Unijní výzvy pro ochranu spotřebitele v oblasti obchodu

Jakkoli se v posledních letech díky přijaté legislativě ochrana spotřebitele v rámci EU znatelně zlepšila a občané Unie mohou ve stále větší míře využívat výhody, které jim jednotný trh nabízí, k ideálnímu stavu a plnému využití potenciálu, který jednotný trh občanům EU může nabídnout, je stále velmi daleko.

A zde pro sebe jako koordinátorku pro vnitřní trh ALDE spatřuji jedno z hlavních těžišť mého působení v Evropském parlamentu ‒ soustavný a cílený nátlak na konkrétní zlepšení jejich ochrany.

Kde to drhne?

Nedostatečná informovanost spotřebitelů

Za hlavní nedostatek pro zajištění větší ochrany spotřebitele v rámci EU považuji jeho nízké povědomí o platných pravidlech, tedy spotřebitelských právech a jejich prosazování. To platí dvojnásob u přeshraničních nákupů. Jak je patrné např. z průzkumu Eurobarometru cíleného na spotřebitelskou problematiku v roce 2011, pouhá 2 % dotazovaných správně zodpověděla otázky týkající se práv na odstoupení od koupě, záruk na zboží a ochrany proti nekalým obchodním praktikám.

Bezmála 45 % dotazovaných z České republiky uvedlo, že se cítí zcela neinformovaní, a více než polovina českých respondentů měla za to, že jako spotřebitelé nejsou chráněni. Podle téhož průzkumu dále více než 70 % obchodníků v EU nezná přesné lhůty pro vrácení vadného zboží.

Je neoddiskutovatelné, že tato neinformovanost podkopává spotřebitelskou důvěru a výrazně snižuje plné využití výhod jednotného trhu. Spotřebitelé musí být o svých právech informování natolik, že budou fungování jednotného trhu plně důvěřovat bez ohledu na to, kde a jakou cestou svoje nákupy realizují. Zvyšování tohoto povědomí o ochraně spotřebitele je proto jedním ze zásadních dlouhodobých úkolů. V opačném případě ani ty nejlepší právní předpisy na ochranu spotřebitele nedosáhnou kýženého efektu.

Nedostatečná ochrana nakupujících online

Druhou výzvou je rozšíření ochrany v oblasti nákupů online. Nové technologie rychle mění naše životy, způsob jakým pracujeme, nakupujeme a jak za nákupy platíme. Tomu musíme přizpůsobit i spotřebitelskou legislativu.

Více než 370 milionů občanů EU používá internet a více než polovina unijních spotřebitelů za posledních 12 měsíců realizovala jeho prostřednictvím alespoň jednu nákupní transakci. Internet je prostředek k tomu, aby spotřebitelé i prodejci mohli výhod trhu EU užívat plně a pohodlně, aby v maloobchodu nebyly mezi členskými zeměmi hranice. Oběma stranám otevírá internet nové možnosti, v podobě usnadnění obchodních transakcí, širší nabídky a snazšího srovnávání, respektive většího cílového trhu.

Evropská komise pravidelně hodnotí úroveň spotřebitelských trhů a postavení spotřebitelů v jednotlivých zemích EU. Z nedávných zpráv plyne, že ačkoli podíl nákupů po internetu roste, jejich těžiště zůstává v domácích transakcích. V České republice je tento fakt dokonce markantnější, než jaký vykazují průměrné hodnoty za celou EU. Důvod, který konzumenti uvádějí, je nejen neochota obchodníků obsluhovat zákazníky za hranicemi, ale zejména opět již výše zmíněná nedůvěra spotřebitelů tentokrát k zahraničním prodejcům, včetně obav ze zneužití osobních údajů a přesvědčení, že vyřizování stížností na kvalitu (či řešení jiných problémů v souvislosti s přeshraničním nákupem) je složité.

Co s tím aneb jak posílit spotřebitelskou důvěru?

Tlak na dostupnost a srozumitelnost informací

Jsem ráda, že se EU kromě legislativní práce konečně více zaměřila i na zvyšování povědomí o již platných pravidlech. V tomto smyslu proběhla například řada cílených kampaní, pracuje se na vylepšení obsahu informací poskytovaných prostřednictvím specializovaných kanálů, jako jsou portál Vaše Evropa, eU Guide a Kodex on-line práv EU. Informace musí být pro spotřebitele snadno dostupné, napsané srozumitelnou formou a v neposlední řadě ve všech jazykových mutacích.

Tak zní imperativ, ze kterého vycházím a o jehož naplňování se za účelem zvýšení ochrany spotřebitele budu z titulu mé funkce v EP zasazovat. Ochrany nejen předpisy zakotvené, ale zejména spotřebiteli i vnímané.

Usnadnění řešení sporů doma i za hranicemi

Dalším prostředkem ke zvýšení důvěry spotřebitele v přeshraniční nákupy a posílení fungování jednotného trhu jsou dle mého názoru účinné a nenáročné mechanismy řešení spotřebitelských sporů. EU dlouhodobě podporuje budování a zdokonalování systémů pro mimosoudní řešení, které fungují v řadě evropských států.

V této souvislosti byla v nedávné době na úrovni Unie přijata směrnice o mimosoudním řešení sporů a nařízení o řešení spotřebitelských sporů online. Cílem je zajistit dostupnost takových prostředků všem spotřebitelům v Unii. Nyní jsme ve fázi implementace, kdy bude klíčové – a na to se chci soustředit, aby se tato iniciativa vhodně doplňovala s již fungujícími systémy a nedocházelo k duplicitám a roztříštěnosti aktivit.

Z kvalitně vybudovaného mechanismu by kromě spotřebitelů profitovali i obchodníci a v neposlední řadě státy, neboť řešení drobných sporů soudní cestou je neúměrně časově i finančně nákladné.

Přeshraniční potírání nekalých obchodních praktik

Nedostatky ve vymáhání dodržování právních předpisů pomáhá odstraňovat také Síť pro spolupráci národních úřadů členských států Unie činných v oblasti ochrany spotřebitele. Cílem této iniciativy je přispívat k odhalování a vyšetřování porušení zákonů napříč EU.

Neúčinné vymáhání spotřebitelského práva v přeshraničních případech samozřejmě nahrává nepoctivým prodejcům a vede k narušování hospodářské soutěže. Součástí aktivit sítě jsou i tzv. sweepy, tedy kontroly internetových stránek v celé EU, jejichž cílem je odhalit porušování spotřebitelských předpisů na daném elektronickém trhu.

Fungování výše popsaného sytému není bez potíží, a i mým úkolem bude se na jejich odstraňování aktivně podílet. Každopádně jsem přesvědčená, že spolupráce uvnitř EU na potírání nekalých obchodních praktik, ať již nezákonných či „pouze“ nemravných (v Čechách se pro takové prodejce vžil název Šmejdi), nám ve směru zvyšování spotřebitelské důvěry a vytváření jednotných podmínek pro obchodní podnikání může nezanedbatelnou měrou pomoci.

 

Dita Charanzová

1-2-004
Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu (ANO2011), koordinátorka ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu) pro oblast vnitřního trhu a ochranu spotřebitelů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *