Horká linka pro značení, kvalitu a hygienu

Od dubna 2015 bude nově platit označování pro další druhy masa. Od roku 2016 bude platit povinnost uvádět výživové údaje. V čem lze firmám nabídnout při těchto změnách „pomocnou ruku“? Na otázky Retail Info Plus odpovídal ing. Petr Baudyš, jednatel poradenské společnosti QSL.

Když se řekne QSL, co by si měl člověk představit?

Jsme poradenská firma, která se zabývá problematikou bezpečnosti, kvality a označováni potravin. Proto „QSL“ – z anglického „quality, safety, legality“. Našimi hlavními zákazníky jsou obchodní řetězce, výrobci, dovozci potravin a restaurace.

Jaké aktuální projekty QSL v současné době řeší?

Vzhledem k nové legislativě v EU týkající se označování výrobků a také novým povinnostem, jež vyplývají ze zákona o potravinách, který platí od 1. ledna 2015, bych shrnul hlavní projekty naší firmy do těchto bodů:

Zabezpečujeme řádné označování potravin i nepotravinových výrobků, ověřujeme správnost údajů na obalu výrobku dle právních předpisů. Vytváříme komplexní řešení uvedení výrobků na trh v ČR, zemích EU i mimo EU.

Zajišťujeme všechny nezbytné kroky pro uvedení výrobků na trh – analýzu předpisů pro danou komoditu, zavedení systému HACCP, vytvoření dokumentace, zajištění správného označování, přípravu na certifikaci BRC a IFS a další mezinárodní standardy. Díky nám má výrobce nebo prodejce jistotu, že výrobek, který uvede na český či zahraniční trh, má všechny potřebné náležitosti.

Obstaráváme externí řízení oddělení kvality v obchodních řetězcích nebo u výrobce. Zařizujeme schvalování potravinových doplňků pro ČR i EU.

Zastupujeme naše klienty při jednání se státní správou. A v souvislosti s problematikou bezpečnosti a kvality potravin komunikujeme za klienta se sdělovacími prostředky.

Zajišťujeme komplexní řešení označovaní výrobků v obchodě, a to včetně instalace a provozování nového zařízení Infobox QSL. Zavádíme novinku pro ověření účinnosti sanitace pomocí výrobku Biofinder.

Jaké konkrétní benefity může zákazníkům nabídnout Vaše firma?

Vycházíme především ze zkušeností získaných při spolupráci s mezinárodními retailovými řetězci a státní správou. Navíc disponujeme řadou mezinárodních kontaktů. Potravinářským firmám pomáháme s uvedením jejich výrobků do více než třiceti zemí světa.

Obchodníkům pomáháme s nastavením celkového řešení kontroly kvality výrobků, se schválením etiket pro privátní značku i s provedením vlastní kontroly obchodu. Dále pomáháme s audity výrobců, navržením vhodných laboratorních rozborů, se školeními nebo se zastupováním při jednaní se státní správou.

Dodavatelům pomáháme s uvedením výrobku na trh, monitoringem legislativy a analýzou právních předpisů, které se vztahují k jejich výrobkům.

Novinkou ve vaší nabídce je Infobox QSL, co si pod tímto názvem můžeme představit a k čemu slouží?

Snad stokrát jsme slyšeli na seminářích a četli v důvodových zprávách nových předpisů od úředníků a politiků, že většina změn je z důvodu, aby byl zákazník v momentě výběru potravin lépe informovaný.

Za QSL jsme vytvořili manuál pro obchodníky ohledně značení nebalených potravin a neustále jsme řešili dotazy typu: „Kdy, jak a kam mám informace o výrobku umístit? Co má být uvedeno přímo u výrobku? Co má být v těsně blízkosti potravin? A co je vlastně těsná blízkost?“

Pracoval jsem jako státní úředník a také zastávám názor, že by zákazník měl být lépe informován o složení výrobků, původu potraviny a alergenech. Na druhou stranu po dvanácti letech praxe v mezinárodním řetězci dobře vím, jak náročné, nákladné a pracné je uvést veškeré údaje o výrobku včas a správně.

Nejde o to, že by obchodník nechtěl, ale obchod buď dané údaje nemá, nebo je nestihne vyměnit. Jsou-li některé údaje u výrobků nepřesné, není to v 99 procentech úmysl, snaha o klamání zákazníka.

Legislativa se v oblasti potravin bude nadále vyvíjet. Od dubna 2015 bude nově platit označování pro další druhy masa, jako je vepřové, drůbeží, kozí atd. Od roku 2016 bude platit povinnost uvádět výživové údaje. Proto jsme se rozhodli uvést na trh jednoduché řešení – zařízení s názvem Infobox QSL, díky němuž může obchodník uvést všechny podrobné údaje o výrobcích v jejich těsné blízkosti.

Během svého působení v Tescu a ve státní správě jsem často cestoval mezi Velkou Británií, USA a Nizozemskem. Jedna z věcí, která mě vždy zaujala, bylo to, že zákazníci si v zahraničí daleko více stěžují přímo v obchodě na kvalitu výrobků než u nás. Díky Infoboxu QSL bude moci zákazník v obchodě okamžitě reagovat na nekvalitní zboží, které najde v regálu.

Zmínil jste Biofinder pro ověření účinnosti sanitace. Jak funguje?

Biofinder je na trhu jen několik měsíců a již má desítky spokojených zákazníků. Jedna z věcí, která je rozhodující při bezpečnosti potravin, je sanitace a její účinnost. Způsob, jakým získáte informaci o ověření účinnosti sanitace, může být různý, ale někdy velmi zdlouhavý. Biofinder je určen k detekci mikroorganismů, kdy do 10 vteřin zjistíte, zda vaše sanitace byla účinná.

Na místo, na němž chcete ověřit účinnost sanitace a nepřítomnost mikroorganismů, nanesete jemnou vrstvu Biofinderu. Pokud výrobek nezačne pěnit, je vše v pořádku a reakce je negativní. Pokud se objeví pěna, je nutné problém s výskytem mikroorganismů řešit.

Řadu let jsem pracoval v analytické laboratoři, takže vím přesně, co je akreditovaná metoda, a kdy se má používat. Na druhou stranu také vím, co je neakreditovaná metoda, a kdy se má používat. Podstatou je zjistit, kde je problém, a to velmi rychle, protože čas je rozhodující.

Biofinder je „policajt“, který vám řekne, zda máte dobře umyto. Vytvořili jsme tým s Mikrobiologickým ústavem VŠCHT Praha a firmou Blavo Chemicals a prezentovali Biofinder na několika konferencích, státní správě, výrobcům a restauracím.

Jedná se o rychlou screeningovou metodu, jež se hodí jako doplněk k metodám, které již na trhu existují. Pro dokonalé čištění můžeme nabídnout enzymatické čističe pro ošetření povrchů i CIP systém.

Zvládly firmy novinky v legislativní oblasti, které vstoupily v platnost za poslední období?

Každý, kdo podniká v oblasti výroby, prodeje a dovozu potravin, ví, že riziko nedodržování předpisů je veliké. Firmy, které svoje působení berou v tomto oboru vážně, plní předpisy v termínu. To se týká jak výrobců, tak obchodních řetězců či restaurací.

Potravinové skandály v rámci EU, navýšení pokut v zákoně o potravinách v ČR a medializace výsledků kontrol ze strany statní správy nutí výrobce a obchodníky zapracovávat veškeré novinky do svých provozů v termínu a pečlivě.

Některé menší firmy mají problémy s orientací v legislativě. Problém může přinést i určitá nejistota v termínech připravovaných předpisů. Pokud obchodník nebo výrobce investuje do nové etikety, není nadšený, když ji musí za půl roku měnit. A to v řadě případů bude muset.

Kromě legislativy EU zde jsou i národní předpisy a vyhlášky, z nichž některé platí a některé se připravují. To znamená další povinnosti pro výrobce a obchodníky v oblasti označování.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

V rámci EU si myslím, že nejsou zásadní rozdíly v přijímání předpisů.

Co obecně říkáte novému zákonu o potravinách, co se osvědčilo a naopak?

Předně se nabízí otázka, do jaké míry je nový zákona 139/2014 Sb. oproti zákonu 110 z roku 1997 skutečně nový. O vzniku obou norem shodou okolností něco vím, sledoval jsem je takříkajíc z těsné blízkosti. V roce 1997 to bylo na straně státní správy – tehdy jsem působil jako náměstek Ústředního inspektorátu SZPI.

V roce 2014 naopak poradenská firma QSL zastupovala SOCR, takže tentokrát jsem se na věc díval očima obchodních řetězců. Z odborného hlediska je velmi zajímavé sledovat podobný legislativní proces jednou z pohledu státního úředníka a jednou z pohledu jednatele vlastní firmy.

Zákon 139 z roku 2014 je technickou novelou zákona z roku 110/1997. Jedním z cílů bylo přizpůsobit terminologii požadavkům EU a zlepšit informovanost spotřebitelů. V průběhu roku 2014 jsme se účastnili na legislativním procesu přípravy zákona o potravinách včetně pravidel pro označování balených a nebalených potravin.

Myslím, že stanoviska obchodu byla a jsou stejná. Obchodníci vždy vítali zákon o potravinách jako základní normu pro prodej potravin. Logicky ale argumentovali proti povinnostem nad rámec pravidel EU. Jde kupříkladu o povinnost uvádět pět zemí, odkud obchodníci nakupují potraviny či zavedení termínu „hlavní složka“.

V řadě případů se možná jednalo o dobrý nápad v zájmu spotřebitele, ale jelikož nevznikly příslušné vyhlášky, zůstal nápad v půli cesty. Podstatné je, že byl zákon schválen.

Zemědělský výbor PS, úředníci ministerstva zemědělství i PK a SOCR se danému tématu věnovali maximálně. To, že se nějaké věci nedotáhly do konce nebo některé připomínky nebyly vyslyšeny, neznamená, že by potravinový zákon nebyl ku prospěchu věci.

 

 

Eva Klánová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *