Zákazník zboží v kartonech kupuje – i recykluje

Fenoménem dnešního světa jsou nápojové kartony. Nakupujeme v nich mléko, džusy i víno. Spotřebitel oceňuje jejich výtečné bariérové vlastnosti, technologii plnění, která umožňuje prodloužení trvanlivosti produktu a především nízkou hmotnost vlastního obalu.

Čas od času se vyskytnou výhrady především z řad ekologů, že vícevrstvý kompozitní materiál obalu je zatěžující pro životní prostředí či mléko stáčené v nápojovém kartonu je bez vitamínů i minerálů. Ve většině případů se však jedná spíše o nepoučené předsudky než o pravdivá fakta.

Nápojový karton je na světě již zhruba tři čtvrtiny století, experimenty s vývojem kompozitních materiálů na většinové bázi papíru jsou však ještě i starší. Na našem trhu jsou nápojové kartony spjaty především se třemi firmami. Majoritní objemový podíl obalů patří společnosti Tetra Pack, setkáváme se však poměrně často i s produkty od firmy Elopack či SIG Combiblock. Tyto tři giganti nejsou jedinými výrobci nápojových kartonů, s ostatními se však na českém trhu setkáme spíše zřídka.

Menší výrobci se často snaží odchýlit od logisticky nejčastějšího a nejpraktičtějšího obdélníkového či čtvercového průřezu obalu. Velmi povedeným počinem tohoto typu se staly již před pár lety nápojové obaly v podobě vinuté dózy od společnosti Lamican. V takovém nápojovém kartonu je občas i na českém trhu vidět ledový švýcarský čaj (C-Ice Swiss Cannabis Ice Tea).

Na rozdíl od běžných obalů tohoto typu, Lamican vyrábí z několikavrstvého kompozitního materiálu typ vinutého obalu se vsazovaným dnem a víkem. Materiálovou skladbu tohoto typu obalu tvoří potištěný papír, PE, skládačková lepenka, PE, hliníková folie, PE. Hliníková folie u některých typů obalů může být nahrazena i bariérovou vrstvou z některých polymerních látek. Protože tvarem obal připomíná nápojovou plechovku, výrobce často dodává i obaly s metalizovaným povrchem, aby tento vjem byl úplný.

Výhody nápojových kartonů

Oproti skleněné láhvi je pro spotřebitele hlavní výhodou hmotnost obalu. Vzhledem k tomu, že v posledních 15 letech výrazně poklesla průměrná hmotnost kartonu (přibližně o 20 %), současný litrový obal z nápojového kartonu váží cca 25-28 gramů, a tvoří tak pouze asi 3 % celkové hmotnosti obalu s nápojem.

Přitom i při takto relativně nízké spotřebě materiálu chrání dokonale produkt uvnitř. Kompozitní obal je tvořen ze 75-80 % celulózou vyrobenou ze dřeva, tedy z obnovitelného přírodního zdroje. Bariéra proti případnému úniku je tvořena obvykle polyetylenem (ale např. u obalu typu Tetra Recart i polypropylenem) v tenké vrstvě nánosu (0,05 mm), aseptická vrstva, která poskytuje vysoce účinnou bariéru před světlem a kyslíkem je z hliníku (někteří výrobci však používají jako bariéru i EVOH aj.) o velmi malé tloušťce, cca 0,006 mm.

Výrobci nápojových kartonů patří k velmi zodpovědným i z environmentálního hlediska. Na většině obalů od hlavních producentů lze najít i označení FSC.

Tento certifikát uděluje výrobcům mezinárodní nevládní organizace Forest Stewardship Council (FSC) prostřednictvím akreditovaných certifikačních firem. A logo na obalu spotřebiteli signalizuje, že dřevo potřebné k výrobě papíru bylo vytěženo legálně a v souladu se zásadami šetrného, ekologicky a sociálně odpovědného lesního hospodaření. V rámci zodpovědnosti k životnímu prostředí a snižování uhlíkové stopy se ambiciosně největší producent, společnost Tetra Pack, zavázal, že do roku 2020 bude 100 % jím vyrobených obalů pocházet z FSC certifikovaných zdrojů.

Mýty a skutečnost

Zatímco balení nápojů (především džusů, šťáv či vína) je veřejností akceptovatelné prakticky bez jakýchkoli připomínek, o balení objemově nejrozšířenějším produktu, mléku, koluje bezpočet různých fám a dohadů. V rámci objektivity je však nutné připustit, že spotřebitele to od nákupu neodrazuje.

K nejznámějším fámám patří ta o „recyklovaném“ mléku, která byla před časem probírána i na některých internetových serverech. Obaly jsou v dolní části značeny čísly a autoři těchto poplašných zpráv přesvědčovali spotřebitele o tom, že chybějící číslo uvádí po kolikáté je mléko do krabice zpracováno. Vysvětlení je však mnohem prozaičtější.

Obaly se pro výrobu Tetra Pack obalů tisknou v roli zpravidla několik kusů vedle sebe (optimalizovaný layout). Následně je kotouč rozřezán na jednotlivé pásy podle jednotlivých designů (4 i více pásů). Číslo, které v řadě chybí, pouze určuje, z kolikátého pásu daný obal pochází. Chybí-li číslo 4, znamená to, že obal byl tisknut na pásu č. 4.

Závažnější mýtus přesvědčuje spotřebitele, že mléko „v krabici“ je bez živin a plné éček. Přitom při samotném šetrném zpracování metodou UHT (Ultra Heat Treatment – při využití této technologie se mléko na pár vteřin zahřeje na teplotu 135 – 137 °C a potom velmi rychle ochladí) se z mléka neztratí více než 10 % výživných látek. Ani „éčka“, tedy konzervanty či jiné chemické látky není potřeba kvůli prodloužení trvanlivosti do mléka přidávat. Trvanlivost cca 6 měsíců zaručuje již samotná technologie ošetření UHT právě ve spojení s vícevrstvým obalem.

Obaly a design

 

04-21
Slisované balíky roztříděných kartonů čekají na zpracování v papírně

Tvary obalu vychází z optimálního ložení na paletě. Kvádr či krychle jsou pochopitelně nejpříznivějším tvarem. Na druhou stranu z hlediska strukturálního designu se jedná o tvar poměrně fádní. Proto i samotní výrobci, aniž by se příliš odchýlili od tohoto tvaru, ho různým způsobem upravují a nabízejí spotřebiteli hned několik různých designů. Nejznámějšími konstrukčními modifikacemi od Tetra Packu jsou Tetra Brick, Tetra Top, Tetra Rex, Tetra Prizma, Tetra Square, Tetra Recart, Tetra Wedge, Tetra Fino, Tetra Gemina atd. Společnost Elo Pack nabízí konstrukční varianty, často s líbivým tzv. pátým panelem vytvořeným rýhováním ve tvaru uzavřené křivky (nejznámější vzory Pure Pack, Diamand Curve, Slim, I Cone atd.).

Přesto obaly spíše než svým tvarem zaujmou líbivou grafikou ve spojení s technicky dokonalým potiskem. Na potisk se používají především dvě technologie – flexotisk a hlubotisk. Moderní vícebarevný tisk může být doplněn i dalšími trendy záležitostmi.

Již několik let výrobci vína spotřebitele přesvědčují, že ušlechtilý mok nemusí být nutně jen ve skle a naopak, že druhořadá kvalita se nemusí pojit s krabicí. V současnosti se můžeme, zvláště u kvalitnějších vín v kompozitních obalech setkat např. s QR kódy, takže spotřebitel může ještě před nákupem pomocí aplikace v chytrém telefonu víno „prověřit“.

Tříděné kartony se recyklují na kvalitní vlákno

Vzhledem k velkému množství nápojových kartonů kolem nás (uvádí se, že každý z nás ročně odhodí cca 1,4 kg těchto obalů) a vzhledem k velmi kvalitním použitým surovinám na jejich výrobu, je nutné kompozitní nápojové materiály třídit a následně recyklovat. Recyklovat lze dvojím způsobem, suchou nebo mokrou cestou. Obě technologie přináší značně odlišný výsledek.

Suchou cestou se slisované vrstvené obaly drtí na malé fragmenty na drtícím zařízení, následuje jejich rovnoměrné rozsypání do formy a lisování pomocí teploty a tlaku. Při působení tlaku a teploty dochází k prolisování materiálu a díky roztavenému PE ke spojení vláken s folií. Tímto způsobem se vyrábí stavební příčky, obkladové desky, zátěžové desky na chodníky apod. Se sekundárním využitím nápojových kartonů se lze setkat i v podobě laviček v parku či kancelářských kufříků.

Mokrá cesta je realizována v papírnách, kde dochází k rozseparování materiálu na jeho základní složky a tím získání velmi kvalitního vlákna, které se používá k výrobě papíru či lepenky. Technologie má v podstatě čtyři fáze. Zanáška slisovaných kartonů do rozvlákňovače, vlastní rozvláknění, odčerpání vodolátky s proplachováním a nezbytné vyčištění rozvlákňovače, včetně výběru nerozvlákněného odpadu. Důležitý při zpracování je i systém mletí, folie se nesmí rozdrtit, aby neucpala třídící zařízení.

 

 

 

Ing. Jana Žižková, obalový specialista a lektor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *