Maďarsko se připojilo k zemím, které regulují prodejní dobu

Maďaři si už nenakoupí nejenom během státních svátků, ale také o nedělích. Zákon zakazující tento prodej obchodům s plochou větší než 200 m2 poprvé pocítili 15. března 2015. Zavřeno musí být také v noci, přesně od 22 do šesti hodin ráno.

Pro zákon v prosinci hlasovalo 119 poslanců, proti bylo 40 a zdrželo se 25. Nevztahuje se také na lékárny, pekárny, stanice čerpacích hmot, stejně tak na obchody (kiosky) na letištích nebo na nádražích.

Otevřeny zůstávají také tržnice. V neděli mohou mít otevřeno rovněž obchody s prodejní plochou do 200 m2, ale pouze za předpokladu, že jsou alespoň z jedné pětiny v rodinném vlastnictví.

To samé platí pro menší obchody nacházející se v blízkosti kulturních památek pod ochranou UNESCO. Ty jsou ovšem soustředěny hlavně v hlavním městě Budapešti. Maďarští zákonodárci jsou opravdu vynalézaví.

Současně určili, že v okolí těchto památek nesmějí být diskonty, hypermarkety a supermarkety. Pokud jsou tam tržnice, pak musejí nejpozději do konce roku 2017 zmizet.

Proti omezení prodejní doby se stavěl ministr hospodářství Mihály Varga z vládnoucí Občanské demokratické unie (FIDESZ). Argumentoval mimo jiné tím, že zhruba pětina maďarských rodin za pravidelnými týdenními nákupy vyráží právě o nedělích. Neuspěl.

Experti na maloobchod hodnotí opatření jako „komplexní a zcela zjevně šitá na míru“. Komu? Především menším maloobchodním firmám, jež jsou v národních rukou.

Zákaz se nedotkne například největšího národních potravinářských řetězců CBA, Coop a Real.

Zákon do určité míry nahrává internetovým prodejcům, neboť zboží si lze on line objednávat kdykoli. Ale dodávky se nemohou realizovat v době, kde musejí mít kamenné obchody zavřeno.

Jaké budou důsledky?

Odpůrci regulace argumentují, že zákon zakazující mnoha obchodníkům nedělní prodej povede k úbytku pracovních míst. Německo-maďarská průmyslová a obchodní komora ho odhaduje na 15 až 20 tisíc. Asociace maďarských podnikatelů a zaměstnavatelů udává 30 tisíc pracovních míst.

Tato organizace se dokonce pokoušela zvrátit rozhodnutí parlamentu všelidovým hlasováním. Sándor Demjan, nejbohatší Maďar a předseda zmíněné asociace, tvrdí, že stát kvůli zákonu jenom na dani z přidané hodnoty přijde asi o 250 mld. forintů ročně.

Hypermarkety v Maďarsku dosud o nedělích dosahovaly v průměru 14,5 % svých tržeb, francouzský řetězec se sportovním zbožím Decathlon nebo švédská Ikea uvádějí přibližně pětinový podíl.

Proti zákazu nedělního prodeje v Maďarsku lobbovaly hlavně velké nadnárodní řetězce, například Tesco, Spar, Auchan nebo Lidl.

Zákaz nedělního prodeje představuje pohromu hlavně pro zahraniční hobbymarkety OBI, Praktiker, bauMax a Bauhaus. Všechny skončily v roce 2013 ve ztrátě a ani loni to nebylo lepší (údaje zatím zveřejněny nebyly).

Vyšší poplatky za „bezpečnost“

Velcí (rozuměj „zahraniční“) prodejci jsou znevýhodněni i jinak. Vláda od letošního prvního ledna výrazně zvedla tzv. poplatek za bezpečnost potravin, na kterou v obchodech dohlížejí inspektoři. Jeho sazba závisí na výši ročních tržeb.

Obchodník s tržbami od 500 mil. do 50 mld. forintů (100 HUF je asi 8,90 CZK) odvádí 0,1 %. Každých 50 mld. forintů navíc znamená zvýšení této sazby o necelý procentní bod, takže při ročních tržbách nad 300 mld. forintů obchodník přispívá na „bezpečnost potravin“ až 6 % ze svých tržeb. Pro rakouský řetězec Spar, druhý největší na maďarském trhu, by se měl tento odvod zvýšit o 325 mil. na 9 mld. forintů.

Hospodařit se ztrátou nelze

Dalekosáhlé důsledky bude mít ustanovení zákona, podle kterého nesmějí maloobchodní firmy s ročním obratem přes 15 mld. forintů vykazovat dva roky po sobě ztrátu. Uvedená hranice byla během připomínkového řízení snížena z původních 50 mld. forintů. Ale i tak je nastavena tak, aby malé obchodníky příliš nebolela.

Maďarská vláda tento krok vysvětluje tím, že chce čelit „zničující cenové soutěži“. Obchodník, který investuje do nové prodejny, má čtyřletou lhůtu na to, aby ji dostal do zisku.

Britský řetězec Tesco už na počátku letošního roku oznámil, že v Maďarsku zavře 13 obchodů. Podobně činí rakouský Spar, který zavírá větší jednotky. Ten ale na druhé straně zvyšuje investice do malých obchodů, například u čerpacích stanic OMV nebo do malých prodejen v městských centrech, jichž se zákaz nedělního prodeje netýká.

Všudypřítomné kontroly nákladu

Nadnárodní maloobchodní řetězce musely už před léty – pod tlakem vlády – ve své nabídce výrazně zvýšit nabídku maďarských potravin. Kvůli slábnoucímu kurzu forintu (prodražujícímu dovoz) se tento trend bude dále prosazovat. Analytici letos počítají s průměrným kurzem 325 – 330 forintů za euro ve srovnání s 308,66 forintu v roce 2014.

Potravinářský maloobchod v Maďarsku zatíží ještě jedno byrokratické opatření – elektronická kontrola (sledování) přepravovaného zboží, které se bude muset několikrát hlásit daňovým úřadům. Obchodníci se obávají, že se mohou do „nepovolaných rukou“ dostat citlivé údaje.

Rozpočtová léčba podle Orbána

Občanská demokratická unie (FIDESZ) premiéra Viktora Orbána získala ve volbách v roce 2010 dvoutřetinovou většinu, takže mohla i měnit ústavu. Což se stalo. Po loňských dubnových volbách pohodlně vládne spolu s křesťanskými demokraty, i když letos vinou několika „odpadlíků“ tuto většinu ztratila. Ale i tak si může v hospodářství prosazovat, co si zamane. A nejsou to jenom změny v maloobchodě účelově namířené proti velkým řetězcům.

Orbánova vláda se v minulých letech zaměřila i na jiná odvětví s vysokou účastí zahraničního kapitálu – banky, telekomunikace, jimž uložila mimořádné daně. Státní rozpočet by díky nim měl letos získat zhruba 850 mld. forintů. Přibližně tolik, kolik činí plánovaný rozpočtový schodek.

Jak je to jinde v Evropě

Maďarsko se striktní regulací prodejní doby připojilo k několika dalším evropským zemím – Belgii, Nizozemsku, Německu, Rakousku a Řecku. Naproti tomu libovolně mohou obchodníci nabízet zboží ve skandinávských a baltských zemích. Svázáni regulací nejsou ani v jižní a jihovýchodní Evropě, například v Itálii, Chorvatsku nebo Srbsku. Částečná regulace na vládní úrovni je zavedena v Polsku a na Slovensku.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *