Zdaňování příjmů ze závislé činnosti v roce 2015

V dnešním příspěvku se budeme zabývat zdaňováním příjmů ze závislé činnosti v roce 2015, a to změnami, které nastaly v průběhu roku 2014 a platí i v roce 2015, ale i změnami platícími až v roce 2015.

Problematikou zdaňování příjmů ze závislé činnosti se zabývá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP). Příjmy ze závislé činnosti jsou:

A) plnění v podobě:

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.

2. funkčního požitku. Jednoduše řečeno, zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti podléhají veškeré příjmy plynoucí zaměstnancům, pracovníkům z pracovněprávních vztahů.

B) příjmy za práci:

1. člena družstva

2. společníka společnosti s ručením omezeným

3. komanditisty komanditní společnosti

C) odměny:

1. člena orgánu právnické osoby

2. likvidátora

D) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti

Ze které plynou příjmy podle písmena a) až c), bez ohledu na to, zda plynou do plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Pokud jsou tyto příjmy pro plátce hlavními příjmy, podepíše poplatník prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a uplatní si tak slevy na dani nebo daňová zvýhodnění na děti.

Může nastat situace, kdy má poplatník daně několik různých příjmů na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, či dohody o pracovní činnosti. U těchto ostatních příjmů si poplatník nemůže již daňové prohlášení podepsat a zde mohou nastat různé varianty zdaňování těchto příjmů.

Pokud se jedná o dohodu o činnosti, nebo i pracovní poměr, je tento příjem od roku 2014 zdaňován zálohovou daní. Do konce roku 2013 platilo, že u příjmů, u kterých poplatník daňové prohlášení nepodepsal, a byly do výše 5000 Kč hrubého za měsíc, zdanil se tento příjem srážkovou daní. Takto sražená daň byla konečná a poplatník si ji již dále nijak nevyúčtovával.

K zásadní změně došlo ve zdanění příjmů ze závislé činnosti vybíraných srážkou podle zvláštní sazby daně v souladu s ust. § 6 odst. 4 ZDP.

Samostatným základem daně je pouze příjem z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani.

Zdaňování dohod o provedení práce v roce 2015

a) Poplatník, např. student, uzavře dohodu o provedení práce do 10 000 Kč hrubého za měsíc, nemá v daném měsíci žádné jiné příjmy u jiných plátů daně, a proto podepíše prohlášení k dani. U této dohody se použije zdanění daní zálohovou, vzhledem k tomu, že student podepsal prohlášení, uplatnil slevu na dani, v daném měsíci bude zálohová daň 0, čistá mzda bude činit z této dohody 10 000 Kč.

b) Důchodce uzavře dohodu o provedení práce do 10 000 Kč hrubého za měsíc. Tento důchodce podepíše prohlášení poplatníka. Přestože byl důchodce poživatelem starobního důchodu již před 1. 1. 2015, bude se na něho, vzhledem k rozhodnutí ústavního soudu vztahovat sleva na poplatníka od srpna 2014 a jeho dohoda bude zdaněna tentokráte zálohovou daní 0 Kč.

c) Zaměstnanec uzavře dohodu o provedení práce do 10 000 Kč hrubého za měsíc, nepodepíše prohlášení. Tento příjem bude zdaněn srážkovou daní 15 % tj. 1500 Kč. Čistý příjem činí 8500 Kč.

d) Zaměstnanec uzavře dohodu o provedení práce do 10 000 K u plátce daně, u kterého má již uzavřenu pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr, a u kterého podepsal v souvislosti s pracovním poměrem prohlášení poplatníka. Plátce daně je povinen tuto dohodu o provedení práce přičíst k základu daně z hlavního pracovního poměru a srazit zálohou daň.

e) Zaměstnanec uzavře dohodu o provedení práce do 10 000 Kč u plátce daně, u kterého má již uzavřen pracovní poměr na základě jiného smluvního vztahu. U tohoto plátce nepodepsal prohlášení. V tento moment bude docházet ke vzniku dvou základů daně, tj. u dohody o provedení práce bude základ daně pro srážkovou daň a u pracovní smlouvy bude základ daně pro daň zálohovou.

f) Zaměstnanec uzavře dohodu o provedení práce nad 10 000 Kč. V tento moment použije plátce daně ke zdanění vždy zálohou daň. Samozřejmě je možné u této dohody nad 10 000 Kč podepsat prohlášení, pak může uplatnit poplatník daně slevu. Zde bych chtěla ještě připomenout skutečnost, že z dohody o provedení práce nad 10 001 Kč se odvádí sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, základem daně je tedy superhrubá mzda.

Od roku 2014 je možnost zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání podle ust. § 36 odst. 7 ZDP. Poplatník si může daň sraženou z odměn z dohod o provedení práce započítat na jeho celkovou daňovou povinnost a uplatnit si tak i z těchto příjmů slevy na dani a daňová zvýhodnění. Poprvé se uplatní tento postup za rok 2014, tj. v daňovém přiznání podávaném do 1. 4. 2015.  Zaměstnavatel bude povinen u těchto příjmů vystavovat potvrzení, která budou přílohou daňového přiznání.

Formulář je ke stažení na finanční správě v sekci: daňové tiskopisy/databáze aktuálních daňových tiskopisů/rok 2015/ Daň z příjmů FO ze závislé činnosti/číslo tiskopisu 255460/A.

Zvýše uvedené úpravy vyplývá, že mnohem více poplatníků bude podávat povinně daňová přiznání, tzn. všichni bez podepsaného prohlášení k dani, kterým bude plynout příjem ze závislé činnosti zdaněný zálohou na daň.

Na základě této úpravy zákona došlo ke zlepšení situace zaměstnanců s nízkými příjmy souběžně od více zaměstnavatelů, kdy z druhého a dalšího příjmu jim byla doposud sražena srážková daň, která byla konečná.

Nyní mají možnost všechny tyto nízké příjmy ze závislé činnosti uvést do daňového přiznání a uplatnit nezdanitelné části základu daně, daňové slevy a popřípadě také daňové zvýhodnění na děti.

Poplatník daně (zaměstnanec) může od roku 2014 využít dvě možnosti, jak po uplynutí zdaňovacího období daň sraženou zvláštní sazbou daně z dohod o provedení práce „změnit“ na zálohovou daň. Jako doposud u plátce daně (zaměstnavatele), u kterého po uplynutí roku požádá o roční zúčtování záloh, dodatečně podepíše prohlášení k dani v souladu s ust. § 38j odst. 5 a z ZDP a to ve lhůtě do 15. 2.

Toto může učinit jen u jednoho plátce daně, u něhož o roční zúčtování záloh požádá. Zpětným podpisem prohlášení poplatník stvrzuje, že v daném měsíci (měsících) uplynulého roku neměl jiného souběžného plátce, u kterého měl prohlášení k dani podepsáno. Bude se např. jednat o dohody o provedení práce uzavřené u studentů, důchodců, žen a rodičovské dovolené, a to za předpokladu, že měli v roce pouze tohoto jediného zaměstnavatele.

Druhou možností je po uplynutí zdaňovacího období podat daňové přiznání, kde musí poplatník zahrnout veškeré zdanitelné příjmy obdržené za rok 2014 a dále může poplatník zahrnout příjmy z veškerých dohod o provedení práce zdaněné v příslušném roce daní srážkovou.

K tomuto účelu budou na žádost poplatníků vystavovat potvrzení mzdové účtárny. Vzhledem k tomuto faktu, vzroste administrativa mzdovým účtárnám, ale mnoha poplatníkům se roční vyúčtování vyplatí.

V souvislosti s touto problematikou je třeba zmínit zdaňování autorských honorářů. Tuto problematiku řeší § 7 odst. 6 ZDP, kdy autorské honoráře (příspěvky do časopisu, rozhlasu nebo televize) jsou samostatným základem daně srážkové a to až do výše 10 000 Kč.

 

 

Ing. Dana Křížková, účetní poradce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *