalistovací poplatky, vratky zboží ani zpětné bonusy a fungujeme pouze na netto-netto cenách,“ uzavřela Jitka Vrbová.

Podle Pavla Mikošky, ředitele kvality obchodního řetězce Albert, jsou veškeré dodávky do této obchodní sítě realizovány pouze na základě podepsané smluvní spolupráce. „Součástí smlouvy je ujednání, že výrobce musí všechny případné změny ve specifikaci výrobku odsouhlasit předem s naší společností. Výrobky také testujeme jak před jejich zalistováním do prodeje, tak v průběhu jejich životního cyklu,“ uvedl Mikoška s tím, že zvláštní kategorií jsou vlastní značky.

„Jejich kvalita je ošetřena na základě smlouvy, která dodavatele zavazuje k nahlášení veškerých změn ve specifikaci výrobku a následně odsouhlasených naší společností,“ říká Mikoška.

Ten připouští, že nové výrobní metody a technologie v posledních letech umožňují rychlé zavádění novinek do výrobní praxe. Kontrolní činnost v tomto směru určitým způsobem zaostává (je pomalejší a nemá možnost odhalit všechno). Podobně jako v případech nepovoleného dopingu v oblasti sportu.

„Důležité je zmínit, že tlak obchodníků na komerčně příznivé ceny je nástrojem používaným v obchodní praxi po staletí – nejedná se o trend posledních let. Samozřejmě vždy platí, že dodavatel a odběratel jsou obchodními partnery a podle toho by se k sobě měli také chovat, čestně a férově,“ uzavřel Mikoška.

 

 

Alena Adámková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *