Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru by měli dle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, nebo by měly odebírat služby popř. výrobky od firem, které tyto osoby zaměstnávají.

Pokud tyto podmínky zaměstnavatelé nesplní, pak jsou povinni jednou za rok odvést za nesplnění této povinnosti odvod do státního rozpočtu prostřednictvím místně příslušného úřadu práce.

Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je uložena v souladu s ust. § 83 č. 435/20014 Sb. zákona o zaměstnanosti povinnost do 15. února oznámit místně příslušnému Úřadu práce ČR tzv. plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jeho způsob plnění. Zaměstnavatelé musí zjistit průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Tyto propočty se provádějí podle § 15 vyhl. č. 518/204 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Do počtu odpracovaných hodin se započítávají všechny skutečně odpracované hodiny zaměstnanců v pracovním poměru, naopak se do tohoto počtu neuvádějí tzv. dohodáři, tj. osoby pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nezapočítávají se tedy ani jejich odpracované hodiny.

Odpracovaná doba se pro účely tohoto propočtu zvyšuje o neodpracované hodiny z důvodu překážek v práci tj. v důsledku čerpání dovolené, nemoci, ošetřování člena rodiny.

Do těchto hodin se však nezapočítává mateřská dovolená, nebo doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění.

Celková odpracovaná doba se poté vydělí stanoveným fondem pracovní doby. Pokud společnost zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech, musí u každého režimu vypočítat průměrné přepočtené stavy zaměstnanců zvlášť. Nejběžnější je 40 hodinová týdenní pracovní doba, ale mohou také pracovat např. 38,75 hodin týdně, nebo 37,5 hodin, vždy záleží na charakteru práce. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se provádí na dvě desetinná místa. Z takto zjištěného průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců se stanoví podíl 4 %.

Náhradní plnění

Povinný podíl zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením může organizace plnit, zaměstnáváním těchto zaměstnanců, nebo odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek, tzv. náhradním plněním anebo kombinací obou těchto forem. Zaměstnavatelé, kteří mohou poskytovat náhradní plnění, musí zaměstnávat více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, musí mít k tomuto zaměstnávání povolení příslušného úřadu práce. Katalog těchto zaměstnavatelů je zveřejněn ne www stránkách úřadu práce v sekci „Zaměstnávání OZP“.

V druhé fázi výpočtu je třeba ještě stanovit průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců se zdravotním postižením. Postup výpočtu je totožný s postupem uvedeným v druhém odstavci.

Počet odebraných výrobků a služeb se provádí dle ust. § 18 vyhl. 518/2004 Sb., kterým se provádí zákon o zaměstnanosti. Vypočte se tak, že se cena všech uskutečněných zaplacených výrobků, nebo služeb v cenách bez DPH vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí, v roce 2014 byla tato částka 176 253 Kč.

Podmínkou je, aby všechny uplatněné odběry byly uskutečněny v daném roce a v případě splatnosti mimo příslušné období, aby byly zaplaceny do 15. 2. následujícího roku. Pokud by se jednalo o splátkový prodej, pak se započítávají splátky zaplacené v příslušném roce.

Odvod do státního rozpočtu

Může nastat situace, kdy organizace nezaměstnává žádného zaměstnance se zdravotním postižením a neuplatňuje žádné náhradní plnění, nebo na základě výpočtu zjistí, že uplatněná plnění nedostačují vypočtenému povinnému podílu. V tento moment nastoupí vlastní odvod do státního rozpočtu. Odvod do státního rozpočtu činí 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Za 1. – 3. čtvrtletí, v roce 2014 činila tato částka 62 947,50 Kč. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

 

Definice osoby se zdravotním postižením

Definice těchto osob je uvedena v § 67 Zákona o zaměstnanosti. Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

  1. a)invalidními ve třetím stupni (dále je „osoba s těžším zdravotním postižením“) 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  2. b)invalidními v prvním nebo druhém stupni, 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  3. c)zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná”).

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba:

  1. a)posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v písm. a) nebo b),
  2. b)potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v písm. c).

Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce  písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Změny od 1. ledna 2015

Od 1. ledna 2015 je znovu zavedena kategorie osob se zdravotním znevýhodněním. Zaměstnavatelé si budou moci tyto osoby započítat v rámci náhradního plnění a stejně tak získat příspěvek na jejich zaměstnávání.

04-22Statut osoby zdravotně znevýhodněné byl přiznáván na základě žádosti úřadem práce pouze do konce roku 2011. Od roku 2012 se již tento statut nepřiznával, pouze „dobíhají“ stávající vydaná potvrzení. Okruh úředně uznaných osob zdravotně znevýhodněných se tak postupně zužoval (bez ohledu na jejich zdravotní stav).

Osoby zdravotně znevýhodněné jsou opět zavedeny od roku 2015. V souladu s novelou zákona o zaměstnanosti a souvisejících zákonů je kategorie osob zdravotně znevýhodněných opětovně zavedena. Jedná se o osobu, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Osobou zdravotně znevýhodněnou však současně nemůže být osoba, která je osobou invalidní. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Skutečnost, že je fyzická osoba osobou zdravotně znevýhodněnou, nyní rozhoduje a potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, resp. příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Ovšem pokud byl občan před 31. prosincem 2011 uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou trvale, má tento status i po 1. lednu 2015 a nemusí podávat novou žádost. Zaměstnavateli, který bude v roce 2015 zaměstnávat osobu se zdravotním znevýhodněním, může úřad práce poskytnout příspěvek na podporu zaměstnávání podle ustanovení § 78 odst. 2 zákona o zaměstnanosti ve výši 75 % mzdy, maximálně však 5 000 Kč (v případě zaměstnání osoby invalidní se poskytuje celkově až 8 000 Kč).

Na podporu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných na chráněných pracovních místech může být dále poskytnuto zvýšení příspěvku o 1 000 Kč podle ustanovení § 78 odst. 3 zákona o zaměstnanosti o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání těchto osob (v původním návrhu novely zákona se kalkulovalo pouze s částkou 4 000 jako příspěvek na podporu zaměstnávání, na základě pozměňovacích návrhů byla částka zvýšena a zaveden i tisícikorunový příspěvek na další náklady).

Žádost o přiznání osoby zdravotně znevýhodněné podává občan, který má z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu omezenou schopnost uplatnit se na trhu práce. Musí mít písemnou formu a musí z ní být patrné, kdo ji podává a čeho se týká. Kromě toho je důležité uvést údaje o ošetřujícím lékaři a jeho sídlo. Žádost lze podat přímo na příslušné OSSZ, zaslat poštou, formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronicky podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Doporučený vzor žádosti je dostupný na OSSZ nebo v elektronické podobě na webových stránkách ČSSZ.

 

 

 

Ing. Dana Křížková, účetní poradce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *